|
|
Vliv antropogenních aktivit na společenstva vodních organismů v horní části povodí Litavky
ČERNÝ, Jan
Degradace životního prostředí je považována za celosvětový problém. Vzhledem k významnosti vodních zdrojů je udržení a zlepšování jejich kvality jedním z prioritních celospolečenských zájmů. Tato studie se zabývá reakcí společenstev vodních organismů, ryb a makrozoobentosu na antropogenní vlivy v povodí Litavky. Zkoumaná část Litavky je zatížena těžkými toxickými kovy z důvodu stovek let těžební a hutní činnosti v bezprostřední blízkosti toku a také značným přísunem městských odpadních vod obsahujících cizorodé látky, hrubý odpad a tlející organickou hmotou. Jako referenční lokalita byl zvolen Obecnický potok, který je v přírodě blízkém stavu a ústí do Litavky v místě, kde je její koryto silně regulované a její niva využívána ke skladování toxických odpadů. Obecnický potok lze v současnosti považovat za nejdůležitější zdrojnici vod v horním povodí Litavky. Autochtonní společenstva ryb horního povodí Litavky jsou zároveň narušena v důsledku odběrů vody, které mění teplotní a průtokový režim. Naší snahou bylo vyhodnotit vliv těchto antropogenních faktorů se zaměřením na dané typy znečištění a vliv nádrže na Obecnickém potoce. Monitoring organismů a sběr dat parametrů prostředí (fyzikálně-chemické parametry vody, koncentrace NH4+, NO2-, PO43-, složení substrátu dna, průtok a dalších) probíhaly paralelně a z hlediska rybích společenstev nám výsledné korelace ukázaly nejdůležitější vliv teplotního gradientu a koncentrace zinku. Početnost pstruhů obecných a mihulí potočních na zatížených lokalitách vykazovala negativní korelaci s koncentrací zinku na rozdíl od střevle potoční, která se ukázala jako tolerantní druh k tomuto typu znečištění. Stejně tak četnost výskytu pstruha obecného klesala se zvyšující se teplotou, která zase prospívala populaci střevle potoční. V případě makrozoobentosu zde byla zaznamenána absence některých skupin, jmenovitě čeledí jepic Ephemerellidae, Heptageniidae, Leptophlebiidae, blešivců (Gammaridae), mlžů hrachovek rodu Pisidium a plžů druhu kamomil říční (Ancylus fluviatilis). Naproti tomu zde byla vysoká denzita eruciformních chrostíků rodu Micropterna a Halesus. Vyústění odpadních vod bylo doprovázeno značným nárůstem biomasy kaprovitých ryb. Dominovali zde dvoukřídlí (Diptera), beruška vodní (Asellus aquaticus) a objevovaly se pijavice (Hirudinea), které nebyly na ostatních profilech zaznamenány.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců - drobní savci
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce: Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci, je součástí rozsáhlejší studie, která má za cíl zhodnotit vliv rozdílného managementu na ekologické funkce a vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Bakalářská práce vychází z předpokladu, že způsob hospodaření ovlivňuje mimo jiné i biodiverzitu dané lokality. Jednou ze skupin obratlovců, jejichž diverzita dobře indikuje okamžitý stav kvality prostředí, jsou drobní savci, což je dáno jejich značným reprodukčním potenciálem a invazními schopnostmi. Práce má za cíl porovnání biodiverzity drobných savců na třech malých povodích s odlišným managementem. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatové preference a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část obnáší vyhodnocení výsledků tří odchytů drobných savců do živochytných pastí během léta a podzimu roku 2007. Největší diverzita i abundance drobných savců byla zaznamenána v zalesněném povodí Bukového potoka. Naopak v odvodněném a pastevně využívaném povodí Mlýnského potoka nebyl odchycen ani jeden drobný savec. Téma je podpořeno projektem MSM 6007665806.
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub
Fričová, Renata ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je symbiotické soužití cévnatých rostlin a arbuskulárně mykorhizních (AM) hub z podkmene Glomeromycotina. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli je jen málo známo o životních strategiích AM hub, je těžké predikovat jejich populační dynamiku ve společenstvech. Je však patrné, že AM houby se mezi sebou liší celou řadou znaků. Fyziologické a ekologické rozdíly hub mohou ovlivnit jak výsledky jejich vzájemné kompetice, tak kooperaci s rostlinami a sukcesní dynamiku celého společenstva hub. Abychom rozšířili své znalosti o životních strategiích AM hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění znaků a faktorů ovlivňujících vztah obou symbiontů. Tato bakalářské práce je koncipována jako rešerše, jejímž cílem je shrnout poznatky o rozdílných vlastnostech AM hub a vlivu těchto vlastností na jejich životní strategie. Klíčová slova: arbuskulárně mykorhizní houby, životní strategie, hostitelská rostlina, vlastnosti, mycelium, kolonizace, kompetice, společenstvo, sukcese
|
|
|
Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek
Škvorová, Marie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
V této diplomové práci se zabývám vlivem biodiverzity na produktivitu ve společenstvech krásivek. Biodiverzita se výrazně globálně mění. Podoba vztahu biodiverzity a produktivity patří proto k významným výzkumným otázkám. Velký vliv na produktivitu mají tři aspekty diverzity: druhová bohatost, funkční diverzita a fylogenetická diverzita. Studie ukazují, že s vyšší diverzitou obecně produktivita stoupá. Je však málo studií, které porovnávají vliv vícero aspektů diverzity současně. Existující studie ukazují, že aspekty mohou být vzájemně propojeny. Studie jsou zaměřeny převážně na rostlinná společenstva, méně pak na další organismy, například řasy. Ve své práci jsem zkoumala, jak se při změně druhové bohatosti proměňuje vztah funkční či fylogenetické diverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. Sestavila jsem experimentální společenstva krásivek o dvou až 12 druzích. Společenstva se lišila ve zvolených aspektech diverzity. Měřila jsem nárůst biomasy. Pro analýzy jsem použila index overyielding, který srovnává produkci polykultur s produkcí očekávanou na základě monokultur. Vztah overyielding vůči funkční diverzitě se lišil v závislosti na druhové bohatosti daných společenstev. Bayesovské regrese pro jednotlivé úrovně druhové bohatosti nebyly signifikantní, nicméně bayesovská regrese intervalů...
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
| |
|
|
Revize a zhodnocení biotopů se současným a historickým výskytem vybraných druhů čeledi \kur{Orchideaceae} v CHKO Český ráj
ALBRECHTOVÁ, Linda
Předmětem diplomové práce byl výzkum vegetace na lokalitách v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jednalo se o lokality - Přírodní památka (PP) Podloučky a Přechodně chráněná plocha (PCHP) Fialník s výskytem orchideje Gymnadenia conopsea subsp. montana. Na těchto lokalitách bylo vyhotoveno 60 fytocenologickcýh snímků, u kterých bylo zaznamenávány tyto faktory: biotop, nadmořská výška, sklon svahu, vlhkost a expozice. Celkem byly na lokalitách nalezeny 4 druhy orchidejí. Fytocenologické snímky byly mezi sebou porovnány. Bylo prokázáno, že rozdíly mezi lokalitami jsou větší než rozdíly mezi snímky s orchidejí a bez orchideje. Průkazné rozdíly mezi lokalitami byly i v pokryvnosti jednotlivých pater a v početnosti druhů v jednotlivých patrech.
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
host ::
RSS.