|
|
Zpětná vazba pro aktivní protézu horní končetiny
Trajlinek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením zpětné vazby pro aktivní protézy s cílem se co nejvíce přiblížit biologickému somatosenzorickému systému, a zároveň, co nejméně omezovat pacienta a aby poskytovala co nejvíce užitečných informací o doteku. S ohledem na tyto faktory je navržen systém pro detekci sil působících na končetinu a následné předání tohoto signálu uživateli končetiny. Tento systém je navržen přímo pro již sestrojenou protézu vyrobenou Ing. Štěpánem Brázdilem v rámci diplomové práce z roku 2020. V práci je popsána biologická zpětná vazba, na níž jsou všechny náhradní a umělé zpětné vazby založeny. Tato práce také popisuje právě náhradní a umělé zpětné vazby a pokouší se najít způsob, jak biologickou zpětnou vazbu více či méně nahradit.
|
|
|
Zpětná vazba pro aktivní protézu horní končetiny
Trajlinek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením zpětné vazby pro aktivní protézy s cílem se co nejvíce přiblížit biologickému somatosenzorickému systému, a zároveň, co nejméně omezovat pacienta a aby poskytovala co nejvíce užitečných informací o doteku. S ohledem na tyto faktory je navržen systém pro detekci sil působících na končetinu a následné předání tohoto signálu uživateli končetiny. Tento systém je navržen přímo pro již sestrojenou protézu vyrobenou Ing. Štěpánem Brázdilem v rámci diplomové práce z roku 2020. V práci je popsána biologická zpětná vazba, na níž jsou všechny náhradní a umělé zpětné vazby založeny. Tato práce také popisuje právě náhradní a umělé zpětné vazby a pokouší se najít způsob, jak biologickou zpětnou vazbu více či méně nahradit.
|
|
|
Zpětná vazba pro aktivní protézu horní končetiny
Trajlinek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením zpětné vazby pro aktivní protézy s cílem se co nejvíce přiblížit biologickému somatosenzorickému systému, a zároveň, co nejméně omezovat pacienta a aby poskytovala co nejvíce užitečných informací o doteku. S ohledem na tyto faktory je navržen systém pro detekci sil působících na končetinu a následné předání tohoto signálu uživateli končetiny. Tento systém je navržen přímo pro již sestrojenou protézu vyrobenou Ing. Štěpánem Brázdilem v rámci diplomové práce z roku 2020. V práci je popsána biologická zpětná vazba, na níž jsou všechny náhradní a umělé zpětné vazby založeny. Tato práce také popisuje právě náhradní a umělé zpětné vazby a pokouší se najít způsob, jak biologickou zpětnou vazbu více či méně nahradit.
|
|
|
Zpětná vazba pro aktivní protézu horní končetiny
Trajlinek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením zpětné vazby pro aktivní protézy s cílem se co nejvíce přiblížit biologickému somatosenzorickému systému, a zároveň, co nejméně omezovat pacienta a aby poskytovala co nejvíce užitečných informací o doteku. S ohledem na tyto faktory je navržen systém pro detekci sil působících na končetinu a následné předání tohoto signálu uživateli končetiny. Tento systém je navržen přímo pro již sestrojenou protézu vyrobenou Ing. Štěpánem Brázdilem v rámci diplomové práce z roku 2020. V práci je popsána biologická zpětná vazba, na níž jsou všechny náhradní a umělé zpětné vazby založeny. Tato práce také popisuje právě náhradní a umělé zpětné vazby a pokouší se najít způsob, jak biologickou zpětnou vazbu více či méně nahradit.
|
|
|
Vliv foam rollingu na mechano-nociceptivní a vibrotaktilní čití
Novotná, Eliška ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
somatosenzorického vnímání (tlakově algický práh, vibrotaktilní čití). Teoretická část pojednává o fasciální tkáni, shrnuje dosavadní poznatky o foam rollingu a zaměřuje se na mechanismy bolesti a vibrotaktilní čití. Výzkumnou část tvoří randomizovan zdravých probandů ( žen, muži Účinek je objektivizován pomocí tlakové al biceps femoris obou dolních končetin (měřeno před a po terapii). bolesti (PPT) se po foam rollingu zvýšila. Vibrotaktilní práh (VT) byl po foam rollingu nižší než před jeho použitím, což znamená, že došlo ke zvýšení vibro ukazují, že tyto změny se neodehrávají pouze v intervenovaném m. rectus femoris, ale některé změny v parametrech lze najít i v Klíčová slova fasciální tkáně, foam rolling, tlaková algometrie, práh tlakové bo somatosenzorický systém, nocicepce, difuzní nociceptivní inhibiční kontrola, DNIC
|
|
|
Vliv poruchy čití na funkci horní končetiny u pacientů po poškození mozku
Medková, Lia ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Lia Medková Vedoucí práce: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA Oponent práce: Název diplomové práce: Vliv poruchy čití na funkci horní končetiny u pacientů po poškození mozku Abstrakt Cíl práce: Cílem práce je zjistit vliv poruchy čití na funkci horní končetiny u pacientů po poškození mozku Metodologie: Diplomová práce je řešená metodou neexperimentálního předvýzkumu, tzv. kvaziexperimentu. Teoretická část obsahuje terminologii související s tématem a pracuje s již publikovanými studiemi o tématu vlivu čití na funkci horní končetiny u pacientů po poškození mozku. Do praktické části výzkumu byli vybráni pacienti pomocí účelového výběru. Zapojilo se celkem dvacet pacientů po poškození mozku (cévní mozková příhoda, úrazy, nádorové onemocnění). Na základě testu Nottinghamského vyšetření čití byli pacienti rozděleni do dvou skupin po deseti. Do experimentální skupiny patří pacienti s poruchou čití a do kontrolní skupiny pacienti bez poruchy čití. U všech pacientů byl proveden Jebsenův-Taylorův test, který ukázal stav funkce horní končetiny u pacientů po poškození mozku, vizualizace pomocí krabicových grafů a neparametrický Wilcoxonův test pro dva nezávislé vzorky. Výsledky: Deskriptivní statistika ukazuje horší výsledky u pacientů s poruchou čití, přesto hypotéza...
|
|
|
3D analýza okamžitého vlivu vložek do bot s posturální pelotou dle Raševa a s proceptory PodoAktiv na posturu.
