|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
Výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí
SMRŽOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí. První kapitola obsahuje charakteristiku stárnutí a stáří, změny ve stáří, charakteristiku rodiny a domácí péče. Druhá kapitola obsahuje pomoc prostřednictvím sociálních služeb a finančních prostředků a ve třetí kapitole jsou obsaženy výhody a nevýhody péče o seniory v domácím prostředí.
|
| |
| |
|
Význam individuálního plánování a jeho vliv na aktivizaci v domovech pro seniory
Tumlířová, Karolina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Individuální plánování a jeho vliv na aktivizaci v domovech pro seniory je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část ve svém úvodu pojednává o stáří a změnách a problémech, které ho mohou doprovázet. Dále se věnuje potřebám seniorů a základním zásadám komunikace se starými lidmi. Druhá kapitola je zaměřena na domovy pro seniory jako sociální službu. Třetí kapitola popisuje význam a proces individuálního plánování. Poslední kapitola teoretické části obsahuje informace o aktivizaci osob v domovech pro seniory, jejích možnostech a důležitosti. Praktická část ukazuje využití individuálních plánů a biografických listů klientů domova pro seniory v praxi. Obsahuje kazuistiky seniorů a ukázky dokumentace. Cílem práce je propojit teorii s praktickými poznatky, popsat význam individuálního plánování a jeho spojení se všemi prvky péče a popsat pozitivní vliv aktivizace a individuálního přístupu v práci se seniory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Osobnostní odolnost seniorů účastnících se vzdělávání na univerzitách třetího věku
Škvorová, Klára ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Populace stárne. Prognózy předpovídají v budoucnu nárůst počtu lidí ve věkové kategorii 65+. Je proto potřeba uvažovat o zapojování seniorů do společenského dění a podpoře jejich soběstačnosti do vysokého věku. Jednou z cest je i vzdělávání. Tato práce se zaměřuje na vzdělávání v rámci univerzit třetího věku a zkoumá jej z nového pohledu. Zaměřuje se na hardiness (osobnostní odolnost) jako složku osobnosti, která pomáhá jedinci lépe zvládat zátěžové situace. Šetření v práci zjišťuje, zda senioři navštěvující univerzity třetího věku mají vyšší úroveň hardiness než senioři, kteří je nenavštěvují, a zda též pozitivněji vnímají své zdraví a smysluplnost svého života. Práce též zkoumá, zda úroveň hardiness závisí na pohlaví, výši dosaženého formálního vzdělání a zda souvisí s vnímanou sociální oporou. Výsledky šetření ukazují, že pohlaví nevytváří diferenci v úrovni hardiness a senioři studující na univerzitách třetího věku vnímají pozitivněji své zdraví a svůj život jako smysluplnější oproti seniorům, kteří na univerzitách třetího věku nestudují. Nebyl prokázán rozdíl ve výši úrovně hardiness mezi oběma skupinami, závislost na výši dosaženého vzdělání a souvislost s vnímanou sociální oporou. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, hardiness, odolnost, senior, vzdělávání, U3V, univerzita třetího věku
|
|
Subjektivně vnímaná kvalita života klientů Seniorského domu Písek
KOVÁŘOVÁ, Nikola
Tématem této bakalářské práce je Subjektivně vnímaná kvalita života klientů Seniorského domu Písek. V seniorském věku je kvalitní život velice důležitý. Většinou se kvalita života začíná odvíjet od připravenosti na vlastní stáří. Důležitým faktorem je míra autonomie a rozsáhlost změn, které s sebou stáří přináší. Zásadní roli hraje také zdravotní stav, který může seniora omezovat. Teoretická část je zaměřena na kvalitu života a faktory, které ji ovlivňují. Dále jsou v práci zmíněny pojmy jako stáří a stárnutí, členění stáří, či změny ve stáří, ať už se jedná o změny fyzické, psychické nebo sociální. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají kvalitu života klienti Seniorského domu Písek. Výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL a jako doplňková metoda byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem, v tomto případě tři muži a pět žen v různém věku, žijící v Seniorském domě Písek a s rozdílnou délkou pobytu. Z výzkumu vyplývá, že většina klientů má stejné nebo hodně podobné životní cíle či hodnoty, se kterými jsou ve většině případů spokojeni. Index kvality života byl u šesti respondentů vyšší než 70%. Dílčím cílem bylo zjistit, v kterém z životních cílů mají senioři nejnižší pocit naplnění a z jakých důvodů. Z rozhovorů jsem zjistila, v kterém z životních cílů vnímají nejnižší pocit naplnění jednotliví respondenti, ale tyto výpovědi se lišily u každého respondenta. U každého seniora jsou životní cíle individuální, proto se na tuto otázku nedá jednoznačně odpovědět.
|
|
Osobnostní odolnost seniorů účastnících se vzdělávání na univerzitách třetího věku
Škvorová, Klára ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Populace stárne. Prognózy předpovídají v budoucnu nárůst počtu lidí ve věkové kategorii 65+. Je proto potřeba uvažovat o zapojování seniorů do společenského dění a podpoře jejich soběstačnosti do vysokého věku. Jednou z cest je i vzdělávání. Tato práce se zaměřuje na vzdělávání v rámci univerzit třetího věku a zkoumá jej z nového pohledu. Zaměřuje se na hardiness (osobnostní odolnost) jako složku osobnosti, která pomáhá jedinci lépe zvládat zátěžové situace. Šetření v práci zjišťuje, zda senioři navštěvující univerzity třetího věku mají vyšší úroveň hardiness než senioři, kteří je nenavštěvují, a zda též pozitivněji vnímají své zdraví a smysluplnost svého života. Práce též zkoumá, zda úroveň hardiness závisí na pohlaví, výši dosaženého formálního vzdělání a zda souvisí s vnímanou sociální oporou. Výsledky šetření ukazují, že pohlaví nevytváří diferenci v úrovni hardiness a senioři studující na univerzitách třetího věku vnímají pozitivněji své zdraví a svůj život jako smysluplnější oproti seniorům, kteří na univerzitách třetího věku nestudují. Nebyl prokázán rozdíl ve výši úrovně hardiness mezi oběma skupinami, závislost na výši dosaženého vzdělání a souvislost s vnímanou sociální oporou. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, hardiness, odolnost, senior, vzdělávání, U3V, univerzita třetího věku
|
| |
|
Význam individuálního plánování a jeho vliv na aktivizaci v domovech pro seniory
Tumlířová, Karolina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Individuální plánování a jeho vliv na aktivizaci v domovech pro seniory je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část ve svém úvodu pojednává o stáří a změnách a problémech, které ho mohou doprovázet. Dále se věnuje potřebám seniorů a základním zásadám komunikace se starými lidmi. Druhá kapitola je zaměřena na domovy pro seniory jako sociální službu. Třetí kapitola popisuje význam a proces individuálního plánování. Poslední kapitola teoretické části obsahuje informace o aktivizaci osob v domovech pro seniory, jejích možnostech a důležitosti. Praktická část ukazuje využití individuálních plánů a biografických listů klientů domova pro seniory v praxi. Obsahuje kazuistiky seniorů a ukázky dokumentace. Cílem práce je propojit teorii s praktickými poznatky, popsat význam individuálního plánování a jeho spojení se všemi prvky péče a popsat pozitivní vliv aktivizace a individuálního přístupu v práci se seniory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|