|
|
Partnerský život osob s kombinovaným postižením
Ramseidlová, Dana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem partnerských vztahů osob s kombinovaným postižením. Dané problematice akademická literatura nevěnuje dostatečnou pozornost. Poznatky z této oblasti jsou však zásadní pro řádnou integraci jedinců do společnosti a zajištění jejich možností pro rozvíjení sociálních vztahů srovnatelných s těmi, které vidíme v rámci většinové intaktní společnosti. Cílem práce je proto identifikace charakteristických znaků partnerského soužití osob s kombinovaným postižením. Za tímto účelem bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou strukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 13 respondentů, 11 osob s kombinovaným postižením a 2 vedoucí pracovníci Jedličkova ústavu. Práce poskytuje podrobný vhled do problematiky vzniku a fungování partnerských vztahů a prostřednictvím metody otevřeného kódování identifikuje determinanty, které tyto vztahy ovlivňují. Hlavním zjištěním analýzy je negativní konotace identifikovaných determinantů, které tak představují spíše bariéry zabraňující vzniku vztahů. Tento poznatek představuje, nejen pro pracovníky zařízení sociálních služeb, ale i pro jedince se zdravotním postižením, výzvu spočívající v nacházení způsobů, jak dané překážky překonat. KLÍČOVÁ SLOVA partnerské vztahy, kombinované postižení, determinanty, ústav, pracovník...
|
|
|
Vliv psychické bezpečnosti na motivaci a osobní angažovanost pracovníků v sociálních službách v Domově Maxov.
Stříbrný, Martin ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
This thesis focuses on the climate of psychological safety and its possible association with the motivation and personal commitment of social service workers in an organization providing social services to adults with disabilities. The main text of the thesis consists of a theoretical and a practical part, where the theoretical part focuses on defining the work groups and consequently the climate of psychological safety in relation to the work environment, as well as defining the concepts of motivation and personal commitment. The practical part of the thesis evaluates data obtained through a quantitative questionnaire survey in an organisation providing four types of social services. Social service Protected housing, Social therapeutic workshops, Home for people with disabilities and Home with special regime. A total of 29 social service workers from this organisation participated in the survey. The questionnaire examined the climate of psychological safety in the social services. Semi-structured interviews aimed to reveal the links between the climate of psychological safety, motivation and commitment of employees working in social services within one organisation. Two representatives from each social service participated in the interviews. The results of the research investigation indicated a...
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
host ::
RSS.