Koukalová, Martina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: 3D analýza okamžitého vlivu vložek do bot s posturální pelotou dle Raševa a s proceptory PodoAktiv® na posturu Cíle: Diplomová práce si klade za cíl ukázat okamžitý efekt aplikace na míru vyrobených vložek do bot na posturální držení vybraných tělesných segmentů a rádi bychom zjistili, zda je možné tyto vložky (PodoAktiv® a vložky s posturální pelotou dle Raševa) využít ke korekci vadného držení těla. Metodologie: Naše diplomová práce je studií, ve které jsme pracovali s 9 probandy, kteří souhlasili se zařazením do naší diplomové práce. Využili jsme přístroje Balance®4D od firmy Paromed. Vybrané tělesné segmenty byly označeny bílými kruhovými markery. K porovnání posturálního držení vybraných tělesných segmentů byli probandi měřeni celkem ve 4 situacích. Ve stoji na boso, ve stoji v botách bez vložek, ve stoji v botách s vložkami PodoAktiv® a v botách s vložkami s posturální pelotou dle Raševa. Výsledky: Výsledky práce ukazují, že vliv na míru vyrobených ortopedických vložek má okamžitý vliv na držení tělesných segmentů. Větší vliv byl pozorovatelný u probandů, kteří měli vadné držení těla již ve stoji na boso. Nejvíce ovlivněný parametr z celkově 6 parametrů, které byly pozorovány, byl posun celkové osy těla a to po aplikaci vložek PodoAktiv®. Klíčová slova: Vložky do bot, proprioceptory,...
|
|
|
Vývoj somatosenzorického systému v souvislosti s posturálně-lokomočními funkcemi v předškolním věku, možnosti hodnocení
Hrušková, Adéla ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Cílem této práce je popsat na základě rešerše vývoj somatosenzorického systému u dítěte předškolního věku, jeho souvislosti s posturálně- lokomočními funkcemi a popis možností hodnocení somatosenzorického systému u předškolních dětí. V jednotlivých kapitolách teoretické části této práce je popsán somatosenzorický systém a jeho vývoj, vývoj posturálně- lokomočních funkcí v předškolním věku, růst a vývoj předškolního dítěte. V části praktické pak byly shrnuty nalezené informace, jak mohou být vývoj somatosenzorického systému a jeho plné využívání centrálním nervovým systémem v posturálně- lokomočních funkcích ovlivněny u předškolního dítěte. Dále jsou popsány možnosti testů somatosenzorického systému, které lze použít u předškolního dítěte v běžné fyzioterapeutické praxi. Součástí práce je kazuistika předškolního dítěte zaměřená na testy somatosenzorického systému.
|
|
|
Posturální stabilita u pacientů s cerebelární ataxií
Ševčíková, Lucie ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá problematikou mechanismů udržování posturální stability u pacientů s postižením cerebela. Práce shrnuje formou literární rešerže základní neurofyziologické poznatky týkající se vlivu cerebela na posturální stabilitu. V experimentální části práce je studován vliv změny aferentní informace ze somatosenzorického systému na posturální kontrolu stoje - hodnotíme pomocí stabilometrického vyšetření dopad hluboké masáže chodidla a aproximace kloubů dolních končetin na posturální stabilitu stoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lokální změna vybraných parametrů somatestézie v reakci na strečink m.quadriceps femoris
Vaňková, Karolína ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Fasciální tkáně tvoří celotělovou kontinuální trojrozměrnou síť pronikající všemi částmi lidského těla. Zahrnují veškerou vazivovou pojivovou tkáň, která se významně podílí jak na integritě organismu a fungování tělesných systémů, tak na somestetickém vnímání. Fascie jsou totiž bohatě osídleny nociceptivními a proprioceptivními mechanosenzitivními nervovými zakončeními. Přestože je strečink rutinní metodou využívanou ve sportu i v rehabilitaci, jeho přesný mechanismus působení a účinky na organismus nejsou dosud zcela objasněny. Strečinková cvičení ovlivňují mechanický stav myofasciálních tkání a prostřednictvím alterace jejich předpětí mají vliv na kvalitu propriocepce a nocicepce. Jsou prokázány určité odlišnosti v mechanických vlastnostech těchto tkání mezi pohlavími a u hypermobilních jedinců. Práce hodnotí efekt statického protahování m. QF na somestetické vnímání pomocí zjišťování prahu tlakové bolesti (PPT) tlakovou algometrií a kvality propriocepce goniometrickým měřením, přičemž zohledňuje interindividuální rozdílnost kvality pojivových tkání. Výzkum byl proveden na souboru 29 zdravých probandů (14 žen a 15 mužů) a prokázal signifikantní vliv intervence na zvýšení PPT a překvapivě i zlepšení propriocepce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.