|
|
Bacterial interactions and secondary metabolites in plant and soil environment
Rapoport, Daria ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Lovecká, Petra (oponent) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Actinobacteriota představují jeden z nejvýznamnějších bakteriálních kmenů v rostlinném a půdním prostředí. Actinobacteriota jsou známá svou schopností produkovat sekundární metabolity, a proto mohou různými způsoby ovlivňovat jiné bakterie a rostliny. Táto práce byla zaměřena na posouzení souvislostí mezi produkcí sekundárních metabolitů a interakcemi aktinobakterií. V první části jsme hodnotili, jak aktinobakterie z kyselé půdy ovlivňují kultivovatelné půdní bakterie. Získali jsme sbírku kmenů aktinobakterií z kyselé půdy, ve které dominuje dříve nekultivovatelná skupina. Izolovali jsme zástupce této skupiny a popsali jsme novou čeleď Treboniaceae, ale také několik dalších potenciálně nových druhů známých rodů. Analýza genomu a metabolomu nového druhu Trebonia kvetii, sp.nov. gen.nov., prokázala jeho schopnost produkovat neobvyklé a potenciálně nové bioaktivní metabolity. Navrhli jsme pokus, ve kterém byl vždy jeden aktinobakteriální kmen pěstován společně s celým půdním bakteriálním společenstvem tak, aby byla umožněna volná výměna metabolitů. Pro tuto interakci byly vybrány tři kmeny pocházející z různých linií. Každý kmen významně a specificky ovlivňoval kultivovatelné bakterie a také produkci metabolitů, z nichž byla také část indukovana společnou kultivací. Ve druhé části práce jsme zkoumali...
|
|
|
Role sekundárních metabolitů v patogenezi hub
Veselý, Martin ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Machová, Lenka (oponent)
Schopnost houbových patogenů vyvolat infekci a později přežívat v hostiteli je závislá faktorech virulence často na bázi primárních metabolitů (hydrofobiny, proteázy, fosfolipázy, katalýzy a další). Infekce se však také účastní celá řada patogenem produkovaných sekundárních metabolitů, jejichž role během infekce je ale často upozaďována. První část této bakalářské práce je věnována tématu vztahu hostitel-patogen a obeznámením čtenáře s některými základními, obecně uznávanými virulentními faktory hub. Ve druhé části jsou popsány známé role sekundárních metabolitů v jednotlivých částech průběhu infekce. Pro úspěšnou infekci si patogen v prvni fazi vytváří vhodného stanoviště na tkáních hostitele pro růst pomocí produkce antimikrobiálních látek (...). V dalších fázích potom zabraňuje fagocytóze svých spor hostitlem (melaniny). Samotná infekce je často podmíněna poškození tkání hostitele což je umožněno například produkcí cytotoxických látek (xanthomegnin, riboflavin) a regulací/modulací odpovědi imunitního systému hostitele (gliotoxin, pseurotin). V neposlední řadě mezi faktory virulence řadíme i ty které umožňují dlouhodobému přežívání v hostiteli (siderofory). Houbové patogeny poikilotermních živočichů často nejsou primárními patogeny a produkce zmíněných sekundárních metabolitů často není výsledkem...
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Sekundární metabolity rostlin čeledi Apocynaceae jako zdroj cytotoxicky účinných látek
Měšťanová, Kristýna ; Šafratová, Marcela (vedoucí práce) ; Hradiská Breiterová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Student: Kristýna Měšťanová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Marcela Šafratová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity čeledi Apocynaceae jako zdroj cytotoxicky účinných látek Diplomová práce je zaměřena na vypracování uceleného přehledu problematiky sekundárních metabolitů čeledi Apocynaceae se zaměřením na jejich uplatnění v praxi a význam Vinca alkaloidů v léčbě Hodgkinova lymfomu a non-Hodgkinových lymfomů. Nejprve jsou zmíněni významní zástupci čeledi Apocynaceae, jejich obsahové látky a mechanismy účinku. Dále jsou popsány způsoby využití a jaké mají žádoucí i nežádoucí účinky. Nejsou opomenuty ani účinky kardenolidů. Práce se dále věnuje Hodgkinově chorobě a non-Hodgkinovým lymfomům, jejich incidenci, symptomatologii a klasifikaci těchto chorob. Jsou uvedeny rizikové faktory včetně biologické a genetické charakteristiky. Dále je rozpracována tematika stagingu a samotného léčení těchto chorob podle jednotlivých stádií onemocnění, rozdíly terapie a specifických skupin pacientů. Podrobně jsou rozepsány jednotlivé typy lymfomů, jejich diagnostika a následná léčba včetně nežádoucích účinků. Cílem bylo vymezit roli Vinca alkaloidů v léčbě těchto malignit. V závěru práce jsou...
