|
|
Vznik a vývoj TOP 09 od r.2009 do současnosti.
Drahorádová, Ivana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Tato práce si klade za cíl vymezit okolnosti vzniku politické strany TOP 09, její následný vývoj, výsledky ve volbách v letech 2010 - 2018 a její aktuální postavení na současné politické scéně. V úvodu vymezím teoretická východiska a souvislosti, budu definovat politickou stranu, její místo ve stranickém systému a zmíním typologii politických stran. Následně se budu zabývat stranickým systémem s důrazem na stranický systém v České republice. V hlavní části diplomové práce popíši okolnosti vzniku strany TOP 09, vymezím programatiku strany a budu analyzovat příčiny úspěchů a neúspěchů strany v jednotlivých volbách, které se v České republice uskutečnily od roku vzniku strany, tedy od roku 2009 do současnosti, tedy do roku 2018. V práci vycházím z analytické, deskriptivní a komparativní metody.
|
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
|
Dynamics of the Development of the Slovak Party System
Smolecová, Alexandra ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Ondruška, Michal (oponent)
Anotácia Bakalárska práca sa zaoberá analýzou dynamiky vývoja straníckeho systému na Slovensku od roku 1992 až po posledné parlamentné voľby z roku 2016. Pre zmeranie dynamiky straníckeho systému sú využité rôzne metódy, pomocou ktorých je možné určiť intenzitu zmien a vývoj trendov z nich vyplývajúcich. Analýza vychádza z výsledkov volieb za jednotlivé obdobie, na ktorých základe sú aplikované zvolené komparatívne ukazovatele. V rámci hodnotenia výsledkov analýzy dôjde aj k zaradeniu do základnej typológie straníckych systémov, avšak nejedná sa o hlavný zámer práce. Zvolenými empirickými indikátormi sú index volatility, index efektívneho počtu strán a index agregácie. Dané indexy sú zvolené na základe poznatkov kritérií klasifikácie straníckych systémov. Kľúčové slová Slovensko, stranícky systém, dynamika straníckeho systému, politická strana, efektívny počet strán, index agregácie, index volatility
|
|
|
Vývoj TOP 09 jako nového aktéra v rámci stranického systému ČR
Winkler, Matěj ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj TOP 09 jakožto nového aktéra stranického systému České republiky. Tato strana vznikla v roce 2009 a úspěšně kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010. V teoretické části tato práce představuje tři přístupy k teorii institucionalizace, a to přístup Samuela Huntingtona, Angela Panebianca a dvojice Vicky Randall a Larse Svåsanda. Pro potřeby této práce je využit právě přístup Vicky Randall a Larse Svåsanda. Teorie institucionalizace je klíčová pro popis nového aktéra stranického systému a jeho schopnosti přežít více než jedno volební období. V empirické části je představen vývoj stranického systému a různé metody jeho periodizace. Následně je popsán vznik a vývoj strany TOP 09, jejich úspěchy ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2010, 2013 a 2017 a jednotlivé ukazatele potřebné pro aplikaci teorie institucionalizace. V závěru jsou zhodnoceny výsledky zkoumání a doporučen další výzkum.
|
|
|
Nástup nových politických stran v České republice
Šárovec, Daniel ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem této diplomové práce je pojednat o nových politických stranách v kontextu českého stranického systému. Zkoumanými politickými subjekty jsou hnutí ANO 2011 a hnutí Úsvit přímé demokracie, které prorazily ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013. Tato vícepřípadová studie postupuje od elementárního a nejednoznačně uchopitelného pojmu politická strana k rozličným teoretickým aspektům novosti, přičemž se následně snaží v kontextu nových stran stručně definovat český stranický systém. Činí tak z hlediska legislativních pravidel pro (nejen nové) politické strany, ale i z pohledu vývojového. Empirická část poté pracuje s jednotlivými charakteristikami vybraných dvou subjektů - zaměřuje se postupně na jejich vznik a vývoj, programové ukotvení, osobu lídra a členů, volební kampaň a účast hnutí ve volbách. Jednotlivé charakteristiky mají za úkol výstižně představit obě seskupení tak, aby byly jasně patrné nejen jejich společné, stejně jako jejich odlišné rysy. Získané poznatky jsou posléze posuzovány optikou zvolené teorie novosti Allana Sikka, kdy je zkoumáno, zda ANO a Úsvit spadají do některé z kategorií v teorii definovaných. Práce se snaží posunout stav poznání týkající se nových českých politických stran, stejně tak ale poukazuje na pozitiva a negativa zvolené...
