Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Téma Perníková chaloupka zpracované dětmi školního věku
MARHANOVÁ, Lucie
Cílem práce je zkoumat sourozenecké vztahy žáků 6. ročníku konkrétní základní školy. Oporou pro výzkum je teorie rozpracovaná na kapitoly. Teoretická část začíná ujasněním důležitých pojmů jako je arteterapie, artefiletika aj. Další kapitola je věnována pohádkám na obecné úrovni. Pozornost je věnována jejich významu v životě člověka, struktuře a funkci. Poté je rozpracována pohádka o Perníkové chaloupce. Stručně je popsán její děj a význam jednotlivých symbolů. Čtvrtá kapitola shrnuje specifika dospívání z pohledu vývojové psychologie. Jsou zde nastíněny změny probíhající během puberty týkající se tělesného, psychického a sociálního vývoje. Kapitolu ukončuje krátké pojednání o významu rodiny, vrstevníků a sourozenců pro dospívajícího jedince. Poslední kapitola teoretické části je věnována sourozeneckým konstelacím podle Lemana (2008). Praktická část zahrnuje kombinovaný výzkum, kde kvalitativní část obsahuje interpretace obrázků participantů z hlediska vybraných formálních aspektů. V kvalitativní části jsou prezentovány případové studie. Každá z nich vznikla na základě interpretace obrázku a rozhovoru s jeho autorem.
Sourozenecká rivalita a její odraz ve školní úspěšnosti na prvním stupni ZŠ
Hánová, Radka ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce Sourozenecká rivalita a její odraz ve školní úspěšnosti na prvním stupni ZŠ v teoretické části charakterizuje dítě mladšího školního věku, vymezuje pojem školní úspěšnost, sourozenecká rivalita a podrobněji se zabývá specifickými vlivy, které mohou rivalitu podporovat. Teoretická část je dále věnována výchovným stylům v rodině a chybám rodičů, které mohou sourozeneckou rivalitu rozdmýchávat. V praktické části si klade za cíl dekódovat projevy sourozenecké rivality a na základě trojkombinace rodič - žák - učitel zjistit, zda jsou sourozenci srovnáváni ve školní úspěšnosti. Šetření probíhalo kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu a některé výsledky byly porovnány v závěru práce. Výsledky práce mohou být podkladem pro další výzkum a také mohou sloužit rodičům při hledání informací o vztazích mezi jejich dětmi.
Poruchy autistického spektra z pohledu intatktního sourozence
Tietzová, Alžběta ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat sourozenecké vztahy lidí s poruchami autistického spektra a jejich intaktních sourozenců. Teoretická část se věnuje poruchám autistického spektra a vývoji odborného pohledu na tuto oblast. Dále se zabývá sourozeneckými vztahy a konstelacemi u většinové populace, na což navazuje část věnující se vlivu poruch autistického spektra na sourozenecké vztahy. V neposlední řadě se pak snažím stručně přiblížit koncept sociální opory. V empirické části předkládám výsledky kvalitativního šetření prováděného pomocí rozhovoru a dotazníku sociální opory. Výzkum usiluje o nahlédnutí do problematiky náročného soužití intaktních dětí s jejich sourozenci s poruchami autistického spektra a o odhalení vlivu, který má tato porucha na vzájemný vztah dětí i na vztah s rodiči, na vnímání budoucnosti a vnímání sociální opory. KLÍČOVÁ SLOVA Sourozenecké vztahy, sourozenecké konstelace, poruchy autistického spektra, sociální opora
Sourozenecká rivalita a její odraz ve školní úspěšnosti na prvním stupni ZŠ
Hánová, Radka ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce Sourozenecká rivalita a její odraz ve školní úspěšnosti na prvním stupni ZŠ v teoretické části charakterizuje dítě mladšího školního věku, vymezuje pojem školní úspěšnost, sourozenecká rivalita a podrobněji se zabývá specifickými vlivy, které mohou rivalitu podporovat. Teoretická část je dále věnována výchovným stylům v rodině a chybám rodičů, které mohou sourozeneckou rivalitu rozdmýchávat. V praktické části si klade za cíl dekódovat projevy sourozenecké rivality a na základě trojkombinace rodič - žák - učitel zjistit, zda jsou sourozenci srovnáváni ve školní úspěšnosti. Šetření probíhalo kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu a některé výsledky byly porovnány v závěru práce. Výsledky práce mohou být podkladem pro další výzkum a také mohou sloužit rodičům při hledání informací o vztazích mezi jejich dětmi.
