|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Koruny českých králů a panovnické koruny ve středověku
Krupková, Klára Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významných středověkých panovnických korunách, které na evropském poli politického a církevního dění v kontextu Svaté říše římské, sehrály důležitou roli. Text je rozdělen na tři hlavní části, jež se zaměřují na historický a uměleckohistorický pohled korun. Pro orientaci je úvodem rozlišena základní typologie a úzce přiblížena idea symboliky korun během období středověku. V hlavní části se pak práce zaměřuje na vybrané evropské koruny, jejichž umělecké tendence se prolínají a doplňují tak představu o dobovém stylu vysoce kvalitního zlatnického řemesla. Záměrem práce je také poukázat na tehdejší vnímání koruny, značně přesahující obraz hmotného klenotu, symbolu panovníka i projevu moci majestátu nad vládnoucím územím. Například v kontextu Zemí Koruny české za Karla IV. Lucemburského byla spojitost daného území s korunou zjevná. Vzhledem k dobře dostupné míře pramenů, se práce se zvláštní pozorností věnuje korunám českého původu, předně koruně Svatováclavské. Zvolené téma je v souvislostech rozšířeno o kapitoly zabývající se korunovačními řády, korunovačními rituály a uctíváním svatých se zřetelem na shromažďování relikvií a podstatu poslání relikviářových korun.
|
|
| |
|
|
Materiály ke zlatnictví na dvoře Karla IV.: zlatnické práce v zahraničí
Kodišová, Lucie ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Mezi odvětvími dvorského a církevního umění připadala ve středověku významná role zlatnictví. Početní zlatníci vytvářeli nejrůznější předměty využívané na vladařském dvoře každodenně i při ojedinělých ceremoniálech, stejně tak jako bohoslužebnému provozu významných církevních institucí. Zlatnické výrobky byly ve středověku dle svědectví listin, účtů a inventářů nejhojnějšími uměleckými zakázkami. Na rozdíl od ostatních běžně užívaných předmětů denní potřeby elkami přídavných významů a funkcí a vzhledem k drahocennosti použitého materiálu měly prakticky výhradně reprezentativní charakter. Několik desítek zachovaných, více či méně izolovaných zlatnických prací souvisejících s Karlem IV. a jeho okolím, amnými uměleckohistorickými dokumenty. Cílem této práce bylo přispět k jejich poznání shromážděním informací o dílech uložených v zahraničí a jejich kritickým zhodnocením. První část práce se zabývá zlatnictvím a jeho funkcemi na dvoře Karla IV. První kapitola věnovaná otázce českého zlatnictví se tak snaží rozlišit prokazatelně české práce a vysledovat jejich společné charakteristické stylové rysy. Popisované zlatnické práce převážně spadají do dvou oblastí středověkého dvorského života jimž je věnována d Obě oblasti se prolínají, protože sakrální povaha panovnické moci se ve středověku silně promítala rovněž...
|
|
|
Jagellonské zlatnictví
Stránská, Kateřina ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Peroutková, Jana (oponent)
Téma Jagellonské zlatnictví otevírá problematiku zlatnictví druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ale s p esahy p etrvávajícími ješt hluboko do renesance. Jedná se o um ní, které v mnohém nacházelo p edobrazy v dob lucemburské, která tolik ovlivnila kulturní d ní v zemi. Byly p ijímány moderní tendence, které se se staršími tradicemi a vytvo ily charakteristický souzvuk p echodného um ní. Jagellonské zlatnictví v první ad p edstavuje relikviá ové busty svatého Víta, svatého Václava a svatého Vojt cha, jakožto dochované bohatství chrámového pokladu. Drahý kov je zde po socha ském zp sobu vytepán a modelován. Pomyslný vrchol ale netvo í jen tato díla, ale jedná se o soubor d l, ze kterých lze sestavit vývojovou adu, díky které nahlížíme do doby vyty ené vládou Jagellonc u nás. Klí ová slova Zlatnictví, Jagellonci, chrámový poklad, relikviá ová busta, Jagellonci
|
|
|
PLENÁŘ HANUŠE II. Z KOLOWRAT Z CHRÁMOVÉHO POKLADU SVATOVÍTSKÉHO
Stránská, Kateřina ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Plenář Hanuše II.z Kolowrat z chrámového pokladu svatovítského se monotematicky zabývá jedním z předních liturgických předmětů doby Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv Svatovítskému chrámovému pokladu je věnována dostatečná umělecko- historická pozornost, tak tento pozdně-gotický plenář unikal samostatnému zpracování. Vzhledem k zájmu studentky o dějiny užitého umění a dřívějšímu studiu na Umělecko- průmyslové škole v Turnově je zvoleno téma, kde může být prokázána schopnost propojit klasický umělecko-historický pohled s praktickým náhledem, věnujícím se zevrubně umělecko-řemeslným technikám. Přehledné řazení kapitol, v nichž je přiblížena osoba donátora, jeho rod, výstižný popis předmětu a historie jeho oprav, úprav a restaurování ústí v syntetický pohled přinášející nové informace. Relikviářová deska není vnímána jen jako chladný umělecký výtvor ale především jako stále živý liturgický předmět s poukazem na jednotlivé relikvie a teologický nadčasový význam obětin ve středověku. Cílem práce je mj. přiblížit se kultuře a donátorské činnosti pozdně gotických Čech.
|
|
|
Čarodějnictví a inkvizice v literárním a historickém kontextu "El Crotalon"
Kožárová, Radka ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Diplomová práce Čarodějnictví a inkvizice v literárním a historickém kontextu "El Crótalon" se věnuje projevům čarodějnictví v literatuře první poloviny 16. století s přihlédnutím k antickým předlohám. V potaz je brán vlivu erasmismu a dopadu reformních hnutí na tehdejší intelektuální panorama i lidové myšlení; nahlíží na vývoj čarodějnictví a jeho sílící vliv na společenské dění a odraz jeho proměňujícího se charakteru v dobové literární tvorbě. Část práce se zabývá náboženskými aspekty čarodějnictví, jeho spojením s heretickými hnutími a perzekucemi ze strany inkvizice.
|
|
| |
host ::
RSS.