|
|
Waking Up from Neoliberal Totality? How We Invented a City in Which Nothing Can Be Created.
Moskvina, Yuliya ; Blokker, Paulus Albertus (vedoucí práce) ; Kuřík, Bohuslav (oponent) ; Polanska, Dominica (oponent)
Práce líčí příběh Autonomního sociálního centra Klinika v Praze. V práci zkoumám gramatiky veřejného sporu o městský prostor. Práce začíná úvodem do hlavních teorií používaných při studiu kolektivního jednání v městském prostoru - teorie sociálních hnutí, teorie prefigurace a přímé akce a teorie městských hnutí, primárně v SVE. Místo těchto přístupů nabízím ontologicky, epistemologicky a metodologicky aparát pragmatické sociologie kritiky a zkoumám veřejné spory o zmíněný sociální centrum. Aktéry, kteří ve sporu o město participovali byli státní zaměstnanci, české autonomní hnutí a pražští komunální političky. Na analyzovaném případu můžeme zkoumat gramatiky, které tyto aktéři používají, když mluví o městě, a zároveň vnitřní rozpory samotných aktérů, taktiky nadvlády a odporu k ni. Abstract The thesis recounts the story of the Autonomous Social Center Klinika in Prague. As such, it presents an opportunity to explore the grammars of public dispute about urban space. The thesis starts with an introduction to the main theories used in studying contention-social movement studies, the theories of prefiguration and direct action, and urban movements studies. These three branches are alternated with the pragmatic sociology of critique as an ontologically, epistemologically, and methodologically novel...
|
|
|
Autonomní sociální centrum Klinika a levicový aktivismus: Kritická analýza mediálního diskurzu
Lazecký, Tomáš ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje žižkovskému sociálnímu centru Klinika a levicovým, převážně anarchistickým skupinám, jež se ke Klinice hlásí. V práci bylo zkoumáno, jaká je současná podoba mediálního diskurzu ve vztahu k české radikálně-levicové scéně. Analýze byly podrobeny texty vydavatelství MAFRA (Lidovky.cz, iDnes.cz) a alternativní levicová média (A2larm.cz, Denikreferendum.cz). K analýze byla použita kritická diskurzivní analýza. V případě pravicových (středo-pravicových) médií bylo zkoumáno, zda se nějak promítlo, že vydavatelství vlastní antipolitik Andrej Babiš. Hlavním zjištěním je, že se zkoumaná pravicová média vyhýbají otázce legitimity squattingu, ale jejich vztah ke squattingu a levicové aktivistické scéně není nepřátelský. Zkoumaná levicová média otázku legitimity naopak akcentují. Vliv Andreje Babiše nebyl potvrzen.
|
|
|
Ideologické zázemí kolektivu, který spravoval Autonomní sociální centrum Klinika: Zařazení do teoretického rámce
Ježková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje kolektivu žižkovského Autonomního sociálního centra Klinika, na jehož příkladu zkoumá vnitřní hodnoty členů a následně pokládá otázku, zda je možné nalézt v tomto kolektivu aspekty subkultury, kontrakultury nebo sociálního hnutí. Práce se v teoretické části soustředí na shrnutí vývoje studia subkultur, kontrakultury a sociálních hnutí a prezentaci definic těchto konceptů v prostředí porevoluční České republiky. Zahrnuta je i stručná deskripce vývoje squattingu u nás. Součástí bakalářské práce jsou též rozhovory s bývalými členy kolektivu, ze kterých vyplývá, že kolektiv byl orientován kontrakulturně se znaky sociálního hnutí. Subkulturní aspekty byly v kolektivu přítomny ve velmi omezené míře, protože je členové aktivně potlačovali formou různých mechanismů.
