|
|
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
| |
|
|
Revitalizace statku na bydlení
Kurillová, Monika ; Mizerová,, Lenka (oponent) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je projektová dokumentace pro revitalizaci statku na bydlení. Jedná se o komplex čtyř budov ve městě Vitín v jižních Čechách. Objekt byl vybudován v 17.století a spadá do památkové péče. Diplomová práce se zabývá řešením sanací vlhkého zdiva a rekonstrukcí třech budov komplexu. Původní obvodové zdivo je smíšené, střecha sedlová. Objekty A i C jsou dvoupodlažní, objekt B je jednopodlažní. V současnosti je využíván k bydlení pouze objekt C, ostatní slouží jako sklady. Součástí rekonstrukce jsou i přístavby zádveří, krytého stání pro osobní automobil a zimní zahrada. Nové konstrukce jsou navrženy z pórobetonových bloků Ytong, liaporbetonu a zateplení je provedeno stříkanou polyuretanovou pěnou.
|
|
|
Penzion s minipivovarem
Patočka, Tomáš ; Jedlička, Jaroslav (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projektovou dokumentaci penzionu s minipivovarem v obci Sebranice u Litomyšle. Jedná se o projekt, kde se řeší dva stavební objekty. Rekonstrukce statku na penzion s minipivovarem a rekonstrukce sousední stodoly na rodinný dům provozovatele, který je určen pro čtyři až pět osob.
|
|
|
Příprava realizace rekonstrukce statku Všeradov
Pilařová, Jana ; Hanzelková, Martina (oponent) ; Kantová, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá realizací rekonstrukce statku Všeradov. Hlavním úkolem této práce je vytvořit stavební přípravu projektu pro kompletní rekonstrukci stropní a střešní konstrukce statku a vytvořit nové obytné podkroví. Všechny stavební úpravy musí být v souladu s požadavky CHKO Žďárské vrchy, protože stavba spadá do rozsáhlého chráněného území. Cílem práce je vytvořit stavebně technologický projekt, který je finančně, časově a technologicky proveditelný.
|
|
|
Ovčí farma
Ledvinková, Šárka ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Jedná se o ekologickou rodinnou farmu zabývající se chovem ovcí a zpracováním ovčího mléka. V areálu je restaurace a ubytování na hotelové úrovni. Navržený soubor objektů je situován jiho-západně od obce Pozďatín na mírném návrší a je obklopen pastvinami a lesem. Koncept vychází z tradičního venkovského statku s polouzavřeným dvorem. Budovy jsou nepravidelně protkány úzkými a vysokými kvádry odlišné barvy, které rozšíří a osvětlí podkrovní prostor a umožní tak jeho využití. V severním objektu se nachází restaurace, ubytování hostů a byt majitele, na jihu jsou stáje a na západní straně se nachází krytá stání pro mechanizaci. Budovy jsou navrženy systémem dřevěné, tzv. rámové konstrukce.
|
|
|
Statek Palčice - význam pro cestovní ruch místa
Přitasilová, Terezie ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Statek Palčice je zrekonstruovaná hospodářská usedlost ležící ve středních Čechách, která je využívána jako rekreační ubytovací zařízení téměř 20 let. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy užívané v oblasti cestovního ruchu a zaměřuje se na postavení Středočeského kraje na poli cestovního ruchu ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Praktická část se zabývá samotnou hospodářskou usedlostí, její historií, rekonstrukcí a využitím v cestovním ruchu. Zkoumá také nabídku poskytovaných služeb na statku, analyzuje jejich kvalitu a navrhuje doporučení, které by vedly k lepšímu využití statku stejně jako ke zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb.
|
|
|
Každodenní život na statku Přečín v letech 1900-1938
ČTVRTNÍK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na období let 1900-1938, období od konce devatenáctého století do konce tzv. první republiky. Práce sleduje vývoj šlechtického statku a revíru Přečín v podhůří Šumavy a každodenní život tamějšího obyvatelstva v uvedeném časovém rozmezí. Autor se zaměřuje na provázanost životů venkovanů a statku jako hospodářské jednotky. Vedle toho je jeho snahou zasadit dějiny vybrané lokality do širšího kontextu dějin českých zemí. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni, pro poznání dějin statku, a Státní okresní archivy Prachatice a Strakonice, pro poznání každodennosti obyvatel. Při studiu dějin každodennosti bylo využito narativních pramenů, zejména kronik. Mimo to autor pracoval se zvukovým záznamem pamětnice. Poznatky z archivních pramenů jsou v každé kapitole konfrontovány s odbornou literaturou a regionální literaturou k danému tématu. Pozornost je věnována specifikům zkoumaného regionu, způsobům a možnostem obživy obyvatelstva, válečným událostem let 1914-1918 a jejich důsledkům projevujícím se v každodenním životě. Badatelský zájem se upírá i na provádění první pozemkové reformy, jež měla proměnit český venkov. Stranou zájmu nezůstává ani rodina majitelů statku, šlechtický rod Schwarzenbergů.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu České Budějovice I. část
DOUCHOVÁ, Ilona
Cílem této práce bylo zjistit, jakou měrou ovlivňuje rozvoj venkova památková ochrana souborů lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách (VPR a VPZ) v obcích okresu České Budějovice. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že památková ochrana má na rozvoj venkova jak pozitivní, tak i negativní vliv. Negativní v tom smyslu, že přináší určitá omezení těm, kteří si v těchto VPR a VPZ chtějí postavit či zrekonstruovat nějaké obydlí a pozitivní např. ve smyslu možnosti čerpání dotací či zvýšení turismu v těchto obcích.
|
host ::
RSS.