Sourozenecké vztahy v rodině vychovávající dítě s poruchou autistického spektra
Rathousová, Linda ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Sourozenecké vztahy jsou prvním a nejdelším vrstevnickým kontaktem v našem životě, který se v průběhu věku sourozenců mění a je závislý na mnoha okolnostech. Zároveň se jedná o druhou nejsilnější emocionální vazbu hned po vazbě k rodičům. Jedna z okolností, která zásadně a trvale ovlivní sourozenecký vztah, je postižení jednoho ze sourozenců, kterým může být i porucha autistického spektra. Tato vývojová porucha zasahuje psychický vývoj jedince ve třech hlavních oblastech, tzv. autistické triádě - v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti, tedy zasáhne i jeho sourozenecký vztah. U sourozence dítěte s poruchou autistického spektra pak mohou být vyvolány pocity, jako je žárlivost, vina, strach, křivda, zlost, lítost, přílišná odpovědnost, stud či osamělost. Nejedná se jen o negativní emoce, ale sourozenec může být na dítě s poruchou autistického spektra i hrdý, může cítit lásku a sounáležitost a může mít potřebu ho ochraňovat. Učí se tak důležitým charakterovým vlastnostem jako je trpělivost či tolerance.
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
TŮMOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na postavení a roli sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině. Cílem této práce je zjistit, jakou roli a postavení k sobě zaujímají zdravý sourozenec a sourozenec s těžkým zdravotním postižením. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem si stanovila, zda a jak se měnila role a postavení zdravého sourozence k sourozenci s těžkým zdravotním postižením v průběhu dospívání. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, její funkce, výchovné styly a na podoby současných rodin. Dále jsem se věnovala zdravotnímu postižení. Definovala jsem tělesné a mentální postižení, vymezila jsem rozdíl mezi postižením vrozeným a získaným a také jsem se podrobněji zabývala dětskou mozkovou obrnou. Vedle tohoto postižení jsem ještě okrajově nahlédla na neuromuskulární a další svalová onemocnění a na ortopedická postižení. Další část mé teoretické práce tvořila rodina s dítětem se zdravotním postižením, kde jsem se zaměřila na velmi důležitý proces vyrovnání se s narozením dítěte se zdravotním postižením, dle známé americko- švýcarské lékařky Elisabeth Kübler-Rossové. V neposlední řadě jsem se také zabývala sourozenci dítěte se zdravotním postižením a vztahem dítěte ke svému postižení. Vzhledem k malému počtu respondentů jsem si pro realizaci výzkumu zvolila kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor se skládá z osmi respondentů, kteří byli ochotni se na mém výzkumu podílet. Sběr dat probíhal pomocí připravených dotazníků, které jsem respondentům rozeslala pomocí emailu. Všechny jsem obeznámila s tématem mé bakalářské práce, s cílem, výzkumnou otázkou a s anonymitou při podávání informací v dotazníku, na kterou se někteří i sami doptávali. Dotazníky jsem zvolila z toho důvodu, že někteří z respondentů se nachází momentálně mimo republiku, nebo z dalších jiných důvodů nebyla možnost osobního setkání. Otázky jsem pokládala otevřené, tedy bez možnosti výběru odpovědi, respondenti měli tedy úplně volný prostor ke svému vyjádření. Práce by mohla být přínosem především pro samotné sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, díky ní by mohli získat na tuto problematiku i jiný náhled ze strany dalších sourozenců, dále by mohla být přínosná i pro rodiče dětí se zdravotním postižením, aby si uvědomili, jak celou tuto problematiku vnímá zdravý sourozenec.
