|
|
Vliv sociálních sítí na společenskou participaci a kvalitu života seniorů v ČR
Přiklopilová, Jana ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Česká populace stárne a počet seniorů meziročně stále narůstá. Současně se zvyšuje počet pracujících seniorů, kteří aktuálně tvoří desetinu pracovní síly v ČR. Dochází také k poklesu počtu rozvětvených rodinných struktur, které častěji poskytují potřebnou sociální síť a podporu, oproti užším nukleárním typům rodin. Nejen proto narůstá počet osamělých seniorů, kteří jsou z vlastní vůle či kvůli vnějším okolnostem izolováni od světa, sociálních vztahů a přestávají se účastnit společenských aktivit. Odhaduje se, že s osamělostí se potýká každý třetí senior napříč celým světem. S nástupem moderních informačních technologií vyvstává otázka, zda může virtuální kontakt pomoct řešit otázku osamělosti a zlepšit sociální participaci seniorů. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout hlubší vhled do situace v České republice, nastínit potenciální přínosy a rizika a také možné bariéry pro tuto demografickou skupinu. Tento výzkum zjistil, že čeští senioři využívají sociální sítě nejen k udržování vztahů se svou rodinou a přáteli, ale rozšiřují si na nich obzory na poli svých koníčků a aktivně se zajímají o aktuální a politické dění. Sociální sítě tak mohou být nástrojem pro zlepšení sociální participace seniorů ve virtuálním světě, ale podle výsledků toho výzkumu mohou být i prostředkem pro zlepšení komunikace...
|
|
|
Gender equality, women's participation in the post-conflict society, and civil war recurrence
Drevená, Katarína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Veľké množstvo odbornej literatúry dokázalo, že vnútroštátne konflikty sa často vyskytujú v krajinách, ktoré už zažili občiansku vojnu. Tento opakujúci sa vzorec prinútil viacerých výskumníkov analyzovať, ktoré faktory prispievajú a ktoré znižujú riziko opakovania vojny. Táto diplomová práca sa zameriava na znovu sa opakujúce občianskej vojny cez prizmu rodovej rovnosti. Budem tvrdiť, že väčšia miera rodovej rovnosti môže znížiť riziko obnovenia vnútroštátneho konfliktu. Ak sú krajiny organizované podľa noriem rodovej nerovnosti, reprodukuje sa rovnaké zaobchádzanie aj voči ostatným skupinám v spoločnosti. Na druhej strane, spoločnosti s väčšou rodovou rovnosťou môžu tieto vzťahy transformovať na rovnako tolerantné vzťahy s tými, ktorí sú v krajine vnímaní ako iní, odlišní a cudzí. Okrem toho socializácia a spôsob výchovy detí zohrávajú dôležitú úlohu v tom, ako sa budú správať v dospelosti. Menej patriarchálne spoločnosti s nižším dôrazom na normu dominancie vytvárajú priestor pre normy tolerancie, rešpektu, mieru, slobody a rovnosti, čo má pacifikujúci účinok na správanie štátu a ľudí v ňom. Preto v práci predostieram hypotézy, že čím vyššia je politická, ekonomická a sociálna participácia žien, tým dlhšie trvá mier po občianskej vojne. Kvantitatívna analýza, v ktorej bol využitý Coxov model...
|
|
|
Prediktory sociální participace dětí s dětskou mozkovou obrnou v základních školách v České republice a Republice Srbsko
Zulić, Marija
Hlavním cílem této disertace je určit prediktory sociální participace žáků s mozkovou obrnou na základních školách v České republice a v Srbsku, což znamená vymezit faktory, které by mohly determinovat úroveň jejich sociální participace v základním vzdělávání. S ohledem na skutečnost, že participace žáků s mozkovou obrnou představuje důležitý indikátor jejich úspěšné společenské participace v adolescenci a v dospělosti, je nezbytné určit faktory, které mají vliv na jejich participaci ve školním věku. Na sociální participaci se pak v této práci pohlíží z úhlu samostatné realizace školních činností ležících mimo samotné vzdělávání, které žáci s mozkovou obrnou vykonávají ve školním prostředí každý den a které jsou vyžadovány, aby mohly plnit studijní povinnosti, jež se od nich očekávají. Pro hodnocení jejich participace ve školním prostředí byla použita první a třetí část dotazníku SFA (School Function Assessment, Hodnocení školních funkcí), který měří účast žáků v šesti bezprostředních situacích ve školním prostředí a ve 21 konkrétních školních činnostech ležících mimo vzdělávání. Za nezávislé proměnné jsme stanovili devět individuálních faktorů, které se vztahují k přímým charakteristikám žáků s mozkovou obrnou, a jeden faktor prostředí, který se váže na typ školy, již žáci navštěvují. Do výzkumu...
|
|
|
Prediktory sociální participace dětí s dětskou mozkovou obrnou v základních školách v České republice a Republice Srbsko
Zulić, Marija ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Hlavním cílem této disertace je určit prediktory sociální participace žáků s mozkovou obrnou na základních školách v České republice a v Srbsku, což znamená vymezit faktory, které by mohly determinovat úroveň jejich sociální participace v základním vzdělávání. S ohledem na skutečnost, že participace žáků s mozkovou obrnou představuje důležitý indikátor jejich úspěšné společenské participace v adolescenci a v dospělosti, je nezbytné určit faktory, které mají vliv na jejich participaci ve školním věku. Na sociální participaci se pak v této práci pohlíží z úhlu samostatné realizace školních činností ležících mimo samotné vzdělávání, které žáci s mozkovou obrnou vykonávají ve školním prostředí každý den a které jsou vyžadovány, aby mohly plnit studijní povinnosti, jež se od nich očekávají. Pro hodnocení jejich participace ve školním prostředí byla použita první a třetí část dotazníku SFA (School Function Assessment, Hodnocení školních funkcí), který měří účast žáků v šesti bezprostředních situacích ve školním prostředí a ve 21 konkrétních školních činnostech ležících mimo vzdělávání. Za nezávislé proměnné jsme stanovili devět individuálních faktorů, které se vztahují k přímým charakteristikám žáků s mozkovou obrnou, a jeden faktor prostředí, který se váže na typ školy, již žáci navštěvují. Do výzkumu...
|
|
|
Participace tělovýchovných spolků v období první republiky
VANDASOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá participací tělovýchovných spolků Sokol a Orel na občanském životě v Československu v období roků 1918 až 1938, tedy v období nazývaném první republikou. Konkrétně se pak práce zaměřuje na participaci v oblasti politické, sociální a ekonomické, na východiska této participace a na konkrétní způsoby s cílem provést jejich porovnání.
|
host ::
RSS.