|
|
Psychohygiena a stres sociálních pracovníků
CHOVANCOVÁ, Lucie
Práce se zabývá psychohygienou a stresem sociálních pracovníků, který na ně působí při výkonu jejich práce. Teoretická část charakterizuje práci sociálního pracovníka, jeho náplň a metody sociální práce. Dále popisuje psychickou zátěž v podobě stresu, frustrace, konfliktu a syndromu vyhoření, který může nastat při velkém vlivu výše zmíněných zátěží. Poslední kapitola teoretické části se zabývá pravidly a prostředky psychohygieny, které lze využívat v sociální práci. Praktická část obsahuje výzkum, který je realizovaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 5 respondentkami, které se v sociální oblasti pohybují více jak 10 let. Výzkum je zaměřený na vliv nároků, které jsou na pracovníky kladeny při výkonu jejich práce, na povědomí psychohygieny jejich prostředků a možné prevence proti stresu, pracovní zátěži a syndromu vyhoření.
|
|
|
Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester
Dandová, Kateřina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce s názvem Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester se zabývá problematikou a percepcí míry pracovní zátěže, stresu a únavy sester. Cílem práce je zjistit subjektivní vnímání pracovní zátěže vybraných skupin sester a následně výsledky výzkumného šetření zhodnotit a navrhnout doporučení pro praxi. Teoretická část práce obsahuje základní přehled jednotlivých poznatků o dané problematice, popisuje druhy pracovní zátěže a únavy a poukazuje na její důsledky a prevenci. Empirická část obsahuje výsledky vlastního zkoumání s použitím standardizovaného Meisterova dotazníku. Dále byly výsledky vlastního šetření komparovány s výsledky jiných obdobných výzkumů na obdobné téma. Metodou výzkumného šetření byla anketa vlastní konstrukce, která byla doplněna o Meisterův dotazník. Anketa byla distribuována sestrám zaměstnaných ve FN Motol na lůžkách intenzivní péče. Soubor tvořilo 94 respondentů. Výsledky: Bylo zjištěno, že fyzickou zátěž pociťuje 87 % respondentů a psychickou zátěž pociťuje 69 % respondentů. Vzhledem ke vnímané zátěži bylo zjištěno, že 44 % respondentů se domnívá, že nemá dostatečnou znalost relaxačních technik a aktivit vedoucích ke snížení zátěže. Závěr: Na základě výsledků výzkumného šetření považuji za více než důležité, zlepšit znalosti sester v oblasti prevence...
|
|
|
Zvládání náročných studijních povinností u studentů konzervatoří
Kellerová, Anna ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá náročnými studijními povinnostmi při studiu konzervatoří a jejich zvládání. Důvodem mého zkoumání je hlubší porozumění jak studentům, jejich stresu, tak ale i způsobům, kterým stres zpracovávají. Studenti konzervatoří jsou velice specifická skupina. Od poměrně brzkého věku jsou vystavováni veřejnému vystupování, hodnocení, posuzování, zároveň jsou také ve specifickém individuálním vztahu se svým pedagogem. Všechny tyto okolnosti mohou vnášet do jejich života náročné situace. Teoretická část práce je proto rozdělená na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole je stručný popis studia na konzervatoři se zaměřením na jeho specifika, druhá kapitola se věnuje stresu u hudebníků, co ho způsobuje, jak se projevuje a také je zde věnován prostor stresu u mladých hudebníků a jak se liší od stresu profesionálních muzikantů. Další kapitola blíže seznamuje čtenáře s konkrétními náročnými situacemi v životě studentů konzervatoří a poslední kapitola se zabývá popisem copingových strategií, které je možné použít v životě muzikantů. Praktická část práce je realizována formou polostrukturovaného rozhovoru se studenty konzervatoří z několika škol v ČR. Cílem této části bylo zjistit, jaké studenti prožívají náročné situace, co jim pomáhá je zvládat, jaké jsou jejich strategie pro zdárné...
|
|
|
Role úzkosti a strachu v gymnastických sportech: Systematická literární rešerše
Bydžovská, Kateřina ; Malíř, Roman (vedoucí práce) ; Černá, Jana (oponent)
Název: Role úzkosti a strachu v gymnastických sportech: Systematická literární rešerše Cíle: Cílem této bakalářské práce je zjistit pomocí systematické literární rešerše, jaká je evidence odborných publikací na téma strachu a úzkosti v gymnastických sportech a jejich role na sportovní výkon. Metody: K vytvoření této bakalářské práce bylo použito metod systematické rešerše v souladu PRISMA statement. Na základě sestaveného skriptu proběhl výběr dat z vědeckých databází (Web of Science, Scopus, PubMed a EBSCOhost), zdroje byly selektovány podle předem nastavených kritérií výběru závěrečné práce. Ke zpracování odborných publikací byl použit MS Excelu a citační manažer Zotero pro třídění jednotlivých studií. Po následné selekci byly vybrané studie, které splňovaly kritéria výběru závěrečné práce podrobně analyzovány. Vybrané studie jsme zároveň kriticky hodnotili dle rizika zkreslení ("Risk of Bias") a souhrnně charakterizovali. Výsledky: Ke zpracování výsledků systematické rešerše bylo zahrnuto celkem 39 vybraných studií. Sportovní gymnastikou se zabývalo celkem 33 studií, kdy výsledky těchto studií poukazovaly převážně na větší frekvenci úzkosti a strachu během gymnastických soutěží. Objevily se také studie, které řešily problematiku strachu a úzkosti v důsledku zranění. Studie došly k závěru, že...
|
|
|
Psychická zátěž a strategie zvládání stresu příslušníků Policie ČR v Jihočeském kraji
HOUDEK, Tomáš
Bakalářská práce Psychická zátěž a strategie zvládání stresu příslušníků Policie České republiky v Jihočeském kraji se zabývá psychickou zátěží a stresem působícím v pracovním prostředí. Pro zjištění nejčastěji využívaných strategií zvládání stresu a zhodnocení pracovní zátěže bylo využito dotazníkové šetření. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce představuje základní teoretické znalosti z oblasti problematiky psychické zátěže, stresu, odolnosti. V návaznosti s tím pojednává i o strategiích zvládání stresu včetně možných důsledků jeho působení. Podstatná část teoretické části práce je věnována taktéž i výzkumnému souboru, kdy poskytuje vcelku stručnou charakteristiku dotčených útvarů Policie České republiky, a možným rizikovým faktorům ovlivňujícím vznik psychické zátěže právě u příslušníků PČR v rámci plnění jejich pracovních povinností. Empirická část práce se věnuje zpracování výsledků získaných prostřednictvím administrace dotazníku Strategie zvládání stresu SVF-78 a Meisterovo dotazníku hodnotícího pracovní zátěž. Z celkového počtu distribuovaných 100 dotazníků bylo využito k závěrečnému zpracování dat 82 dotazníků. S ohledem na získané výsledky byly přijaty dvě hypotézy, přičemž závěrečná diskuse sumarizuje možné limity výzkumu, jimiž mohlo dojít k ovlivnění získaných dat.
|
|
|
Zpětný pohled učitelů na začátky v profesi
NOVÁKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku začínajících učitelů, kteří v současné době již několik let v praxi působí. Práce nastiňuje zdroje zátěže u začínajících učitelů, zohledňuje věkový kontext nástupu do praxe a uvádí některé důvody, proč mladí učitelé ze škol odcházejí. Hlavním cílem práce je identifikace klíčových momentů a situací v praxích vybraných učitelů na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Za hlavní zdroj zátěže byla označena problematika kázně, oporou učitelům byly hlavně zájmy a rodina, kolegové. Učitelé zůstali v profesi hlavně díky zájmu o žáky a možnosti seberozvoje.
|
|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
|
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu
Pospíchal, Martin ; Michalík, David (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu Ing.Mgr.Martin Pospíchal, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013 Tématem rigorózní práce je problematika psychické zátěže, resp. psychické zátěže u profesí, které jsou jejímu působení vystaveny ve zvýšené míře. Z nepřeberného množství profesí, ve kterých na člověka působí intenzivní psychická zátěž, je v rigorózní práci zkoumána problematika skupiny vrcholových manažerů, konkrétně pracovníků vrcholového managementu z oblasti firem zabývajících se prodejem informačních technologií. Cílem práce je především postihnout způsoby a strategie zvládání stresu u této cílové skupiny. Z metodického hlediska bylo pro výzkum použito metody polostrukturovaného rozhovoru a standardizovaného dotazníku pro zjišťování strategií zvládání stresu. Provedené výzkumy nasvědčují tomu, že intenzivní psychická zátěž tvoří nedílnou součást výkonu profese vrcholového manažera. Její působení je hodnoceno jako více zatěžující ve srovnání s nižším pracovním zařazením, a to především z pohledu širšího spektra působících forem psychické zátěže. Za převažující typy zvládání působící psychické zátěže se ve výzkumu ukazují především aktivní způsoby vyrovnávání se se zátěží, jako je kontrola a řízení situace samotné, dále kontrola vlastních reakcí v dané...
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
|
| |
host ::
RSS.