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
BERGEROVÁ, Denisa
Rodina, základní a nenahraditelná instituce, představuje nejen pro dítě, ale i ostatní její členy, především citové zázemí, pocit jistoty, lásky a bezpečí. Dítě si v rodině utváří úzké vztahy ne jen se svými rodiči, ale i se svými sourozenci. Sourozenecký vztah nabízí citovou oporu, možnosti sdílení radostí i starostí, ale i spolupráci a spiklenectví proti rodičům. Sourozenci tedy mohou nabízet pomoc v těžkých okamžicích života, naopak ale mohou také vznikat mezi sourozenci konflikty, objevuje se žárlivost a rivalita. Narození dítěte s těžkým zdravotním postižením představuje pro rodiče obrovskou zátěž, ale dopady této situace na sourozence nejsou dosud dostatečně popsány. Tento sourozenecký vztah může být více emoční, má svá specifika a nezaměnitelnou kvalitu. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první kapitole se pozornost věnuje rodině, jejím funkcím, výchovným stylům a současným rodinným "trendům". Druhá kapitola se zaměřuje na zdravotní postižení, které je dále rozděleno na základní typy, tedy tělesné postižení, smyslová postižení, mentální postižení a postižení kombinované. Ve třetí kapitole se více zaměřujeme na rodinu s dítětem s těžkým zdravotním postižením a poslední kapitolu věnuji sourozencům, zejména potom sourozencům dětí s postižením. Praktická část si klade za cíl přiblížit situaci sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině a najít pozitivní aspekty této situace. Dílčími cíli jsem se pokusila zjistit, jaké nároky klade na tyto sourozence rodina a zda se u těchto sourozenců projevují tendence k prosociálnímu chování, zejména v oblasti zájmů, vzdělání a zaměstnání. Realizace praktické části bakalářské práce probíhala formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování. Technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami respondentů. První skupinou byli sourozenci osob s těžkým zdravotním postižením, druhou pak sourozenci osob intaktních, tedy vybraný vzorek běžné populace. Výsledky výzkumné části následují vždy po dílčím okruhu odpovědí respondentů. Vzhledem k výsledkům je zřejmé, že sourozenci osob s těžkým zdravotním postižením plní v domácnosti stejné povinnosti, jako sourozenci osob intaktních. Jsou na ně však kladeny vyšší nároky, co se týká péče o sourozence. Nikdo z dotazovaných si nemyslí, že by měl povinností méně, kdyby jeho sourozenec byl zdravý. Výsledky výzkumu ukázaly, že sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením mají vyšší předpoklad k takovým osobnostním předpokladům, které zvyšují tendenci k prosociálnímu chování. Projevují se u nich pocity empatie, sociálního cítění, dále také pociťují "ochranitelský pud" vůči sourozenci, cítí se být nesobečtí a trpěliví. Zájmy a koníčky sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením se neliší od zájmů sourozenců dětí bez postižení. Volný čas však se svým sourozencem tráví více sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením. Dobrovolnické činnosti se ve větší míře věnují sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením. Tato práce by mohla být největším přínosem především pro samotné rodiče a sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, jelikož jim může pomoci nahlédnout na danou problematiku i z jiné strany - bude jim tedy jakousi zpětnou vazbou. Práce může být dále využita studenty, kteří se připravují k výkonu pomáhajících profesí, neboť jim pomůže v orientaci v dané problematice. Stejně tak by mohla sloužit i pracovníkům v pomáhajících profesích. V neposlední řadě může být využita pro tvorbu odborného materiálu, věnujícímu se této problematice.
Život sourozence autistického dítěte v rodině
KOŘÍNKOVÁ, Jana
Sourozenecký vztah je v životě člověka velmi důležitý a zkušenosti v něm získané jsou nenahraditelné. Vztahy mezi sourozenci jsou ovlivňovány mnoha faktory věk, pohlaví dětí, věkový rozestup, nebo také postižení jednoho z nich. Tato bakalářská práce zkoumá vliv dítěte s autismem na jeho sourozence. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Vnímají rodiče rozdíl v přístupu ke zdravému dítěti a dítěti s autismem? Co vnímá zdravý sourozenec jako negativa a pozitiva v soužití se sourozencem s autismem? Práce sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Část teoretická obsahuje dvě hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá problematikou autismu - základní definici autismu, možnosti diagnostiky, nejčastější projevy, stručný popis jednotlivých forem poruch autistického spektra. Druhá kapitola je zaměřena na rodinu dítěte s PAS, především pak na jeho sourozence definice pojmu rodina, výchovné styly v rodině, rodiče a sourozenci dítěte s autismem, sourozenecké konstelace, žárlivost a rivalita. Podkladem pro teoretickou část bakalářské práce byly odborné zdroje především oblastí speciální pedagogiky a psychologie. Praktická část je zaměřena na samotný výzkum. Byla využita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně narativní rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sourozenci a rodiči jedinců s autismem. Práce je navíc doplněna přílohami, ve kterých nalezneme nejen doslovné přepisy jednotlivých rozhovorů a vzor informovaného souhlasu, ale i některá doplnění k teoretické části práce.
Vliv sourozeneckých konstelací na osobnostní charakteristiky jedince.
