|
|
Dobrá smrt
Malo, Klára ; Filipová, Markéta (oponent) ; Raimund, Karolina (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci zpracovávám motivy, jimž se věnuji poslední tři roky, a sice motivy přechodových pohřebních rituálů současných na pozadí těch historických. Všímám si, jak tyto rituály vědomě i nevědomě vytěsňujeme z našich životů a zamýšlím se nad tím, proč tomu tak je, a zda by se s tím dalo něco dělat. Dobrá smrt“ představuje ručně vyšívanou tapisérii, která s lehkou nadsázkou ilustruje některé současné fenomény vztahů lidí ke smrti, a konfrontuje diváctvo s jeho vlastními přístupy k ní.
|
|
|
Imaginace a realita v díle J.R.R. Tolkiena a Neila Gaimana
ŠIMMEROVÁ, Alena
Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat vybrané práce J. R. R. Tolkiena a Neila Gaimana jako typické představitele žánru fantasy literatury. Příběhy Tolkienova Hobita a Pána Prstenů a Gaimanovy Coraliny a The Graveyard Book budou srovnány a analyzovány na teoretickém pozadí přechodových rituálů. Jejich klíčovým konceptům se tak dostane dostatečné představení, aby bylo možné vytvořit spolehlivý základ navazující analýzy. Důraz bude kladen zejména na koncept liminality, jelikož právě ona představuje stav, v němž dochází k dramatickým změnám jedincova charakteru. Do centra zájmu pronikne vztah mezi fantastickým dobrodružstvím jako liminální fází děje a jeho preliminální a postliminální fází, které jsou více či méně spojeny s realistickými prvky. Vlastní analýza se zaměří především na kontrast mezi fantastickou zápletkou, spojenou s motivem cesty a zkoušky, a jejím rámcem tvořeným úvodem a závěrem dobrodružných příběhů. Kromě toho část předkládané práce zohlední definici fantasy žánru jako takového a přiblíží životní zkušenosti obou autorů. Závěrečná část bude uzavřena tématikou smrti jakožto liminální zkušenosti, v níž se schází imaginace a realita.
|
|
|
Úniky a návraty ve fantastických příbězích Neila Gaimana
ŠEDIVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá charakteristikou a intepretací díla Neila Gaimana, konkrétně příběhů pro děti Coraline (2002), The Graveyard Book (2008) a Fortunately, the Milk (2013). Teoretická část se soustředí na souvislost zkoumaného díla s tradicí dobrodružné literatury a gotického románu, na britskou literaturu pro děti a mládež, Neila Gaimana a jeho nejvýznamnější díla, dále na strukturu přechodových rituálů (Gennep) a téma zkoušky/krize jako nevyhnutelné součásti hrdinova hledání vlastní identity (Bachtin, Hodrová). Praktická část zahrnuje literární analýzu příběhů Gaimanových hrdinů a hrdinek jako příkladů iniciace, probíhající ve třech hlavních etapách - preliminální, liminální a postliminální fázi. V tomto směru je nastíněna i specifická funkce časoprostorových vztahů (motivy starého domu a hřbitova jako hranice/prahu). Závěr obsahuje zamyšlení nad významem úniku do jiného světa jako významné zkušenosti a součásti cesty k dospělosti, která hrdinům pomáhá přijmout skutečný svět a nalézt v něm své místo, ocenit význam reálných mezilidských vztahů.
|
|
|
Společenská role takzvané Jugendweihe v době bývalé NDR a po jejím zániku
Němcová, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce pojednává o přechodovém rituálu Jugendweihe, jeho původu, významu a podobě v bývalé NDR a po jejím zániku. Jugendweihe je zasazena do kontextu církevních přechodových rituálů a je osvětleno její spojení s humanismem. Posléze je představena historie této tradice a její vývoj v průběhu let. Pro porozumění výchozí situace v NDR je zařazena kapitola pojednávající o církevní politice SED. V hlavní části se pak práce věnuje politické a společenské roli Jugendweihe v NDR, jakožto i její podobě a vývoji popularity. Následuje kapitola o vývoji obřadu po revoluci v roce 1989, kde jsou popsány shodné i rozdílné prvky a nastíněny předpoklady pro zachování kontinuity obřadu po pádu NDR. Zvláštní důraz je kladen na proměnu společenské role Jugendweihe v průběhu let ve vztahu k politické situaci a na různé důvody motivující k účasti na rituálu, s čímž je úzce spjata i samotná podoba oslav. Teoretické poznatky z odborné literatury jsou v přílohách doplněny o čtyři rozhovory s účastníky Jugendweihe za éry komunistického režimu. V rozhovorech byl kladen důraz na osobní zkušenost a vzpomínky, tedy především dojem, který obřad v jeho absolventech zanechal.
