|
|
Informatické myšlení sociálně znevýhodněných žáků v datech ICILS
KLOKOČKA, Matěj
Tato práce se zaměřuje na analýzu dat z mezinárodního srovnávacího výzkumu ICILS. Klíčovými cíli mé práce bylo rozdělit žáky v tomto výzkumu na dvě skupiny podle jejich sociálního pozadí a následně zjistit, zda existují rozdíly v informatickém myšlení mezi těmito skupinami. Dále jsem se snažil zjistit, zda tyto rozdíly přetrvávají v rámci jednotlivých složek informatického myšlení. Výzkumu ICILS 2018 se zúčastnilo přibližně 46 000 žáků a 26 000 učitelů z 13 zemí. Identifikace žáků do skupin byla založena na proměnné socioekonomického pozadí, která byla vypočítána autory výzkumu ICILS z dotazníku, jenž byl jeho součástí. Výzkumný soubor byl rozdělen tak, aby skupina sociálně znevýhodněných reprezentovala 5 % žáků s nejnižším indexem socioekonomického pozadí. První skupina byla pro tuto práci pojmenována "Sociálně znevýhodnění žáci" a ve výzkumu jsou označování indexem "1". Druhá skupina je nazvána "ostatní žáci" a jsou označování indexem "0". V rámci analýzy jsou využity statistické metody odpovídající struktuře a rozsahu dat, přičemž byly aplikovány váhy pro adekvátní vyvážení vzorků. Pro statistické podložení rozdílů mezi skupinami byl použit Mann-Whitney U test. Pro dosažení uvedených cílů byly využity tyto analytické nástroje: MS Excel pro vizualizaci dat, IBM SPSS Statistics pro statistické testování a manipulaci s datovými soubory a IEA IDB Analyzer pro komplexní analýzu dat s ohledem na jejich původní váhy. Výsledky analýzy ukazují, že sociálně znevýhodnění žáci dosahovali nižších skóre v oblasti informatického myšlení než ostatní. Toto pozorování bylo statisticky podloženo. Během výzkumu byly identifikovány skupiny otázek, které odpovídaly dvěma složkám informatického myšlení podle ICILS. Následně byly prováděny srovnání skóre mezi sociálně znevýhodněnými a ostatními žáky v těchto skupinách otázek. Výsledky ukázaly, že v jednotlivých skupinách otázek skórovali sociálně znevýhodnění žáci v průměru hůře než ostatní, což bylo také statisticky podloženo. Toto zjištění zdůrazňuje potřebu specifických vzdělávacích intervencí a strategií zaměřených na podporu těchto žáků. Výsledky této práce nabízejí cenné informace pro další výzkum v oblasti digitální gramotnosti.
|
|
|
Příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním
Kochová, Veronika ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním. Důraz je kladen na zmapování příčin ze třech zásadních oblastí, které se podílejí na předčasném odchodu žákyň se sociálním znevýhodněním, a to konkrétně škola, rodina a trávení volného času. Diplomová práce je koncipovaná do pěti základních kapitol, ze kterých jsou první dvě kapitoly teoretické, následujícím kapitolám je věnována empirická část. První kapitola se věnuje střednímu vzdělávání a vybraným specifikám dospívání. V této kapitole je popsáno období dospívání, střední vzdělávání a následně studijní neúspěšnost. Druhá kapitola je věnována specifikám vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, zaměřuje se na příčiny a problémové oblasti sociálního vyloučení a na systémovou podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Empirická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumného šetření a je rozdělena do třech hlavních kapitol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit příčiny nedokončení středoškolského vzdělání žákyň se sociálním znevýhodněním. Na základě hlavního cíle byly vytyčeny dílčí cíle a výzkumné otázky. Metodou získání dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a výzkumný vzorek tvoří vybraní zaměstnanci běžné střední školy, pracovníci v neziskových...
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Specifika přístupu pedagogů k sociálně znevýhodněným dětem
Volfová, Lenka ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexně zmapovat názory pedagogů ve vztahu ke vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí. K dosažení tohoto cíle byli za pomoci dotazníku osloveni učitelé přípravných ročníků, prvních a čtvrtých tříd. Těm byly pokládány otázky ze čtyř oblastí: obecná připravenost škol na vzdělávání sociokulturně znevýhodněných žáků, pedagogická příprava a míra kompetencí, pedagogická praxe a vztah s rodinou žáka. Výzkum byl podložen teoretickým rámcem, který mapuje aktuální situaci a možné oblasti změny v souvislosti se vzděláváním sociokulturně znevýhodněných dětí. Rozsah vzorku a jeho rozložení, které odpovídá populaci učitelů, nám umožnilo získaná data zobecnit. Tento výzkum přináší nové empirické doklady o názorech učitelů na problematiku vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí a stejně tak východiska pro zavádění opatření na podporu vztahu učitele a sociokulturně znevýhodněného žáka.
|
|
|
Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním
Macháčková, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá obeznámeností a zkušenostmi pedagogů hlavního i speciálního vzdělávacího proudu s integrací žáků se sociálním znevýhodněním. Práce se zabývá renomé takzvaného "Společného školství" v odborné komunitě učitelů, speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. Dále se zabývá zkušenostmi pedagogů s integrací těchto žáků. Taktéž se věnuje úrovni informovanosti o tom, kdo je žák se sociálním znevýhodněním a znalostmi metod, které této integraci mohou napomoci. V neposlední řádě se práce zabývá obeznámeností o novelizaci školského zákona č. 82/2015 a znalostmi jednotlivých dopadů na práci s žákem. Dále se práce zabývá mírou souhlasu s povinnou docházkou v posledním roce mateřské škole a zrušením přípravných tříd. Taktéž se práce zabývá možnostmi, které pedagogům nabízí plán pedagogické podpory. KLÍČOVÁ SLOVA: Společné školství, novelizace 82/2015, integrace, inkluze, speciální školství, sociální znevýhodnění, žák se sociálním znevýhodněním, plán pedagogické podpory, zrušení přípravných ročníků.
