|
|
Možnosti rozvoje kognitivních funkcí u seniorů
Dvořáková, Veronika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje kognitivních funkcí u seniorů. Je zaměřena na nejčastěji narušené kognitivní funkce ve vyšším věku. Hlavními cíli práce bylo zjistit, jak jsou kognitivní funkce stimulovány u osob v seniorském věku v rámci pobytových služeb neboli v domovech pro seniory, dále v terénních pečovatelských službách a také u seniorů žijících samostatně, kteří jsou závislí na podpoře rodinných příslušníků. Dalším cílem bylo vytvoření konkrétního intervenčního programu, jenž bude mít příznivý vliv na rozvoj kognitivních funkcí u seniorů. Výsledky, získané z analýzy jednotlivých rozhovorů, jsou sepsány do tří případových studií, které jsou rozděleny dle výše zmíněných služeb. Výsledky tohoto kvalitativního výzkumu poukazují na to, že v každé ze sledovaných forem péče se pokouší věnovat seniorovi a jeho kognitivním funkcím. V některých případech bylo zjištěno cílené zaměření pouze na paměť, jinde se zase zaměřují na všestranný rozvoj kognitivních funkcí. Vždy však pracují s individuálními potřebami a zdravotním stavem seniora. Rozhovory bylo odhaleno, že oslovení pracovníci podporují rozvoj kognitivních funkcí přímo určenými aktivitami v průběhu celého dne. Naopak rodinní příslušníci u svých blízkých, v seniorském věku, rozvíjí formou rozhovorů především dlouhodobou paměť. Druhým...
|
|
|
Paliativní péče u osob s mentálním postižením - historie a směřování, možnosti v ČR
Lando, Lenka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Bakalářská práce Paliativní péče u osob s mentálním postižením/Historie a směřování, možnosti v ČR se zabývá situací lidí s mentálním postižením v terminálním stádiu jejich života, a to především v pobytových sociálních službách a s ohledem na kvalitu života v této jeho fázi. Důraz je kladen na naplňování potřeby komunikace netradičními způsoby, podporované rozhodování na konci života včetně předávání a přijímání špatných zpráv a naplňování duchovních potřeb. Teoretická část vymezuje téma života lidí s mentálním postižením v jeho závěrečné fázi z historického hlediska, následuje část věnující se současnému směřování této problematiky v Evropě. Další z kapitol rozebírá výzkumné aktivity věnované sdělování špatných zpráv a současné možnosti paliativní péče o osoby s mentálním postižením v ČR. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu. Přináší výsledky z dotazníkového šetření zkoumajícího situaci paliativní péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením (dále DOZP) a výsledky rozhovorů se zástupci mobilních a kamenných hospiců. Výsledky poukazují na nedostatečné systémové ukotvení paliativní péče v DOZP a na potřebu zásadních změn směřujících k tomu, aby lidé s mentálním postižením mohli dožít a zemřít v místě, které dlouhodobě považují za svůj domov a aby dostupnost kvalitní paliativní péče...
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Význam rizika pro empowerment jedinců s mentálním postižením a možnosti jeho podstupování v DZR Terezín
Hájková, Alena ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Význam rizika pro empowerment jedinců s mentálním postižením a možnosti jeho podstupování v DZR Terezín. Cíle: Cílem této práce je zkoumat fenomén podstupování rizik a jeho význam v rámci procesu empowermentu osob s mentálním postižením v sociálních službách. Metody: Při empirickém výzkumu byly zjišťovány postoje zaměstnanců DZR Terezín k problematice rizika v sociálních službách. V první části výzkumu byla pro sledování názorů a postojů sociálních pracovníků využita forma dotazníkového šetření (Lepeškové, 2013) u skupiny 22 zaměstnanců - žen, v průměrném věku 46 let. Druhou částí výzkumu byly polostrukturované rozhovory se zaměstnanci, umožňující hlubší kvalitativní analýzu problému. Rozhovorů se účastnilo 7 zaměstnanců. 6 žen a 1 muž. K záznamu byla využita redigovaná forma rozhovoru. Výsledky: Z šetření oběma metodami vyplývá, že dotazovaní za jeden z nejdůležitějších úkolů při práci s riziky a podpoře lidí považují podporu jejich samostatnosti. Cílem je, aby si klienti mohli v rámci možností sami rozhodovat o svém vlastním životě. Za základní prvek v tomto procesu je považováno sebeřízení. Klient nemá pasivně čekat, až pracovníci v sociálních službách určí, co má dělat a co bude následovat, ale naopak se má do rozhodování v maximální možné míře sám aktivně zapojit. Pracovníci musí umět...
