|
|
Bulimie a anorexie, psychiatrická záležitost, nebo genetická determinace?
Barešová, Markéta ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jurková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy, zejména anorexia nervosa a bulimia nervosa, a determinanty jejich vzniku. V teoretické části je podán přehled jednotlivých poruch a jejich diagnostiky v rámci MKN-10 a DSM-5. Následuje popis ukazatelů nutričního stavu v souvislosti s poruchami, jejich anamnéza a fyzikální vyšetření. Detailněji jsou rozebírány příčiny poruch příjmu potravy a rizikové faktory jejich vzniku. Zmíněny jsou jednotlivé léčebné metody, včetně celkové úspešnosti léčby a možnosti recidivy. Prostor je věnován také prevenci. Praktická část zahrnuje průzkum realizovaný formou kvantitativního dotazníkového šetření, jehož cílem je získání přehledu o informovanosti a vzdělanosti neodborné veřejnosti z hlediska poruch příjmu potravy. Neodborná veřejnost je o základních aspektech poruch dobře informována, scházejí jí ovšem novější informace. Problematická je orientace neodborníků v rámci rozlišení komplikací a důsledků jednotlivých poruch.
|
|
|
Etika nucené hospitalizace na psychiatrii
Klimešová, Eva Kateřina ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Bibliografická citace Etika nucené hospitalizace na psychiatrii /bakalářská práce/Eva Kateřina Klimešová; vedoucí práce: ThLic. Mgr. Denisa Červenková, Th.D. - Praha, 2020. -- 49 s. Anotace Etika nucené hospitalizace na psychiatrii Práce se snaží stručně uvést do problematiky eticky nejasných situací u pacientů, kteří jsou nedobrovolně hospitalizovaní na psychiatrii. Práce hledá oporu v platných zákonech a také v církevních dokumentech, aby odhalila složitá místa, kterým musí jak lékaři, tak pacienti čelit. Nedobrovolná hospitalizace se jeví marginálním jevem, ale při pohledu zblízka zjistíme, že se jedná o tisíce lidí ročně jen v České republice. Po vymezení základních pojmů se práce stručně věnuje historii péči o duševně nemocné, legislativě a jejímu vývoji, současné situaci, kterou se snaží propojit s církevními dokumenty, které se zabývají lidskou svobodou a důstojností. Práce si je vědoma změn, které se nyní v České republice odehrávají v rámci reformy psychiatrické péče, a nabízí pouze omezený pohled na celou problematiku. Klíčová slova Nucená hospitalizace na psychiatrii, důstojnost, svoboda, etika
|
|
|
Multidisciplinární přístup v komunitní péči o duševně nemocné
Kvapil, Michal ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu multidisciplinarity v komunitní péči o duševně nemocné. Toto téma jsem si vybral, protože se ve svém zaměstnání setkávám s klienty, kteří různě dlouhou dobu žijí s vědomím, že jejich stanovená diagnóza je duševní nemocí. Postupem času jsem začal hluboce vnímat, jak duševní nemoci zasahují do všech oblastí života klientů. Multidisciplinární spolupráce by se v moderním pojetí komunitně orientovaných psychiatrických služeb měla stát poskytovatelem komplexnějších, kvalitnějších a efektivnějších služeb pro osoby s duševním onemocněním, kteří vyžadují zdravotní péči, ale také sociální péči, která zprostředkovává začleňování do společnosti osob s duševním onemocněním. Multidisciplinární spolupráce je mezioborovou spoluprací v sociálních a zdravotních službách, přibližuje různé teorie, jež využívají rozličných terminologií a spolupráce odborníků z různých disciplín, kromě termínu multidisciplinární, může být označována jako multioborová, mezioborová či mezisektorová. Dalším důvodem pro výběr tématu diplomové práce jsou stále častější diskuze, a dokonce i praktické kroky v rámci Strategie reformy psychiatrické péče v České republice. Nedílnou součástí práce je seznámení s problematikou duševního zdraví, její historie a současné plánované transformace, která má prioritu v...
