|
|
Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice
Změlíková, Alžběta ; Aslan, Katarína (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce na téma Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice si klade za cíl pomocí kvalitativní obsahové analýzy, jak už název napovídá, sestavit obraz hnutí Black Lives Matter ve vybraných českých médiích. Zkoumaná média, tedy on-line verze periodik Respekt a Echo, respektive Echo24.cz, byla vybrána na základě jejich politického postoje a díky tomu, že nejsou médii zpravodajskými, ale spíše názorovými. Zkoumaným vzorkem je 38 článků, které v těchto dvou médiích vyšli během let 2020 a 2021, které jsou analyzovány na základě zakotvené teorie, ke které je přidaná také stručná diskurzivní analýza podle Allana Bella. Práce zjišťuje, že obraz hnutí se mezi zkoumanými médii liší. Postoj Respektu vůči hnutí je konzistentní, představuje ho jako nehierarchické protestní hnutí, pro jeho popis používá neutrální rétoriku, ale na základě širšího kontextu (jakým je celkový tón článků či výběr osobností, se kterými jsou dělány rozhovory) je jisté, že hnutí podporuje. V případě serveru Echo24.cz panuje v celkovém postoji nejednoznačnost, která tak nevytváří pospolitý obraz hnutí. Ačkoliv server mluví o hnutí ve většině článků spíše neutrálně, několik článků je výrazně negativně zabarveno, což má za následek i postoj, který Echo k hnutí z pohledu čtenáře zaujímá.
|
|
| |
|
|
Repertoár jednání českých ženských organizací
Zvelebilová, Anna ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se zabývá repertoárem jednání českých ženských organizací. Hlavním cílem práce je zjistit, zda v České republice existují určité typy aktivismu ženských organizací z hlediska stáří, vnímané politické uzavřenosti či otevřenosti politického systému, lidských a finančních zdrojů a repertoáru jednání. Práce se tradičně skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. V teoretické části autorka představuje vývoj teorie zabývající se organizacemi sociálních hnutí, podrobněji se zabývá advokační funkcí organizací občanské společnosti a repertoárem jednání, který organizace sociálního hnutí užívají k dosažení svých cílů. Následně ukazuje, jakým způsobem popisuje odborná literatura konkrétní formy jednání a jejich výběr. Výše zmíněné charakteristiky jsou v praktické části užity jako proměnné pro seskupovací analýzu, která byla provedena na vzorku dvaceti devíti českých feministických organizací. Zjištěné poznatky jsou představeny a interpretovány v závěru práce. Klíčová slova: Repertoár jednání, sociální hnutí, organizace sociálních hnutí, organizace občanské společnosti, ženské organizace, český aktivismus
|
|
|
Komparace vybraných organizací sociálních hnutí
Kotálová, Marie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace vybraných organizací sociálních hnutí Abstrakt: Tato bakalářská práce porovnává organizace sociálních hnutí na základě teorie mobilizace zdrojů. Ve vztahu ke zdrojům využívají organizace různé strategie a cílem této práce je identifikace podobností a odlišností těchto strategií. Práce se zaměřuje na materiální zdroje, lidské zdroje a na internet. V teoretické části je nejprve přiblížena problematika občanské společnosti a organizací občanské společnosti, dále je představena teorie mobilizace zdrojů včetně specifikace jednotlivých druhů zdrojů a následuje popis vybraných strategií organizací. V empirické části je provedena komparace vybraných organizací sociálních hnutí, pro dosažení cíle byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů provedených se zástupci organizací. Klíčová slova: Občanská společnost, sociální hnutí, mobilizace zdrojů, materiální zdroje, lidské zdroje, internet, fundraising, komercionalizace, profesionalizace
|
|
| |
|
|
O aktivistech a lidech: analýza diskurzu o vybraných případech politického aktivismu v českém kontextu
Kňapová, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací vybraných protestů v českých médiích. Jsou to protesty antikomunistické, studentské, "anti-austerity", protiromské a antifašistické či antirasistické. Autorka použila kritickou analýzu diskurzu a to na vzorku mediálních výstupů z období 1/2008 až 7/2014. Zaměřila se na analýzu označování protestujících, reprezentaci vztahu mezi protesty a demokracií a protestujícími a společností, "běžnými lidmi". Autorka dochází k závěru, že označování protestujících i reprezentace vztahu mezi protestem a demokracií ve sledovaném vzorku silně odráží celkové pojetí české polistopadové identity jako té, co klade důraz na umírněnost, ale také individualismus nebo poměrně minimalistickou definici politiky omezenou na tu stranickou nebo parlamentní. Jako kongruentní jsou obvykle prezentovány protesty protikomunistické a studentské, naopak jako protesty, které jsou problematické nebo podezřelé, jsou rámovány protesty odborů, případně "radikálů" a "extremistů".