|
|
|
Sekundární metabolity a antimikrobiální účinky neotropických zástupců rodu Hermatomyces
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Druhy rodu Hermatomyces (Pleosporales) se vyskytují jako saprotrofové na dřevě a v opadu v tropických oblastech. Jelikož sekundární metabolity tohoto rodu nebyly doposud zkoumány, zaměřuje se tato práce na jejich výzkum. V této diplomové práci byly ověřeny antifungální vlastnosti rodu Hermatomyces, a to pomocí párovacích pokusů na agarových plotnách a testováním minimálních inhibičních koncentrací extraktů získaných z houbové biomasy. Extrakt jednoho vybraného kmene H. reticulatus CCF 5893 byl separován preparativní metodou HPLC. Vybrané biologicky aktivní frakce byly purifikovány a analýzou nukleární magnetické rezonance a rentgenovou krystalografií byla stanovena chemická struktura separovaných látek. U tohoto druhu byly objeveny dvě sloučeniny: palmarumyciny C2 a C12, které mají antifungální vlastnosti. Dále bylo porovnáno celkem 25 kmenů Hermatomyces na základě produkce sekundárních metabolitů (testováním jejich minimálních inhibičních koncentrací a porovnáním HRMS dat). Unikátní látky produkoval H. megasporus, který také vykazoval nejvyšší antimikrobiální aktivitu ze všech druhů, a je tedy nejvhodnějším druhem pro další studium antimikrobiálních sloučenin tohoto rodu.
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
|
|
Izolace alkaloidů druhu Magnolia soulangeana Soul.-Bod. a studium jejich biologické aktivity
Baková, Izabela ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Baková I.: Izolace alkaloidů druhu Magnolia soulangeana Soul.-Bod. a studium jejich biologické aktivity. Diplomová práca, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2017. Kľúčové slová: Magnolia soulangeana, sekundárne metabolity, alkaloidy, biologická aktivita. Sekundárne metabolity sú zodpovedné za rôzne účinky rastlín na organizmus. U alkaloidov bola popísaná inhibičná aktivita voči cholínesterázam, potenciálne využiteľná v terapii Alzheimerovej choroby (AD). Tieto látky sú v súčasnosti dôležitými liečivami AD, screening rastlinných drog preto zostáva aktuálnou témou. Alkaloidný extrakt z kvetov Magnolia × soulangeana bol podrobený predbežným testom na anticholínesterázovú aktivitu. Na základe sľubných výsledkov bol vybraný na izoláciu a identifikáciu potenciálne účinných alkaloidov. Extrakt bol separovaný stĺpcovou chromatografiou na oxide hlinitom s využitím stupňovitej elúcie. Alkaloidy boli izolované opakovaným použitím preparatívnej tenkovrstevnej chromatografie. Jednotlivé alkaloidy boli identifikované na základe štruktúrnej analýzy (NMR, MS) a bola zmeraná ich optická otáčavosť. Látky boli testované na inhibičnú aktivitu voči ľudským cholínesterázam (AChE, BChE) s využitím modifikovanej Ellmanovej metódy a voči...
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v explantátové kultuře Trifolium pratense L.
Jindřišková, Zuzana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Zuzana Jindřišková Studium sekundárních metabolitů v explantátové kultuře Trifolium pratense L. Základním předpokladem úspěšné elicitace, která je využívána ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168hodinového působení roztoku chloridu nikelnatého (v koncentracích 0,1 mmol, 1 mmol, 10 mmol a 100 mmol) a síranu zinečnatého (v koncentracích 0,1 µmol, 1 µmol, 10 µmol a 100 µmol) na produkci flavonoidů a isoflavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. varieta Tempus. Kultura byla kultivována na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Maximální obsah flavonoidů, zjištěný fotometrickým stanovením podle Českého lékopisu 2009, byl prokázán u suspenzní kultury Trifolium pratense L. varieta Tempus (0,406 %) po 48hodinové elicitaci roztokem chloridu nikelnatého o koncentraci 0,1 mmol, kdy došlo ke statisticky významnému zvýšení produkce o 782 % oproti kontrolní kultuře. Nejvyššího obsahu flavonoidů po elicitaci roztokem síranu zinečnatého (0,236 %) bylo dosaženo po...
|
|
|
Možnosti ovlivnění sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin Elicitace je jednou z metod, která pomáhá zvyšovat produkci sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo ovlivnit produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.). Oxid seleničitý byl použit jako abiotický elicitor. Postupně byl přidáván v různých koncentracích (9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l; 9,012.10-5 mol/l) ke kulturám in vitro. Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů (hyperosidu a kvercitrinu). Vzorky byly po působení elicitoru odebírány po 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodinách. Oxid seleničitý zvýšil produkci hyperosidu a kvercitrinu. Nejvyšší obsah hyperosidu (0,2 %) byl detekován po působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) při odběru po 168 hodinách v suspenzní kultuře. Nejvyšší produkce kvercitrinu (0,37 %) bylo dosaženo po 6 hodinách působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) také v suspenzní kultuře. Produkce flavonoidů nebyla u kalusových kultur po aplikaci elicitoru tak výrazně ovlivněna v porovnání se suspenzními kulturami. Také bylo pozorováno uvolňování flavonoidů do živného média. Nejvyšší obsah hyperosidu (1,02 mg/100ml) uvolněného do živného média byl nalezen po 24 hodinách v...
|
host ::
RSS.