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Bezdomovectví - řešení fenoménu v kontextu pobytových služeb
ŠPERLOVÁ, Markéta
Bezdomovci tvoří specifickou subkulturu naší společnosti. Jedná se o společensky negativní jev, ke kterému zaujímáme smíšené postoje vycházející často z pouhé neznalosti. V současné době je nabízeno mnoho forem pomoci při řešení tohoto fenoménu. V teoretické části jsou nejprve vymezeny základní pojmy související s touto problematikou, historie a obecné charakteristiky bezdomovectví. Nedílný doplněk zastupuje legislativní úprava a vybrané statistické ukazatele. Dále práce poukazuje na možná řešení situace bezdomovectví v České republice, zejména v našem hlavním městě. Zmíněny jsou projekty, plány a koncepce, a také jsou popsány systémy a možnosti sociální pomoci zaměřené na soběstačnost, reintegraci a na pobytové služby. Pro zajímavost je uveden přehled některých pomáhajících organizací. Závěr této části je věnován Armádě spásy. Na teoretickou část volně navazuje část praktická. Zde je představena pobočka Armády spásy, Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, kde bylo uskutečněno praktické šetření. Cílem mé bakalářské práce bylo prozkoumat, zda jsou sociální a pobytové služby azylového domu Armády spásy, Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše, poskytovány v takovém rozsahu, aby umožnily svým klientům komplexní reintegraci zpět do běžné (konformní) společnosti. Údaje byly zjišťovány od samotných uživatelů služeb - klientů azylového domu Armády spásy. Byly zkoumány především jejich potřeby a rozsah služeb azylového domu, který by měl tyto potřeby pokrývat. V rámci mého šetření byly situace vybraných klientů zkoumány z širšího časového hlediska. Otázky tak byly koncipovány z hlediska ukazatelů minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Pro získání dat byla použita metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou byl polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnilo celkem 7 klientů. V rámci šetření byl nejprve vymezen výzkumný problém týkající se efektivity a účinnosti poskytovaných sociálních služeb v azylovém domě. Dále byla stanovena hlavní výzkumná otázka a rámcové otázky, které sloužily jako podklad k vypracování rozhovorů s klienty. Získaná data byla analyzována a následně interpretována ve vztahu k rámcovým otázkám. Praktická část je obohacena o záznamy z rozhovoru, který byl poskytnut pro účely mé práce sociální pracovnicí Armády spásy, Centra služeb Bohuslava Bureše, a tvoří tak součást šetření. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že azylový dům rozsahem svých služeb umožňuje reintegraci svým klientům zpět do společnosti. Byla stanovena další doporučení. Cíl práce byl naplněn.
|
|
|
Aktivizace seniorů v Domově pokojného stáří Naší Paní Oblastní charity v Klatovech
KADLECOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá aktivizací seniorů. Teoretická část popisuje stárnutí, stáří a jejich dopady na aktivity seniorů. Charakterizuje formy a druhy aktivizačních činností, kterými lze proti těmto dopadům působit. Uvádí základní podmínky pro úspěšnost aktivizačních činností Praktická část charakterizuje pobytové zařízení sociálních služeb, domov pro seniory Domov pokojného stáří Naší Paní Oblastní charity v Klatovech, a popisuje používání aktivizačních činností v něm.
|
|
|
Pohybová aktivita seniorů v pobytových službách
MIHALYOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na pohybovou aktivitu seniorů ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá analýzou české odborné knižní literatury a ověřených internetových zdrojů vztahující se k tématu. Zabývá se především oblastmi stárnutí a stáří, zdraví a nemoci, i pohybovým aktivitám ve stáří. Praktická část se zaměřuje zejména na zjištění, zda je pohybová aktivita seniorů nedílnou součástí ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov, zda se senioři pohybovým aktivitám věnují a jestli by senioři využívali vytvořený modelový program se zaměřením na vhodnou pohybovou aktivitu. Pro sběr dat bylo využito anketní šetření, strukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Nedílnou součástí praktické části bakalářské práce bylo vytvoření modelového programu se zaměřením na pohybovou aktivitu seniorů. Výsledky ukazují, že pohybová aktivita není nedílnou součástí seniorů ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov, že se většina seniorů v současnosti věnuje pohybovým aktivitám a také, že by většina seniorů využívala vytvořený modelový program se zaměřením na vhodnou pohybovou aktivitu.
|
|
|
Problematika naplňování standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních v Plzeňském kraji
KAŠPAROVÁ, Eva
Kvalita sociálních služeb může být garantována prověřováním podle předem definovaných, měřitelných kritérií. Těmi jsou v sociální oblasti standardy kvality sociálních služeb. Standardy kvality jsou vymezeny jako soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a klienty. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se při zavádění standardů kvality sociálních služeb potýkají pobytová zařízení v Plzeňském kraji. Dílčím cílem práce pak nastínit možné varianty řešení, jak optimalizovat daný stav. Data byla získána prostřednictvím kvalitativního výzkumu. K dosažení cílů práce byla zvolena metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a obsahová analýza dokumentů. Výzkum probíhal ve vybraných pobytových zařízeních sociální péče v Plzeňském kraji. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že za složitější z hlediska zavádění, avšak velmi přínosné v praxi, pobytová zařízení sociální péče považují standard č. 2 Ochrana práv osob a standard č. 5 Individuální plánování. Obtíže činilo také formulování a definování standardů, zvláště u standardu č. 1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb. Další problémy, se kterými se zařízení potýkají, jsou motivace, časová náročnost a administrativní zátěž zaměstnanců. Návrhy řešení k optimalizaci současné situace směřují do oblastí informovanosti, využití informačních technologií a zlepšení systému celoživotního vzdělávání. Z kvalitativního výzkumu byla stanovena následující hypotéza: Dosažená kvalifikace sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách ovlivňuje zavádění standardů kvality. Diplomová práce se může stát inspirací a zdrojem informací pro zařízení, která korigují stávající návrhy nebo řeší prvotní zavádění standardů kvality sociálních služeb. Zásadní přínos mohou mít zejména uvedené návrhy na optimalizaci, jejichž podrobnější rozpracování by se mohlo stát předmětem další práce v sociální oblasti.
|
host ::
RSS.