|
|
|
Cyklističtí lobbyisté a vynalézání politiky v pozdně moderní době
Fiala, Šimon ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
V řadě světových metropolí včetně Prahy se v posledních letech rozhořela cyklistická kontroverze. Cyklisté pořádají spanilé jízdy městy a požadují nejen lepší podmínky pro cyklistiku, ale také "žitelné město" a "kvalitní veřejný prostor". Tato práce zasazuje tento fenomén do kontextu teorie rizikové společnosti, kterou doplňuje o cenné impulzy teoretické tradice ANT. K cyklistické kontroverzi je přistupováno jako k instanci vynalézání politiky. Co je na kole politického? Ukazuje se, že více, než by se mohlo zdát. V rámci této práce je představena historie politizace bicyklu jakožto vehiklu různých zájmů. Výsledkem této trajektorie je ustavení kola jako diskurzivního opaku automobilu a klíčového nástroje kritiky směřování moderní civilizace. Díky těmto konotacím i díky zapojení kola do žitých světů obyvatel měst se bicykl vyjevuje jako příhodný nástroj k vtahování městských občanů do protestu proti odcizenému městu kolonizovanému automobily, unášenému parciálními zájmy a zanedbávanému politickou reprezentací. Kolo je unášeno cyklistickými lobbyisty jako symbol městské revoluce. Tato práce představuje výsledky empirického výzkumu provedeného v období června 2013 - dubna 2015. Předmětem výzkumu bylo rozdmýchávání cyklistické kontroverze pražskými cyklistickými lobbyisty. Práce mapuje aktivity cyklistických...
|
|
|
Politicizing Sexualities: Mobilization practices and networking within the LGBTQ movement in contemporary Madrid
Wiesnerová, Vendula ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Cílem této etnografické studie je vysvětlit aktuální mobilizační postupy LGBTQ hnutí v současném Madridu s ohledem na strategické užití identity a networkingu v rámci kolektivní akce. Práce vychází z charakteristiky hnutí jakožto ideologicky polarizovaného heterogenního celku, v jehož rámci aktivní frakce kritizují dominantní skupinu hnutí za to, že se vzdala původního cíle sexuálního osvobození a podporováním moci vládnoucích politických stran a kapitalismu jej rozmělnila v konzumerismus. Prostřednictvím protestních kampaní, založených na spolupráci ideologicky příbuzných komunit v mezinárodně podporovaných sítích, se tyto frakce dožadují občanských práv pro všechny bez ohledu na sexuální orientaci či identitu. Kolektivní identitou, na jejímž základě se frakce mobilizují, je společně sdílená "nejistota" (precariousness). Jejich snahou je transformovat španělskou společnost skrze radikální levicově orientovanou politiku obohacenou o prvky queer a transgeder teorie. Úspěch levicově orientovaných frakcí s množstvím nových stoupenců má výrazný dopad i na aktivismus dominantní skupiny, která si osvojuje kritické myšlenky opozičních frakcí a uplatňuje je v rámci vlastní politiky. I přes nejednotnost a antagonistický charakter hnutí, úspěch kolektivní akce těchto nově vzniklých sítí, spolupracujících na...
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
|
|
Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací
Kandusová, Veronika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Bakalářská práce "Variabilita strategií občanských protikorupčních organizací" se zabývá otázkou, zdali tvrdé lidské a materiální zdroje souvisí s tím, jaké strategie volí vybrané protikorupční organizace působící v České republice. Na pozadí teorie mobilizace zdrojů a strategického přístupu ke studiu sociálních hnutí se zjištěné informace o zdrojích a strategiích organizacích porovnávají mezi organizacemi a tato práce se takto snaží tuto souvislost mezi zdroji a strategiemi odhalit. Z informací zjištěných z dokumentů organizací, rozhovorů a dotazníkových šetření s jejich zástupci pak vyplývá, že objem materiálních a lidských zdrojů se strategiemi nesouvisí, na rozdíl od zdrojů financování a délkou působení organizace. Organizace působící dlouhodobě mají nejširší repertoár strategií a méně používají silně konfrontační strategie. Mezi další důležité zjištění patří to, že organizace využívající veřejné zdroje financování mají přístup do poradních orgánů vlády a tedy že mohou tuto strategii na rozdíl od ostatních organizací využívat.
|
host ::
RSS.