|
| |
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
|
Možnosti osobního rozvoje pracovníka v sociálních službách
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (oponent) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Rozvoj pracovníků v sociálních službách je velkým potenciálem jak předcházet vyčerpání z pracovní zátěže. Přináší teoretickou jistotu pracovních sil v pomáhající profesi, která je stále ještě nepříliš doceněná jak finančně, tak i prestiží. Hlavním problémem v této oblasti bývá nedostatek informací, potažmo nevzdělanost ve směru rozvoje již pracujících osob. Práce popisuje příčiny, projevy a důsledky zatížení v zaměstnání. Zaměřuje se následně na možnosti, jak předcházet negativním vlivům pracovní zátěže. Text slouží jako studijní opora k akreditovanému kurzu, a to pro účastníky, ale i pro lektory a vzdělávací společnosti. Teoreticky pojatá práce vychází z odborné literatury, ale také i z populární psychologie. Svým obsahem navazuje na diplomovou práci, kde je zmíněn seminář zaměřený na rozvoj pracovníka v sociálních službách. Taktéž navazuje na výzkum předchozí bakalářské práce, která popisuje syndrom vyhoření a jeho možné příčiny právě v důsledku práce v pomáhající profesi. Výsledkem práce je vyvození závěru, že pojem syndrom vyhoření by mohl vymizet z psychologické literatury, pokud by pracovníci byli v rámci povinného školení v podobě akreditovaného semináře poučeni o hrozbách a prevenci pracovní zátěže. V závěru je práce věnována přístupu k dospělých vzdělávaným lidem. Lektorské dovednosti mají...
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.