|
|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s bipolární poruchou
Knotková, Denisa ; Zahrádka Köhlerová, Michaela (vedoucí práce) ; Straková, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: á ö á Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se věnuje otázce, jakou úlohu hraje fyzioterapie u psychiatrických pacientů, konkrétně se zaměřuje na pacienty s je shromáždit informace o tomto onemocnění ze všech jeho hledisek, a popsat, jakým způsobem pacientům přistupuje z První část této práce popisuje vznik a symptomatologii bipolární afektivní poruchy, dále diferenciální diagnostiku, komorbidní onemocnění, farmakologickou léčbu a psychoterapii. Druhá část práce se věnuje fyzioterapeutickým přístupům a metodám, indikacím a kontraindikacím. Formou rešerše budou zpracovány studie pojednávající o fyzioterapeutických léčbě těchto pacientů a jaký vliv mají na jednotlivé fáze jejich ění. Studie budou shrnuty a rozebrány v Klíčová slova:
|
|
|
Specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení se závislými klienty
KOROUSOVÁ, Agáta
Tématem této bakalářské práce jsou specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení se závislými klienty. Z důvodu vysokého počtu pacientů závislých na návykových látkách a snadné dostupnosti návykových látek jde o velmi aktuální téma. Cílem této práce bylo zmapovat specifika práce sester na oddělení střednědobé odvykací léčby a na detoxifikační jednotce. Teoretická část se orientuje na rozdělení psychiatrické péče v České republice, na druhy a popis jednotlivých návykových látek, na duševní syndromy vznikající z užívání návykových látek a na popis specifik a kompetencí sester pracujících na psychiatrickém oddělení. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, pro který byla použita metoda dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Analýzou získaných dat byly vytvořeny 3 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 13 sester pracujících na psychiatrických pracovištích, a to na pracovištích střednědobé odvykací léčby a detoxifikačních jednotek. Z výzkumu vyplývá, že jako specifika jsou mezi sestrami chápána nutnost empatie, vlídnosti a také nezbytnost dohledu nad dodržováním léčebného režimu. Mezi specifika sestry řadí také namátkové detekční kontroly na návykové látky a kontrolu osobních věcí klientů. Sestry psychiatrického oddělení vnímají jako velmi specifické, že je nutné ke každému klientovi přistupovat individuálně, jelikož každý klient může zvládat režimovou léčbu rozdílně. Využitelnost této bakalářské práce je např. pro osvětu veřejnosti ohledně průběhu odvykací léčby a zmírnění strachu lidí, kteří o léčbě uvažují, ale pro nedostatek informací se bojí léčbu podstoupit.
|
|
|
Reforma péče o duševní zdraví v České republice
Šilhanová, Andrea ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuálním legislativním zakotvením zdravotní a sociální péče o duševní zdraví. Ve druhé kapitole teoretické části se věnuji klasifikaci duševních onemocnění. Třetí kapitola, z mého pohledu velmi důležitá, popisuje transformaci zdravotní a sociální péče v zahraničí. Praktickou část tvoří pilotní průzkum pro Ministerstvo zdravotnictví. Cílem bylo zjistit spokojenost klientů se sociálními a zdravotními službami, které jsou součástí procesu léčby duševního zdraví. Spokojenost byla zjišťována prostřednictvím dotazníků, které měli pacienti k dispozici u svého ambulantního psychiatra. Tyto dotazníky vznikaly u kulatých stolů, kde se sešli odborníci, pacienti a poskytovatelé služeb. Výsledkem průzkumu byla nespojenost klientů s lůžkovým oddělením psychiatrie v nemocnici. Sociální a zdravotní služby na sebe nenavazují. Experti spolu nekomunikují. Tragickým zjištěním bylo, že ambulantní psychiatr má v průměru třináct minut na vyšetření jednoho klienta. Jednoznačně Česká republika potřebuje Centra duševního zdraví, pro komplexní péči o pacienta.
|
|
|
Tvorba a prosazování reformy psychiatrické péče v ČR
Pluhař, Filip ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Práce si klade za cíl najít a popsat důležité momenty, které vedly k prosazení reformy psychiatrické péče. Tato reforma byla přijata 24 let od pádu komunismu. Do té doby byly všechny pokusy o změnu nastavení systému psychiatrické péče neúspěšné. Tento lékařský segment je dlouhodobě podfinancovaný a převládá v něm hlavně institucionální péče. Následná péče často není zajištěna, je tedy pro člověka, který je propuštěn z péče institucionální, velmi těžké zapojit se do normálního života. Taktéž převládá stigmatizace lidí s psychickým onemocněním. Reforma zde představuje řešení těchto i mnoha dalších problémů, které nynější psychiatrie má. Tato práce by měla odpovědět na otázku, proč zrovna tato strategie byla úspěšně prosazena a co za tím stálo. Pomocí teorie tří proudů a pomocí rozhovoru s důležitými aktéry rozebírá jednotlivé události a okolnosti, které byli prosazovateli této politiky využity k tomu, aby reforma byla úspěšně schválena. Zkoumá jednotlivé motivy aktérů, jejich funkce a role, při tvorbě a prosazování reformy. Příčiny prosazení hledá jak v samotném Ministerstvu zdravotnictví, tak v EU nebo v zájmových organizacích mimo tradiční instituce. Práce může odpovědět na otázku, jestli šlo v tomto případě o obvyklý proces prosazování strategií či o sled náhodných událostí a eventuelně může...
|
|
|
Dostavba a modernizace polikliniky Žamberk
Novák, Jan ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a vypracování projektové dokumentace pro provedení dostavby a modernizace polikliniky Žamberk. Konkrétně se jedná o rozšíření ambulantní psychiatrie o její lůžkovou část. Řešený objekt se nachází v zastavěné části města Žamberk a je umístěn v areálu Odborného léčebného ústavu Albertinum Žamberk. Objekt je navržen jako přístavba s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími s plochou střechou. Je rozdělen do tří jednotek: lůžkové oddělení psychiatrické péče, lůžkové oddělení gerontopsychiatrické péče a terapeutický blok. Při návrhu byla snaha dodržet požadavek na co nejmenší zásahy do stávajícího objektu ambulantní psychiatrie a zároveň vytvořit provozně provázaný celek mezi stávajícím objektem a přístavbou. Konstrukční systém je uvažován z tradičních stavebních materiálů. Základy jsou řešeny kombinací prostého betonu a ztraceného bednění. Svislé nosné konstrukce jsou řešeny železobetonovými monolitickými stěnami pro podzemní podlaží a zděnými stěnami z keramických bloků pro obě nadzemní podlaží. Svislé dělící konstrukce jsou rovněž zděné z keramických bloků. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické spojité desky. Objekt je zateplen systémem ETICS, střecha je plochá jednoplášťová.
|
|
|
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích
STUCHLÍKOVÁ, Jindřiška
Tématem bakalářské práce je využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích. Psychiatrie poskytuje léčbu nemocným s duševním onemocněním. Ve většině případů se pacient nemá se svými problémy na koho obrátit, proto vyhledá pomoc odborníka, v tomhle případě se jedná o psychologa, nebo psychiatra. Pokud není pacient z jakéhokoliv důvodu schopen na léčbu docházet ambulantně, lékař rozhodne o hospitalizaci nemocného. U těchto pacientů se poté provádí základní a speciální ošetřovatelská péče. Do základní ošetřovatelské péče řadíme podávání stravy, hygienu a jiné. Speciální ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá oborem psychiatrie, formou a metodami péče, legislativním vymezením a dále vzděláním a kompetencemi sester. Výzkumné šetření vycházelo z metody kvantifikace ošetřovatelské péče od Pochylé a Pochylého z roku 2008 a bylo provedeno kvalitativně kvantitativní metodou. První část výzkumu se zabývala sbíráním dat a následným záznamem do záznamového archu. Dalším krokem bylo stanovit činnosti speciální ošetřovatelské péče. U výkonů byly následně stanoveny průměry a směrodatné odchylky, čímž jsme dostali průměrné časy všech výkonů. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost u všech výkonů a dále stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Ošetřovatelská péče se u nemocných mění dle aktuálního zdravotního stavu. Mezi další specifika ošetřovatelské péče patří i sledování nemocných, kteří mohou ohrozit sebe, nebo své okolí. Nejčastěji prováděným výkonem v psychiatrické nemocnici v oblasti podávání léků je podávání léků per os. Pro práci jsme si zvolily 3 cíle. Prvním cílem bylo inventarizovat speciální ošetřovatelskou péči v psychiatrických nemocnicích. Dalším cílem je zjistit průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici. Posledním cílem bylo stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Na základě prvního cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaký nejčastější výkon se provádí v psychiatrické nemocnici? Na základě druhého cíle byla stanovená výzkumná otázka: Jaké jsou průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici? Na základě třetího cíle byla zvolena hypotéza: Časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče se liší u vybraných skupin pacientů.
|
host ::
RSS.