|
|
| |
|
|
Stranický systém Japonska, jeho vývoj a typologizace po volební reformě v roce 1994
Antonenko, Alexandra ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Japonský stranický systém byl po dobu několika dekád známý jako jeden z mála představitelů predominantního systému v moderní demokratické společnosti. Ačkoli jeho legitimita byla často kritizována jak akademiky, tak veřejností projevoval se pozoruhodnou setrvačností vlády dominantní Liberálně demokratické strany. I přes volební reformu v roce 1994, která měla za cíl jej eliminovat, stále přetrvával, aspoň zdánlivě. Bylo to až v roce 2009, co se předpoklady politologů naplnily a vlivem neoliberálních reforem, které přispěly k podstatnému zvětšení volatility voličů, se poprvé objevila reálná možnost dlouhodobé alternace moci a vzniku bipartismu. Ta však dopadla fiaskem spojeným s nezdařilou vládou Demokratické strany Japonska, která zapříčinila nárůst politické nedůvěry a návrat Liberálně demokratické strany k moci. Tato práce studuje vývoj a specifika japonského stranického systému v průběhu let a faktory, jež jej ovlivnily. Část práce se proto věnuje rozboru politických a sociálních teorií v kontextu japonského prostředí. Hlavním zaměřením práce je pak aplikace těchto teorií na japonský stranický systém v klíčových historických momentech, jeho analýza a charakterizace.
|
|
|
Postavení strany Jednotné Rusko v politickém systému Ruské federace
Vondráčková, Dominika ; Příhoda, David (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Na přelomu tisíciletí se začaly zásadně měnit politické poměry v Rusku. Výrazně se snížil počet politických stran a v roce 2001 vzniklo Jednotné Rusko, které se brzy stalo nejsilnější stranou. Od tohoto období probíhá centralizace politického systému a celkově se poměry v zemi mění - pro menší strany je těžší dostat se do parlamentu, média jsou ještě méně svobodná a neziskovým organizacím s určitými politickými názory je znemožňována činnost. V tomto prostředí působí Jednotné Rusko - proprezidentská strana, která nepůsobí jako platforma pro politickou diskuzi, nýbrž jako nástroj Kremlu, který je vstupní branou k místu ve společnosti, kde se soustřeďují elity všeho druhu, prostředky a moc. V úvodní, teoretické části, text hovoří o soutěživých a nesoutěživých stranických systémech, a zařazuje současný stranický systém Ruské federace mezi stranické systémy s pragmatickou hegemonickou stranou. Dále text následuje vývoj a změny stranického systému a reforem od roku 1999 do současnosti. Poté se soustřeďuje na ideologickou rovinu Ruska v mezinárodním prostředí a na ideologickou rétoriku Jednotného Ruska - i přes deklarovanou ideologii ukazuje, že Jednotné Rusko neuznává zakořeněné hodnoty, ale pouze kopíruje momentální politiku Kremlu.
|
|
|
The Slovak political parties and the elections in 2016
Marjenka, Ján ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike štepných línií a ich vývoja v prostredí slovenského straníckeho systému a slovenskej spoločnosti. Práca chronologicky zachytáva obdobie od roku 1990 až do súčasnosti, respektíve do volieb v roku 2016. Spočiatku sa stranícky systém a spoločnosť na Slovensku štiepila, podobne ako u iných postkomunistických krajín, na štepnej línií komunizmus - antikomunizmus. Po vyriešení tejto otázky však prichádzajú na rad tradičné štepné línie, ako ich opisujú klasickí teoretici. Tie sa dokážu aktivizovať, alebo strácať na dôležitosti počas celého straníckeho a spoločenského vývoja, čoho dôkazom sú štúdie a práce viacerých slovenských autorov. Tie však tento vývoj riešia približne len do obdobia roku 2012, preto úlohou tejto práce je zanalyzovať, nadviazať na ich výsledky a zistiť, ako sa situácia ohľadne tejto problematiky na Slovensku vyvinula aj pred voľbami v roku 2016. Skúmať štepné línie alebo témy, ktoré rozdeľujú spoločnosť a politické strany, je dôležité aj z pohľadu funkcie, ktorú majú na stabilitu straníckeho systému. Tú ovplyvňuje ich počet či vzťah medzi nimi, ktorý môže byť kumulatívny alebo prierezový. Vzhľadom k tomu sa potom dá určiť, či štepné línie majú pozitívny alebo negatívny vplyv na stabilitu straníckeho systému, čo je druhým cieľom tejto práce.
|
|
|
Nepluralitní politické systémy: případ českých obcí
Hofman, Štěpán ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Bubeníček, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce na téma Nepluralitní politické systémy: případ českých obcí se zaměřuje na problematiku a výskyt nepluralitních politických systémů. Nepluralitní nebo taktéž nekonsenzuální politické systémy je jev poměrně neprobádaný a nemůže reflektovat žádný výzkum zabývající se touto problematikou zcela a výlučně. Autoři věnující se komunální politice v západních systémech se touto problematikou nezabývají v podstatě vůbec. Můj výzkum se v této práci tak zaměřuje na prokázání existence a relevantnosti nepluralitních politických systémů na případu českých obcí. Výzkum není prováděn na celé České republice, ale pouze na vybraném vzorku pěti českých okresů dle předem nastavených definičních kritérií jako jsou municipální struktura, demografické charakteristiky či socioekonomické charakteristiky. Druhá část mého výzkumu se pak soustředí na analýzu aktérů těchto systémů, na povahu jejich kandidatury a taktéž na to, jestli se tito aktéři nějakým způsobem odlišují od aktérů pluralitních systémů.
|
host ::
RSS.