|
|
|
Batoh, pohorky a řasenka: Analýza ženského nezávislého cestování z perspektivy antropologie turismu
Kučerová, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou genderových aspektů ženského cestování a zkušeností žen cestovatelek, které se vydávají samostatně a na "vlastní pěst" mimo evropské hranice. Práce vznikla na základě hloubkových rozhovorů s cestovatelkami, přičemž analyzuje to, jakým způsobem ony samy své cesty zvýznamňují. Práce se snaží poukázat na to, že sólo cestování je faktorem, který přímo ovlivňuje životní biografie, kariéry a statusy dotazovaných žen. Ženské nezávislé cestování je pojímáno jako dynamický proces, skrze něj ženy získávají nebo si ověřují svou genderovou moc a schopnosti, které později využívají ve svých osobních a pracovních životech. Za využití konceptů feministických teorií aplikovaných na ženské cestování se pokusím ukázat, že cestování žen je ovlivněno historickým zatížením a preferencí mužských cest, které odsunují samostatně cestující ženy na okraj společenského i vědeckého zájmu. Práce dále vychází z antropologie turismu, zejména ze studií o backpackingu (baťůžkářství) a zasazuje cestovatelčiny zkušenosti do konceptu přechodových rituálů. Pro pochopení kontextu, ve kterém se ženské cestování odehrává, je v práci obsažena i analýza veřejného a mediální diskursu, která je vystavěna na konkrétní kauze unesených českých dívek v Pákistánu. Klíčová slova: antropologie turismu, ženské...
|
|
|
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
|
|
| |
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Sexuálně liminální období v životě žen ve Starověkém Egyptě
Svobodová, Markéta ; Vymazalová, Hana (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vysvětlení sexuálních přechodů žen spojených s plodností, jakými jsou menstruace, těhotenství a porod, ve staroegyptském světě. V egyptské mytologii jsou přechody spojené s plodností provázány se smrtí. Cílem práce je pak pochopit tento vztah, který je často metaforicky vyjádřen v ikonografii či podsvětní literatuře. Práce shromažďuje materiál z rozličných zdrojů, archeologických, písemných a ikonografických, a to nejen z Egyptského prostředí, ale i z řeckého a římského. Použitých metod je několik: od kognitivní lingvistiky přes sémiotickou analýzu až po náboženskou antropologii. Menstruace, těhotenství a porod ve staroegyptském světě jsou vysvětlené na úrovni pojímání těla Egypťany, ale také na úrovni rolí, které hrají v ikonografii a v mytologii. Vztah mezi zrozením a smrtí je nakonec vysvětlen v souvislosti s plodností. Základním poznatkem práce je znázornění dichotomie mezi femininním pečujícím a maskulinním tvořivým principem, která je přítomná v různých kontextech odkazující na narození a smrt: v ikonografii, na úrovni tělesných tekutin, či v mytologickém zrození.
|
|
|
Přechodové rituály na dvorech posledních Rožmberků
Šmilauer, Jakub ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Tato práce přináší pohled na nejvýznamnější přechodové rituály na dvorech posledních příslušníků rodu Rožmberků. Pozornost je věnována konkrétně sňatkům, křtům a pohřbům. Tyto rituály a s nimi spojené festivity byly významnými událostmi společenského, duchovního, kulturního, ekonomického i politického života. U křtů a pohřbů je zdůrazněn jejich duchovní rozměr, u sňatků především rozměr společenský a ekonomický. Práce tak přináší bližší náhled do mnoha oblastí života nejvyšší české šlechty v uvedené době. Záznamy o přechodových rituálech a s nimi spojenými festivitami jsou tedy významným pramenem historického poznání. Klíčová slova: Rožmberkové, přechodové rituály, sňatky, křty, pohřby
|
host ::
RSS.