|
|
|
Vývoj mediální reprezentace tématu squatting v českém mainstreamovém a alternativním tisku
Harapesová, Lucie ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj mediální reprezentace tématu squatting v českém mainstreamovém i alternativním tisku" popisuje, jakým způsobem se změnil způsob reflektování tématu squatting v českých tištěných médiích na příkladech konkrétních kauz ve vybraných periodicích. Téma je zkoumáno prostřednictvím obsahové analýzy (kvantitativní, doplněné z části o kvalitativní) celostátních deníků Mladá fronta DNES a Právo, společenských časopisů Respekt a Reflex a kulturních titulů A2 a Literární noviny. Výzkumem je zjištěno, jaký byl tématu věnován prostor a jak často bylo v médiích samotné téma zmiňováno, jaké bylo názorové vyznění textů a jeho vývoj v čase a především, jaká témata byla v souvislosti s tématem squattingu spojována nejčastěji.
|
|
|
Drogová scéna a život ve squatech na Příbramsku
FÁROVÁ, Barbora
Bakalářská práce je věnována problematice drogové scény a životu ve squatech. Jedná se o závažné sociální problémy, se kterými se musí potýkat současná společnost. Práce mapuje tuto problematiku v rámci konkrétního regionu, za který bylo zvoleno Příbramsko. Drogová scéna a život ve squatech na Příbramsku je problematika velmi aktuální. Drogy se stávají více populární zvláště mezi mladými lidmi. Důvodů je mnoho mladí velmi často zkouší, kde jsou vlastně jejich hranice. Mezi konkrétní důvody mohou pak patřit například rodinné problémy, problémy ve škole nebo také s partnerem. Cílem práce je zmapovat drogovou scénu a squatting na Příbramsku očima lidí užívajících nelegální návykové látky. Práce je tedy zaměřena na drogy v obecném hledisku determinace podle jejich původu, podle jejich účinku a také podle rizika vzniku závislosti. Drogová závislost je neschopnost obejít se bez drogy, což je pro narkomany typické. Drogová scéna v České republice je charakteristická především tím, že z ní můžeme vyvodit drogy, které jsou u nás nejvíce rozšířené jedná se o konopí a konopné drogy, MDMA (extáze) a v neposlední řadě také pervitin. Ve Středočeském kraji je situace víceméně neměnná již několik let. Squatting je neoprávněné obsazování prázdných domů a jejich následné obydlování. Právě ve squatech se můžeme setkat s celou řadou drogově závislých lidí. Teoretická část práce je zaměřena na několik problematických oblastí. Jsou jimi drogy, drogová scéna v ČR, sociální práce s drogově závislými a v neposlední řadě i squatting. V praktické části práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Praktická část práce je věnována dotazníkovému šetření, které se odehraje v Kontaktním centru Příbram. Dotazníkové šetření bylo zcela anonymní a respondenti byli dotazováni na užívání nelegálních návykových látek a squatting. Výzkumné šetření pracovalo se třemi hypotézami. První hypotéza předpokládala, že s bydlením ve squatech mají na Příbramsku zkušenosti spíše muži než ženy. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhá hypotéza, která zněla: příbramští uživatelé nelegálních návykových látek starší 25 let upřednostňují intravenózní aplikaci užití návykové látky, zatímco mladší uživatelé volí méně rizikové možnosti užití, se potvrdila. Třetí hypotéza, předpokládající, že v Příbrami utratí více mužů než žen nad 500 Kč za drogy denně, byla rovněž potvrzena.
|
|
|
Od autonomie k post-autonomii? Případ Autonomního sociálního centra Klinika
Böhmová, Ludmila ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Ve své práci se věnuji přeměně autonomního levicového hnutí k post-autonomnímu. Více se zaměřuji na vývoj české scény, konkrétně squaterského hnutí, kde zkoumám, zda lze mluvit o Autonomním sociálním centru Klinika jako o případu post-autonomie v českém kontextu či nikoliv a v jakých dimenzích proměny je transformace patrná. V teoretické části vymezuji pojem autonomie a její chápání autonomními hnutími. Skrze nadefinování charakteristik autonomních hnutí a na základě odborné literatury vymezuji pět dimenzí transformace od autonomie k post-autonomii. Díky tomu, že transformace je determinována vnitřními i vnějšími okolnostmi, je pro mě zprvu důležité pochopit neoliberální myšlení a jeho úskalí či jiné skutečnosti, které mohou mít na transformaci vliv. Pro můj výzkum jsou stěžejní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, které jsem vybrala dle jejich zkušeností se squaterským hnutím.