NOVOTNÁ, Lenka
Cílem předkládané bakalářské práce je ověřit poznatky, které vychází z teorií o vlivu sourozeneckých konstelací na osobnost jedince a jeho osobnostní charakteristiky, na konkrétním vzorku studentů PF JU. Teoretická část bakalářské práce v jednotlivých kapitolách zpracovává témata, která s problematikou sourozenectví a sourozeneckých konstelací souvisejí. První část teorie se věnuje tématu osobnost, významu sourozenectví a sourozeneckých vztahů, socio-emočnímu vývoji a vývoji sourozeneckého vztahu. Druhá část teoretické části je pak zaměřena na sourozenecké konstelace a popis jednotlivých sourozeneckých pozic a charakteristik z nich vyplývajících. Praktická část poté zpracovává samotný výzkum provedený mezi 99 studenty Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Výzkum pomocí krátkého dotazníku a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře zjišťuje osobnostní vlastnosti respondentů vzhledem k jejich sourozenecké pozici.Výše zmíněných 99 studentů bylo rozděleno do třech skupin dle pořadí narození, které jsou v rámci třech stanovených hypotéz následně porovnávány.
Vývoj sourozeneckého vztahu ovlivněného tělesným postižením
FLAŠKOVÁ, Petra
Rodina je základní jednotkou pro růst dítěte v jakémkoliv směru. Předpokladem pro optimální vývoj je pocit bezpečí, lásky a stálost rodinného prostředí. Dítě má úzký vztah, jak ke svým rodičům, tak ke svému sourozenci. Sourozenec nabízí citovou oporu, sdílení úspěchu i zklamání, udržení tajemství před rodiči nebo se může stát zdrojem pro učení sociálním rolím. Na druhé straně mohou vznikat různé konflikty a nedorozumění. Mezi sourozenci se může také objevit žárlivost a rivalita. Každý sourozenecký vztah je svým způsobem specifický. Pokud má jeden ze sourozenců tělesné postižení, tak i přes tuto odlišnost se mezi nimi může vytvořit pevné pouto. První kapitola teoretické části se zabývá sourozeneckou konstelací a jejími jednotlivými charakteristikami pořadí narození. Druhá kapitola se snaží naznačit, co vše sourozeneckou konstelaci ovlivní. Ve třetí kapitole se rozebírá vztah mezi sourozenci, kteří tvoří vlastní subsystém rodiny. Musí se dělit o pozornost svých rodičů. Zdravotní postižení se definuje ve čtvrté kapitole této práce a dále pokračuje tělesným postižením. Zvláštní pozornost je věnována dětské mozkové obrně a přidruženým postižením. Praktická část si klade za cíl, zjistit, jak se vyvíjí vztah mezi zdravým sourozencem a sourozencem s tělesným postižením. Dílčími cíli práce je zjistit, zda ve vztahu hraje roli sourozenecká konstelace a jaké jsou kladeny nároky od rodičů na zdravého sourozence. Pro realizaci praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr informací od respondentů byl prováděn metodou dotazování. Zvolenou technikou se stal polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo od dubna do července 2013. Vybraný soubor byl tvořen třemi skupinami respondentů. V první skupině byli intaktní sourozenci, druhou skupinu tvořili sourozenci s tělesným postižením, kteří jsou v sourozeneckém vztahu s první skupinou respondentů a ve třetí skupině byli rodiče těchto sourozenců. Rozhovor s druhou skupinou nebyl ve všech případech možný z důvodu hloubky mentálního postižení. Výzkum naznačil, že informování o postižení sourozence je jedním z důležitých faktorů pro vývoj vztahu. Jejich budoucí vztah se odvíjí od reakce zdravého sourozence na informaci o tělesném postižení sourozence. Rizikovým obdobím pro vývoj sourozeneckého vztahu bylo dospívání. V dospělosti se tento vztah opět stabilizoval. Předpokladem pro vývoj vztahu ovlivněného tělesným postižením, bylo společné trávení volného času. V dětství tohoto času bylo podstatně více než nyní v dospělosti. Výzkum prokázal vliv sourozenecké konstelace. Výměna rolí se sourozencem s postižením, kdy se mladší zdravý sourozenec stává prvorozeným místo sourozence s těžkým postižením. Zvýšené nároky na zdravého sourozence jsou v úspěšnosti a naplnění představ rodičů, které nemohli být naplněny u dítěte s postižením. Zdraví sourozenci akceptovali zvýšenou péči rodičů o jejich sourozence s tělesným postižením, přesto se v několika případech objevila žárlivost zdravého dítěte na dítě s postižením. Tato bakalářská práce by mohla být vhodným informačním zdrojem pro rodiny s dítětem s tělesným postižením. Dále by mohla posloužit pro pracovníky v pomáhajících profesích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.