|
|
Faktory ovlivňující míru nezaměstnanosti v Polsku
Kliková, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nezaměstnanosti na polském trhu práce. Cílem je identifikovat faktory, které ovlivňují míru nezaměstnanosti a dlouhodobou míru nezaměstnanosti v Polsku. Výběr proměnných použitých v empirické části je v souladu s ekonomickou teorií. Empirická část je postavena na vícerozměrné regresní analýze a oba vytvořené modely jsou použity pro popis vztahu mezi závisle proměnnými a regresory. Statisticky významné proměnné u prvního modelu jsou výdaje na APZ, výdaje na PPZ, růst HDP a EPL index a u druhého modelu jsou statisticky významné proměnné minimální mzda, výdaje na APZ a růst HDP. V rámci empirické části jsou popsány regionální disparity míry nezaměstnanosti na trhu práce v Polsku.
|
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku
Brázová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent) ; Býma, Svatopluk (oponent)
Geodemografické aspekty čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku Abstrakt Práce se zaměřuje na hledání souvislostí a sledováním rozdílů v oblasti čerpání, poskytování a dostupnosti vybraných zdravotních služeb v Česku, a to zejména z geodemografického pohledu. Hlavním cílem je přiblížit a zhodnotit vliv základných demografických aspektů, věku a pohlaví, na čerpání, poskytování a dostupnost zdravotních služeb a zároveň objasnit regionální rozdíly. Jedná se o problematiku, která byla v českém prostředí zkoumána doposud poměrně omezeně. Práce se zabývá především oblastí ambulantní péče, která je nenahraditelnou složkou zdravotnického systému, konkrétně se jedná o odbornosti všeobecné praktické lékařství, ambulantní diabetologie, kardiologie a psychiatrie. Primárně byla využita data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR), která obsahovala podrobné anonymizované údaje o čerpání, poskytování a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě těchto dat byly použity metody kvantitativního charakteru. Výstupy potvrzují celosvětové trendy a zároveň nabízejí i nové přístupy, jak na danou problematiku nahlížet a dále ji studovat. Klíčová slova: zdravotní služby, lékaři, pacienti, věková struktura, demografické stárnutí, regionální diferenciace, Česko
|
|
|
Regionální rozdíly v tělesném vývoji u předškolních dětí v kontextu sekulárních změn
Ferris, Stáňa ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Testování regionálních rozdílů v růstu a vývoji předškolních dětí je v historii antropometrie opomíjeným tématem. V této práci jsme se věnovali rozdílům mezi současnou populací Prahy, Olomouce a Bratislavy. Vzhledem k velmi podobným životním podmínkám a socio-ekonomické vyspělosti všech tří regionů jsme nepředpokládali jejich přítomnost. Výsledky práce však prokázaly signifikantní rozdíly především ve skeletální robustnosti. Dále jsme testovali přítomnost sekulárních rozdílů v růstu a vývoji předškolních dětí mezi současným souborem z Prahy, Olomouce a Bratislavy a referenčními soubory Bláhy (1990) pro Česko a Slovákové (1989) pro Slovensko. Předpokládali jsme vyznívání změn výškových, délkových a šířkových tělesných parametrů, gracilizaci skeletální robustnosti, a naopak nárůst markerů adipozity. U pražského souboru se tato hypotéza potvrdila až na vyznívání změn šířkových parametrů pánve, u kterých byl prokázán negativní sekulární trend. Výsledky olomouckého a bratislavského souboru s evropskými trendy a stanovenou hypotézou nesouhlasí. Sekulární trendy růstu a vývoje jsou převážně pozitivní. Klíčová slova Regionální rozdíly, sekulární trend, předškolní věk, růst a vývoj
|
|
|
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání
Růžičková, Markéta ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání Abstrakt Cílem této práce je analyzovat obyvatelstvo České republiky podle náboženského vyznání, využita jsou data ze sčítání lidu a z běžné evidence. V první části jsou popsány výsledky sčítání lidu týkající se náboženského vyznání od roku 1921 do roku 2011 a změny v zastoupení věřících v jednotlivých církvích. V další části je popisováno rozmístění věřících obyvatel v okresech České republiky ve sčítáních 1991, 2001 a 2011, okresy s největším a nejmenším podílem věřících obyvatel a variabilita mezi jednotlivými lety. Následuje analýza vlivu náboženského vyznání na demografické, sociální a ekonomické charakteristiky obyvatelstva, které byly vybrány na základě přečtené literatury. V této části jsou jednotlivé charakteristiky analyzovány pomocí statistické regrese, faktorové a shlukové analýzy a je popsáno působení výsledných faktorů. Klíčová slova: náboženské vyznání, sčítání lidu, Česká republika, regionální rozdíly, ateismus
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
host ::
RSS.