|
|
Examining the causes of the recent rise in right-wing terrorism within the Western world
Collins, Jonathan ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Nárůst pravicových teroristických incidentů je nový fenomén, který se šíří po celém západním světě. Zvýrazněním této události je exponenciální nárůst incidentů spojených s krajně pravicovými útočníky za posledních pět let. Práce využívá k prozkoumání těchto rostoucích výskytů klíčovou teorii Davida Rapoporta o moderních vlnách terorismu. Rapoport tvrdí, že určitelné cykly extremismu jsou tvořeny podtržením společenských, ideologických a politických tlaků. Proto se projekt pomocí Rapoportových kritérií zaměřuje na zjištění, zda nárůst extrémně pravicového násilí představuje novou vlnu terorismu. Studie poskytuje rozsáhlou analýzu s využitím Globální databáze terorismu a propojuje výzkum zaměřený na porozumění domácímu výskytu pravicového terorismu s obecnými vzory a tématy probíhajícími v západním světě. Nadnárodní (Německo, Skandinávie, Spojené království a USA) srovnávací povaha pátraní dále vicově extremistické případy hodnocením charakteristik útočníků a incidentů v různých socio národních prostředích. Závěrem z empirické analýzy smíšených metod je, že společná témata a vzorce dat splňují Rapoportovi charakteristické vlnové podmínky v rámci mezinárodní povahy fenoménu, množství aktivity, pobídky a společné převládající energie. Výzkum navíc prokazuje existenci mnoha vzájemně propojených a zahrnujících...
|
|
| |
|
|
Vývoj pravicových politických stran v České republice v letech 1996-2006
Hlinovský, Šimon ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Mým cílem v této bakalářské práci je analýza vývoje systémových pravicových stran na české politické scéně od roku 1996 do roku 2006. Budu se zde zabývat všemi pravicovými stranami, které se v tomto období vyskytovaly v Poslanecké sněmovně. Zatímco Občanská demokratická strana patří stabilně mezi dvě nejsilnější české politické strany a KDU - ČSL byla v uvedeném období také stabilně součástí Poslanecké sněmovny a s výjimkou období vlády Miloše Zemana byla vždy dokonce součástí vládní koalice, menší pravicové strany prošly mnoha změnami. Po vytvoření vlády Miloše Zemana, tolerované ODS, utvořily menší pravicové strany Čtyřkoalici. Ty měly rozdílný osud. Zatímco Unie svobody a KDU - ČSL byly po volbách v roce 1998 v Poslanecké sněmovně, ODA se voleb nezúčastnila a DEU v nich neuspěla. Čtyřkoalice se ale nedočkala voleb v roce 2002 v plné sestavě, protože z ní kvůli finančním problémům byla vyloučena ODA. Nástupnická Koalice se rozpadla po volbách. Přesto se ale obě strany staly součástí vlády spolu s ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly. ODS prošla v průběhu zkoumaného období dvěma významnými změnami. První z nich byl pád druhé vlády Václava Klause, ze které odešla ODA a KDU - ČSL. Navíc se od ODS odštěpila Unie svobody. Přesto Václav Klaus přežil tuto aféru ve funkci předsedy ODS. Václav Klaus pak z čela ODS...
|
|
|
Definice levice a pravice v MF Dnes a Právu šest týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
Poljakov, Nikita ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na analýzu titulních stran MF Dnes a Práva šest týdnů před volbami do PSPČR 2010 z hlediska definice levice a pravice. Nejprve se práce věnuje definici pravice a levice z politologického hlediska, kde se snaží o hodnotnou definici politického spektra, i s přihlédnutím k historickému vývoji levice a pravice. Následně se práce pomocí hermeneutické kvalitativní analýzy snaží jak na stránkách MF Dnes, tak i na stránkách Práva definovat levici a pravici. Práce si všímá způsobu, jakým každý deník informuje a definuje levici a pravici a jaká témata a politické strany s nimi spojuje. Následné porovnání levicovosti a pravicovosti u obou deníků má zdůraznit, nakolik se oba deníky definičně a ideologicky liší. Bakalářská práce oba deníky tedy posuzuje stejně, nehledě na jejich názorovou inklinaci.
|
host ::
RSS.