Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přístup novinářů a novinářek k reprezentaci političek v médiích
Kvitová, Alžběta ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje genderovým aspektům novinářské profese a jejich profesnímu diskurzu. Konkrétně se zaměřuje na to, jakým způsobem lidé v médiích přistupují k reprezentacím političek. Ženy v politice jsou v médiích genderově stereotypizovány, ve sdělovacích prostředcích také bývají zobrazovány rozdílně a v jiných kontextech v porovnání s politiky-muži. Projevuje se to například tím, že lidé v médiích věnují větší pozornost soukromí političek, více se zaměřují na jejich fyzický vzhled či na jejich věk. Cílem této práce proto bylo zjistit, jakým způsobem se na těchto odlišných reprezentacích žen v politice mohou podílet samy novinářky a novináři. V rámci výzkumné části byly provedeny polostrukturované rozhovory s jedenácti redaktorkami a redaktory, kteří pracují v různých českých médiích. Sesbíraná data byla analyzována kvalitativně pomocí metody zakotvené teorie. Z výzkumu vyplývá, že genderu novinářky a novináři v politickém zpravodajství přikládají nízký význam. Pohlaví političek a politiků proto nemá vliv na to, jakým způsobem o nich oni sami referují v médiích. Výsledky analýzy nicméně naznačují, že na společnost nahlíží optikou genderové dichotomie a taktéž o političkách smýšlejí genderově stereotypně. To se projevuje například tím, že si ženy v politice spojují s rolí matky a...
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
Ženy migrantky jako aktivní občanky
Jenková, Pavla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se snaží nabídnout nový pohled na migraci a integraci migrantek žijících v České republice a to prostřednictvím vyprávění deseti z nich. Za použití metody narativního vyprávění životních příběhů těchto žen se autorka snaží dekonstruovat stereotypní chápání migrace jako hrozby nebo bezpečnostního ohrožení pro přijímající společnost, a naopak ukázat migrantky a jejich životní příběhy jako příběhy osob, které Českou republiku považují za svůj druhý domov, a na jehož rozvoji se aktivně podílejí. Občanství autorka chápe jako členství ve společnosti, jejíž právoplatnými a aktivními občankami jsou i ženy migrantky. Práce má celkově přispět k budování pozitivního vztahu k ženám migrantkám a nabídnout doporučení pro majoritní společnost a tvůrce/tvůrkyně integrační politiky jak reflektovat ženy migrantky.
Ženy migrantky jako aktivní občanky
Jenková, Pavla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se snaží nabídnout nový pohled na migraci a integraci migrantek žijících v České republice a to prostřednictvím vyprávění deseti z nich. Za použití metody narativního vyprávění životních příběhů těchto žen se autorka snaží dekonstruovat stereotypní chápání migrace jako hrozby nebo bezpečnostního ohrožení pro přijímající společnost, a naopak ukázat migrantky a jejich životní příběhy jako příběhy osob, které Českou republiku považují za svůj druhý domov, a na jehož rozvoji se aktivně podílejí. Občanství autorka chápe jako členství ve společnosti, jejíž právoplatnými a aktivními občankami jsou i ženy migrantky. Práce má celkově přispět k budování pozitivního vztahu k ženám migrantkám a nabídnout doporučení pro majoritní společnost a tvůrce/tvůrkyně integrační politiky jak reflektovat ženy migrantky.
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.