Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměna obce Mírová před rokem 1945 a po něm na pozadí okresu Karlovy Vary a Loket
Dinda, Karel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Význam obce Mírová (Mnichov, München) z hlediska regionálních dějin spočíval v bohatosti nerostných surovin těžených na jejím katastru. Vliv na utváření zdejšího prostředí mělo blízké naleziště kaolinu, cihelné hlíny a podniku na tvorbu tabulového skla v nedalekém Chodově. Její obyvatelé ale nacházeli uplatnění v zemědělství. Sám původní název Mnichov/Münchhof ukazuje, že šlo původně o statek mnichů z kláštera ve Waldsassenu. Nejvýznamnějším rodákem zdejší obce byl Rudolf Müller, předválečný (1. světová válka) sociálnědemokratický poslanec říšské rady Rakousko Uherska a v poválečné době poslanec Rakouské národní rady. Národnostní složení Mnichova (Mírové) poměrně věrně kopírovalo osídlení pohraničních oblastí ČSR v době po 1. světové válce. Na jejím vývoji tak lze ukazovat vývoj politických dějin celého regionu. Osada stála na hranici "Demarkační linie", obyvatelstvo obce se muselo v prvních poválečných letech vyrovnávat s poměrně masivním odlivem německého obyvatelstva a přílivem "novousedlíků z Čech". Zde nalézám i vnitřní motivaci k psaní této práce, neboť vnímám historii své rodiny sahající před rok 1945 do oblasti jižních Čech. Východiskem mé práce ale nebudou "pouhé" osobní zkušenosti "novousedlíků", ale mou snahou bude zasazení jejich zkušenosti do dějinného kontextu. Vzhledem k časové z toho...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.