|
|
| |
|
|
Autonomní sociální centrum Klinika a levicový aktivismus: Kritická analýza mediálního diskurzu
Lazecký, Tomáš ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje žižkovskému sociálnímu centru Klinika a levicovým, převážně anarchistickým skupinám, jež se ke Klinice hlásí. V práci bylo zkoumáno, jaká je současná podoba mediálního diskurzu ve vztahu k české radikálně-levicové scéně. Analýze byly podrobeny texty vydavatelství MAFRA (Lidovky.cz, iDnes.cz) a alternativní levicová média (A2larm.cz, Denikreferendum.cz). K analýze byla použita kritická diskurzivní analýza. V případě pravicových (středo-pravicových) médií bylo zkoumáno, zda se nějak promítlo, že vydavatelství vlastní antipolitik Andrej Babiš. Hlavním zjištěním je, že se zkoumaná pravicová média vyhýbají otázce legitimity squattingu, ale jejich vztah ke squattingu a levicové aktivistické scéně není nepřátelský. Zkoumaná levicová média otázku legitimity naopak akcentují. Vliv Andreje Babiše nebyl potvrzen.
|
|
|
Vliv nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína na příkladu iniciativy SO 36 ve čtvrti Kreuzberg
Kneřová, Alžběta Klára ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína s důrazem na čtvrť Kreuzberg a občanskou iniciativu SO 36, a sice v časovém období od roku 1979 do roku 1984. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázky, jakými způsoby nová sociální hnutí ovlivnila městskou a bytovou politiku Západního Berlína, a jaké kroky podnikali členové kreuzberských sociálních hnutí k její změně kromě fyzického obsazení domů. Práce se v širším kontextu zabývá novými sociálními hnutími v SRN, především pak squattingem v Západním Berlíně. Dále se práce věnuje i západoberlínské městské části Kreuzberg a jejímu vývoji po stavbě Berlínské zdi do počátku vlny squattingu na konci 70. let včetně popisu tehdejší urbánní politiky. Ústředním tématem práce je přitom občanská iniciativa SO 36, která prvními obsazeními prázdných domů za účelem jejich opravy přispěla ke vzniku vlny squattingu v Kreuzbergu a potažmo i jiných částech Západního Berlína. V práci jsou analyzovány různé způsoby, jakými se členové iniciativy snažili ovlivnit tehdejší městskou a bytovou politiku, jako např. vydávání vlastního měsíčníku či informačních letáků. Dále se práce zabývá i postojem významných západoberlínských politických stran ke squattingu včetně pokusů o jeho eliminaci prosazovaných jednotlivými vládami. Výsledkem interakce...
|
|
|
Pozitivní revolta
Brinda, Antonín ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je především reflexe vlastního bakalářského uměleckého projektu Pozitivní revolta a také průběžného výzkumu a uměleckých realizací, jež vedly k jeho vzniku. Součástí textu je také přiblížení konceptu projektu Cibulení a vysvětlení důvodů jeho nezdaru. Práce není jen prostým popisem, ale opírá se také o myšlení teoretiků z různých oblastí, ať už jsou jimi Hakim Bey, David Graeber, Guy Debord, Louis Pierre Althusser, Tomáš Kulka nebo další.
Ve své závěrečné části práce představuje tvorbu dvou tuzemských skupin tzv. politického umění (Pode Bal a Rafani) a zamýšlí se nad možnými přístupy k chápání tohoto pojmu, zejména ve vztahu k aktivismu.
|
host ::
RSS.