Název: Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Překlad názvu: Geographical aspects of the process of deinstitutionalization of the Sudetenland border
Autoři: Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází... The aim of this diploma thesis is to evaluate the impact of the former Sudeten German border as a primary factor on the socio-spatial differentiation of Czechia in time and space. The issue is viewed chronologically through the lens of the deinstitutionalization process. The main criterion evaluated within this process is the border's persistent effect on regional differences in its surroundings. The choice of indicators for which the degree of deinstitutionalisation is examined assumes that the expulsion of Czech Germans from the borderlands and the subsequent resettlement of the affected areas have transformed the population structures in the long term. At the local level, a quantitative analysis of selected indicators representing the three elementary population structures - demographic, social and economic - is conducted. The average values of the indicators are compared within the defined border zones in terms of substantive relevance. Data from the censuses between 1980 and 2021 are used, which allows us to track the changes in the influence of the historical boundary over time. A particular emphasis is placed on the spatial heterogeneity of the degree of deinstitutionalization of the Sudetenland border, which is thus analysed not only as a whole entity, but also in terms of its variability...
Klíčová slova: deinstitucionalizace; efekt hranice; fantomová hranice; regionální rozdíly; sociálně-prostorová diferenciace; Sudety; Česko; border effects; Czechia; deinstitutionalization; phantom border; regional differences; socio-spatial differentiation; Sudetenland

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/185331

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-535676


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce