|
|
Křesťanský kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá kýčem jakožto manipulačním prostředkem parazitujícím v křesťanském prostředí, v jehož jádru stojí zejména emocionálně zabarvená a mnohdy sentimentální témata přímo atakující city diváka. Hlavní náplní je taktéž vymezení podobností a rovněž rozdílů mezi sakrálním a duchovním uměním, svatými obrázky a kýčem. Cílem práce je na základě zmíněného přiblížit pojem "křesťanský kýč", poukázat na jeho moc a zamyslet se nad otázkou, zda by vůbec dokázalo křesťanství bez kýče existovat.
|
|
|
Barokní šlechtic pod ochranou pěti hvězd
SCHWARZ, Jan
Bakalářská práce se zabývá vztahem Adama Františka ze Schwarzenberku k svatému Janu Nepomuckému. Zaměřuje se především na to, jakou roli světec zaujímal v jeho myšlenkovém světě a jak ovlivňoval jeho projevy zbožnosti. Proto se klade důraz na podobu schwarzenberského dominia pod vlivem nepomucenského kultu. Autor analyzuje příčiny a důsledky důvěrného vztahu Schwarzenberka ke zmiňovanému světci. Ten se naplno projevil především během slavnosti kanonizace svatého Jana Nepomuckého, které se autor podrobně věnuje. Bakalářská práce se nezaměřuje pouze na konkrétního urozeného jedince, ale pokouší se postihnout mentalitu barokního člověka, kterou tvarovalo obzvláště jeho náboženské prožívání.
|
|
| |
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
| |
|
|
Animace kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří
Šetková, Kateřina ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce se věnuje animačnímu projektu kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří, který se stal společensko-kulturním střediskem v rámci celého Klášterního areálu. Teoretická část definuje teorii animace kulturního dědictví s částečným zaměřením na animaci duchovní struktury v kontextu s vnímáním a nastíněním pojmů posvátna a spirituality. Cílem práce je deskripce realizovaného animačního projektu. Tato část práce je představována analýzou duchovní podstaty animovaného objektu a zda si ji objekt v rámci animačního projektu zvládl udržet.
|
host ::
RSS.