|
|
Případ Rousseau: utváření jedné existence
Kojanová, Anna ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
V této diplomní práci jsem vycházela z pozdního díla Michela Foucaulta (Courage of truth, Fearless speech) a zkoumala jsem, jaký vliv může mít pravda a pravdomluvnost jako aktivita na sebeutváření jedince (Užívání slastí, Péče o sebe), konkrétně na sebeutváření Jeana-Jacquese Rousseaua, jenž je zachycené v jeho autobiografických dílech (Vyznání, Dialogy: Rousseau, Soudce Jean-Jacquese, Sny samotářského chodce). Ve své práci jsem se snažila určit, za jakou pravdomluvnou osobu by mohl být pokládán (prorok, mudrc, učitel, parrhesiastés či kynik). Abych toho mohla dosáhnout, čerpala jsem i z jeho dalších filosofických děl a ze sekundární literatury (Rozpravy, Esej o původu jazyků, Společenská smlouva, Emil aneb o výchově, Dopis d'Alembertovi, Jean-Jacques Rousseau, Transparency and Obstruction) a hledala jsem důkazy o jeho skutečné povaze a myšlení, které jsem následně s pomocí Vyznání dávala do souvislostí. Klíčová slova: Pravda, parrhesie, odvaha k pravdě, parrhesiastés, kynik, sebeláska, falešné mínění o sobě, srdce, vášně, představivost, lidská přirozenost, společenské nerovnosti.
|
|
|
Jak Češi vnímají homosexuální partnerství.
Nováková, Klára ; Teichmanová, Klaudia (vedoucí práce) ; Kozubík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na postoje mužů k homosexualitě, jakožto k souvztažnému prvku při konstruování společenského přístupu k homosexualitě. Výzkumnou pozornost jsem zaměřila na muže s českým občanstvím ve věku 35 do 50 let. Na výzkum byla uplatněna kvalitativní analýza dat za pomocí zakotvená teorie po vzoru a L. Strausse a J.Corbin. K navýšení teoretické citlivosti, která je podstatná pro porozumění tématu, mi sloužila odborná literatura zaměřující se na gender a metodologii. Ta byla prezentována v první, teoretické části. V druhé části byly zmíněny metodologické koncepty, z kterých vychází třetí výzkumná část, kde byla analyzována data získána z polo-strukturovaných hovorů. Výzkumem bylo zjištěno, že postoje respondentů, jsou nekonzistentní, nicméně, významný vliv na jejich podobu má účast mužů v maskulinních skupinách.
|
|
|
Sociální konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání a přijímacím řízení
Rossová, Iveta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání se zřetelem k přijímacímu řízení. Cílem práce je zjistit, jak je přijímací řízení a přístup do vzdělání na úrovni terciéru vnímán samotnými aktéry, kteří jsou dle výzkumů vzdělanostních nerovností systematicky znevýhodňováni v největší míře. Cílem práce je tak získat odpověď na to, jak svou pozici a situaci tito aktéři v přístupu k univerzitnímu vzdělávání a přijímacím řízení vnímají, jaké situace (a zda vůbec) konstruují jako nerovné, vůči komu a jak se se svou nerovnou pozicí případně vypořádávají. Výzkumný problém je nahlížen v perspektivě interakcionisticko-konstruktivistického přístupu a zkoumán s využitím metody zakotvené teorie a výzkumnou techniku polo-strukturovaných rozhovorů
|
|
|
Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací
Pokorná, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací" představuje pohled aktivních seniorů na problematiku ageismu v české společnosti. Na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů ukazuje, že aktivní senioři nepovažují nerovnosti za významný problém hlavně z důvodu svého životního optimismu, který jim pomáhá stereotypy překonat. Dalším významným uplatňovaným způsobem je budování distance mezi respondenty jakožto aktivními seniory a zbytkem seniorské populace, na kterou nahlížejí pohledem shodným se zbytkem české společnosti. Představa, že na ně samotné předsudky neplatí, ale na jiné seniory ano, způsobuje ve svém důsledku reprodukci stereotypního pohledu na staré lidi, a aktivní senioři jsou současně prezentováni jako něco výlučného. Glorifikaci aktivního životního stylu ve stáří nepovažuji za přímý vliv trendu aktivního stárnutí, neboť všichni respondenti byli velmi činorodí v průběhu celého svého života. Byť se aktivní senioři prezentují jako otevření vůči společnosti, tak upřednostňují trávení volného času s ostatními (aktivními) lidmi svého věku. I přes proklamovanou asertivitu se často v konfrontaci s diskriminací chovají pasivně, či se očekávané nepříjemné situaci předem vyhnou.
|
|
|
Fotbal a společenská modernizace
Hanuš, Karel ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
(česky) Tato práce je věnována proměnám fotbalu v procesu společenské modernizace a částečně vlivům fotbalu na modernizaci. Cílem práce je postižení základní vývojové dynamiky moderního fotbalu, což předpokládá kombinaci historického a teoretického přístupu. Jádro analýzy, vyžívající plurality teoretických přístupů, je zaměřeno na situaci v Evropě (a zvláště v Anglii), která byla klíčová pro celkový vývoj, stranou však nezůstávají ani mimoevropské oblasti. Práce se soustředí nejprve na charakteristiku předmoderních kolektivních míčových her, ze kterých později vzniknul moderní fotbal. Analytický rámec dále tvoří vztah fotbalu ke čtyřem modernizačním trendům a jejich vybraným projevům: racionalizace společnosti (vytvoření formálních pravidel, institucionalizace fotbalu a rozvoj taktiky), generalizace trhu a vzestup ekonomické sféry (komercializace fotbalu (včetně médií), profesionalizace hráčů a specifika fotbalu v zemích státního socialismu), proměny sociálních vazeb, identity a vzestup národních států (nacionalismus a klubismus) a konečně projevy vybraných společenských nerovností ve fotbale a pokusy o jejich změnu (třídní nerovnosti, globální nerovnosti a genderové nerovnosti).
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
| |
|
|
Význam školního úspěchu a neúspěchu na konci základní školy
Vojtíšková, Kateřina
Příspěvek se zabývá konstruováním sociálních kategorií "školního ne/úspěchu" na základní škole. V datech získaných etnografickým výzkumem ve dvou třídách osmého a devátého ročníku pražských ZŠ byly analyzovány každodenní praktiky hodnocení žáků považovaných za "ne/úspěšné" ze strany spolužáků a pedagogů. Školní úspěch je chápán jako kombinace studijních předpokladů (inteligence) a snahy (výkonu) žáka/žákyně, ale souvisí úzce také se správným chováním ve škole, jeho/jejím postojem k autoritám, škole, vzdělání. Tedy se zastávanými hodnotami a respektováním norem – školního řádu a dalších (psaných i nepsaných) interakčních pravidel. Školní ne/úspěch má vždy morální důsledky. Neúspěch je nedostatkem – snahy, zájmu, vůle, schopností – a znamená stigmatizaci.
|
|
|
Globální sociální nerovnosti: důsledky a alternativy
Hrubec, Marek
Článek se zaměřuje na téma globálních sociálních nerovností. Za prvé, analyzuje negativní důsledky současného globálního uspořádání, které nabízejí podněty pro vytvoření alternativních uspořádání a které jim poskytují určitou legitimitu. Za druhé, příspěvek otevírá diskuzi o dvou alternativách založených na projektech „Make Poverty History“ a „islámská politická ekonomie“.
|
host ::
RSS.