|
|
An Investigation of the Effect of Flipped Learning Classroom on Students' Self-efficacy and Academic Achievement in Virtual Learning Context and their Perceptions of the Flipped Learning Classroom: A Case Study of Primary School Students
Norouzi Larsari, Vahid ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Chudý, Štefan (oponent) ; Nimehchisalem, Vahid (oponent)
Vzdělávací krajina prošla obrovskými změnami jako výsledek rychlého rozvoje technologií, přičemž virtuální výuka vyniká jako významná výuková metoda. V této souvislosti byl nedávno použit model třídy s obrácenou výukou jako novátorská metoda, při níž jsou reálné třídní aktivity obráceny v logickém pořadí ve srovnání s úkoly ve tradičních třídách. Tyto aktivity často vypadají, že jsou integrovány s výukovými materiály ve formě videí nebo prezentací PowerPointu, nebo jsou doplněny. Skrze dvě odlišné metodologie (obrácená výuka a prezenční výuka) si tato současná studie klade za cíl objasnit dopady instrukce třídy s obrácenou výukou (FC) na sebeúčinnost a akademické úspěchy studentů šestých tříd. Kromě toho studie využívá kvalitativní poznatky k prozkoumání názorů studentů šestých tříd na zkušenost se zvratem v učení a aplikaci Shad jako sociální platformy v íránském kontextu základní školy. K provádění této studie byl zvolen smíšený výzkumný přístup. Ze skupiny 120 chlapců ze šestých tříd základní školy ve věku 12-13 let bylo vybráno 100 studentů šestých tříd na základě jejich skóre v testu Quick Oxford Placement Test, kteří byli rovnoměrně rozděleni mezi kontrolní a experimentální skupiny. Kontrolní skupina zažívala tradiční prezenční výuku bez sociální platformy a domácí úkoly prováděla doma....
|
|
|
Subjektivně vnímané kompetence studentů UK FTVS k výuce zdravotní tělesné výchovy
Pochyba, Štefan ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název bakalářské práce: Subjektivně vnímané kompetence studentů UK FTVS k výuce zdravotní tělesné výchovy Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit míru self-efficacy neboli subjektivně vnímaných kompetencí a profesní sebedůvěry studentů závěrečných magisterských ročníků tělovýchovných oborů na UK FTVS ve vztahu k výuce zdravotní tělesné výchovy. Dílčím cílem pak byla komparace výsledků s předchozím výzkumem Anny Šubertové (Šubertová, 2020). Metodika: K šetření s charakterem smíšeného empirického výzkumu byl ke sběru dat použit dotazník vlastní konstrukce, který vznikl na základě revidování předchozího výzkumného nástroje Šubertové (2020). Realizace výzkumu se uskutečnila v květnu a červnu roku 2023, za účasti 68 respondentů závěrečných ročníků navazujícího magisterského studia oborů Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami a Učitelství tělesné výchovy pro střední školy na UK FTVS. Účastníci byli v zastoupení 30 mužů a 38 žen ve věkovém rozmezí od 23 do 35 let. Výsledky: Studenti závěrečných ročníku nevnímají své kompetence ve vztahu k výuce zdravotní tělesné výchovy na příliš vysoké úrovni. Pouze 26,5 % studentů tělovýchovných oborů se cítí zcela kompetentními k výuce zdravotní tělesné výchovy. Byla prokázána vyšší míra self-efficacy u studentů oboru ATVS-OSP....
|
|
|
Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při integraci žáků se zdravotním postižením do TV
Pletková, Kateřina ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název diplomové práce: Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při začleňování žáků se zdravotním postižením do TV Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zkoumání sebeúčinnosti učitelů na Písecku při začleňování žáků s vybranými druhy zdravotního postižení (mentální, tělesné a zrakové) do školní tělesné výchovy. Dílčími cíly bylo také porovnání míry sebeúčinnosti u vybraných skupin učitelů. Metodika: V rámci exploračního výzkumu byl využit dotazník SE-PETE-D s upravenou 4. demografickou částí. Výzkum proběhl v rozmezí leden - duben 2022 a zúčastnilo se ho 32 učitelů TV ze základních škol na Písecku. Respondenti byli v zastoupení 19 žen a 13 mužů ve věkovém rozpětí 24 - 72 let. Pro zpracování výsledků byla použita deskriptivní statistika. Výsledky: U zkoumaného vzorku učitelů ukázal výzkum na stupnici 1-5 průměrnou míru sebeúčinnosti 3,39. Nejvyšší sebeúčinnost učitelů byla prokázána u postižení mentálního, méně u postižení tělesného a vůbec nejméně věřili naši učitelé svým kompetencím při integraci žáka zrakově postiženého. Muži ve svou sebeúčinnost věřili vice než ženy, učitelé se zkušenostmi z praxe se cítili sebeúčinněji než učitelé bez praxe. Zkušenosti z odborného kurzu APA se v souvislosti se sebeúčinností učitelů při integraci žáka se zdravotním postižením do TV v našem...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
| |
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
host ::
RSS.