|
|
|
Bariéry ve vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit očima jejich rodičů
Tichá, Kateřina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky ze sociálně vyloučených lokalit a jejich vzděláváním. Teoretická část definuje pojem sociálně vyloučená lokalita a zabývá se výraznými znaky, které ovlivňují život osob zde žijících. Dále je charakterizována romská menšina, která je často se sociálním vyloučením spojována, a bohužel je i nadále v sociálně vyloučených lokalitách četně zastoupena. Hlavním tématem je sociálně znevýhodněný žák, zohledněny jsou jeho potřeby a současné možnosti vzdělávání. Romským dětem a žákům je opět věnována zvláštní pozornost s ohledem na kulturní a etnická specifika. Praktická část je zpracována v podobě 12 případových studií, které popisují jednotlivé rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a jejich přístup ke vzdělávání dětí. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo identifikovat bariéry, které z pohledu rodičů ovlivňují vzdělávání jejich dětí. Dílčí cíle se zaměřují na další okolnosti, které mohou rodiny v přístupu ke škole omezovat v souvislosti s jejich sociální situací. Výsledky výzkumného šetření poukazují na úzké propojení mezi nepříznivou sociální situací rodiny, kdy tyto okolnosti mají negativní dopad na školní vzdělávání dítěte. Sami rodiče právě tyto bariéry vnímají jako nejvýraznější. KLÍČOVÁ SLOVA Sociálně vyloučené lokality, romská menšina, sociálně znevýhodněný žák, povinná...
|
|
|
Speciálně pedagogická podpora dětí ze sociálně vyloučených lokalit při vzdělávání v mateřských a základních školách
Wagnerová, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je Speciálně pedagogická podpora dětí ze sociálně vyloučených lokalit při vzdělávání v mateřských a základních školách. Práce se zabývá tématem sociálního znevýhodnění dětí předškolního a mladšího školního věku. Teoretická část se zaměřuje na vymezení termínu sociální znevýhodnění a sociálně vyloučené lokality. Dále se práce zabývá vlivem rodiny na sociální učení dětí a dopady sociálního znevýhodnění na vývoj a vzdělávání. Dvě kapitoly práce se zabývají možnostmi podpory dětí se sociálním znevýhodněním. Jedna z těchto kapitol se věnuje poskytování podpůrných opatření na školách, druhá vymezuje některé strategie a programy zaměřené na rozvoj těchto dětí. Praktická část analyzuje výsledky výzkumného šetření mapujícího úroveň rozvoje vybraných dílčích funkcí u dětí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Ve výzkumném šetření byla použita metoda testování. V rámci výzkumu bylo testováno 10 dětí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Jejich výsledky v daných testech byly porovnány s kontrolní skupinou 10 dětí nepocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Výzkumné šetření potvrdilo, že žáci se sociálním znevýhodněním vykazují v testech horší výsledky. Proto je důležitým předpokladem jejich úspěšného rozvoje systematická a intenzivní podpora. Cílem práce tedy bylo...
|
|
|
Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním
Macháčková, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá obeznámeností a zkušenostmi pedagogů hlavního i speciálního vzdělávacího proudu s integrací žáků se sociálním znevýhodněním. Práce se zabývá renomé takzvaného "Společného školství" v odborné komunitě učitelů, speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. Dále se zabývá zkušenostmi pedagogů s integrací těchto žáků. Taktéž se věnuje úrovni informovanosti o tom, kdo je žák se sociálním znevýhodněním a znalostmi metod, které této integraci mohou napomoci. V neposlední řádě se práce zabývá obeznámeností o novelizaci školského zákona č. 82/2015 a znalostmi jednotlivých dopadů na práci s žákem. Dále se práce zabývá mírou souhlasu s povinnou docházkou v posledním roce mateřské škole a zrušením přípravných tříd. Taktéž se práce zabývá možnostmi, které pedagogům nabízí plán pedagogické podpory. KLÍČOVÁ SLOVA: Společné školství, novelizace 82/2015, integrace, inkluze, speciální školství, sociální znevýhodnění, žák se sociálním znevýhodněním, plán pedagogické podpory, zrušení přípravných ročníků.
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Specifika přístupu pedagogů k sociálně znevýhodněným dětem
Volfová, Lenka ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexně zmapovat názory pedagogů ve vztahu ke vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí. K dosažení tohoto cíle byli za pomoci dotazníku osloveni učitelé přípravných ročníků, prvních a čtvrtých tříd. Těm byly pokládány otázky ze čtyř oblastí: obecná připravenost škol na vzdělávání sociokulturně znevýhodněných žáků, pedagogická příprava a míra kompetencí, pedagogická praxe a vztah s rodinou žáka. Výzkum byl podložen teoretickým rámcem, který mapuje aktuální situaci a možné oblasti změny v souvislosti se vzděláváním sociokulturně znevýhodněných dětí. Rozsah vzorku a jeho rozložení, které odpovídá populaci učitelů, nám umožnilo získaná data zobecnit. Tento výzkum přináší nové empirické doklady o názorech učitelů na problematiku vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí a stejně tak východiska pro zavádění opatření na podporu vztahu učitele a sociokulturně znevýhodněného žáka.
|
host ::
RSS.