|
|
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí
Vévoda, Jan ; Derlich, Stanislav (oponent)
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí Abstrakt Soukromé právo se věnuje především úpravě vztahů mezi jednotlivci a ochraně jejich individuálních práv, ať již osobnostního nebo majetkového charakteru. Cílem této disertační práce je proto zjistit, zda a jakými způsoby mohou být takto koncipované nástroje soukromého práva využity k ochraně životního prostředí. Za tímto účelem byla provedena analýza příslušných soukromoprávních institutů, přičemž k bližšímu zkoumání byly vybrány ochrana osobnosti, sousedské právo a prevence a náhrada škod, které jsou nejdůležitějšími prostředky ochrany práv jednotlivce, ať již v rovině jeho osoby, tak jeho majetku. Ochrana osobnosti má v soukromém právu chránit především život, zdraví a soukromí člověka, je však využitelná k nepřímé ochraně životního prostředí před vlivy, které tyto hodnoty stejně jako životní prostředí ohrožují, což ostatně dokládá i rozsáhlá rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Právo žít v příznivém životním prostředí je v českém občanském právu novým institutem, který by mohl mít pro účely environmentální ochrany nemalý potenciál, avšak zatím mu chybí podrobnější úprava a k dispozici není ani judikatura. Sousedské právo slouží k ochraně vlastnictví nemovitostí, jejichž vlastníkům je poskytována ochrana především proti rušivým...
|
|
|
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost
Šafránková, Anna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
Vztah soukromého a veřejného práva: minulost a současnost Abstrakt Disertační práce se zabývá dualismem soukromého a veřejného práva od doby římského práva po současnost. Zaměřuje se na vývoj obsahu těchto pojmů v historickém kontextu. Na základě zkoumání primárních římskoprávních pramenů poukazuje na výrazný rozdíl mezi rozlišováním soukromého a veřejného práva v římském právu a pozdější dezinterpretací tohoto fenoménu. Všímá si přístupu právní vědy k pojmům soukromého a veřejného práva v průběhu jednotlivých fází recepce římského práva a poukazuje na jednotlivé politické okolnosti, které vedly k využití římskoprávní dvojice pojmů ius publicum a ius privatum a které také posouvaly obsah těchto pojmů. Práce srovnává hlavní rozdíly mezi novodobou společností a dřívějším společenským uspořádáním, zejména pokud jde o společensko-právní strukturu vztahů. Popisuje novověké ideové zdroje hodnot, na nichž spočívá novodobá společnost, a sleduje promítání těchto hodnot do novodobých právních řádů. Konstitucionalismus, důraz na zákon jako psaný pramen práva, koncept přirozených práv člověka a koncept právního státu se v kontinentální právní kultuře promítly do pojetí soukromého a veřejného práva. Pojmy soukromého a veřejného práva jsou přitom v novodobém právu užívány s odlišným významem než v dřívější době - navíc...
|
|
|
Unilateral set-off
Veselý, Martin ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předmětem diplomové práce je právní institut jednostranný zápočet a srovnání jeho úpravy z vícera úrovní; komparace právní úpravy v občanském a obchodním zákoníku, srovnání s úpravou českou, která v roce 2012 po rekodifikaci soukromého práva prošla zásadní změnou a tak se odchýlila od úpravy do té doby shodné se Slovenskou republikou a v neposlední řadě s návrhem společného referenčního rámce, jakožto sjednocující platformy pro konvergenci úprav soukromého práva jednotlivých členských států Evropské unie. Cílem této práce je nejenom deskripce samotných rozdílů v legislativním přístupu k úpravě tohoto institutu napříč výše uvedenými úrovněmi, popř. popis evoluce této právní regulace, ale cílem je i definice návrhů lege de ferenda. Práce poukazuje na potřebu změny v úpravě tohoto institutu, především pak na nutnost jednoznačné definice podmínek započtení splatné pohledávky vůči nesplatné, včetně určení okamžiku jeho účinku. Jenom tak bude právní úprava více konvergovat s požadavky sjednocující platformy společného referenčního rámce a odstraní tak aktuální výkladové rozpory či nedokonalosti v judikatuře. V návrzích lege de ferenda se tato práce inspirovala nejenom zmíněným referenčním rámcem, ale i racionálním jádrem novodobé úpravy české.
|
|
|
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí
Vévoda, Jan ; Derlich, Stanislav (oponent)
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí Abstrakt Soukromé právo se věnuje především úpravě vztahů mezi jednotlivci a ochraně jejich individuálních práv, ať již osobnostního nebo majetkového charakteru. Cílem této disertační práce je proto zjistit, zda a jakými způsoby mohou být takto koncipované nástroje soukromého práva využity k ochraně životního prostředí. Za tímto účelem byla provedena analýza příslušných soukromoprávních institutů, přičemž k bližšímu zkoumání byly vybrány ochrana osobnosti, sousedské právo a prevence a náhrada škod, které jsou nejdůležitějšími prostředky ochrany práv jednotlivce, ať již v rovině jeho osoby, tak jeho majetku. Ochrana osobnosti má v soukromém právu chránit především život, zdraví a soukromí člověka, je však využitelná k nepřímé ochraně životního prostředí před vlivy, které tyto hodnoty stejně jako životní prostředí ohrožují, což ostatně dokládá i rozsáhlá rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Právo žít v příznivém životním prostředí je v českém občanském právu novým institutem, který by mohl mít pro účely environmentální ochrany nemalý potenciál, avšak zatím mu chybí podrobnější úprava a k dispozici není ani judikatura. Sousedské právo slouží k ochraně vlastnictví nemovitostí, jejichž vlastníkům je poskytována ochrana především proti rušivým...
|
|
|
Soukromoprávní aspekty ochrany ochranných známek
Beňasová, Kateřina ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Název rigorózní práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a 3 klíčová slova v českém jazyce Soukromoprávní aspekty ochrany ochranných známek Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje právu na označení ve formě ochranných známek. Historicky se známkové právo vždy řadilo spíše na stranu práva veřejného, nicméně novodobé vnímání v něm spatřuje stále se rozvíjející soukromoprávní prvek. Právě soukromoprávním aspektům známkového práva, konkrétně soukromoprávním aspektům ochrany ochranných známek se tato rigorózní práce blíže věnuje. Jejím cílem je podání komplexního přehledu způsobů ochrany ochranných známek ze soukromoprávního pohledu. Relevantní úprava je spatřována především ve výlučných soukromých právech vlastníka ochranné známky a jejich obraně. Vlastník ochranné známky svá práva může bránit hned v několika směrech. Tím prvotním uvedeným v kapitole druhé je způsob ochrany proti zápisu konfliktního označení do rejstříku ochranných známek, a to skrze podání námitky v rámci námitkového řízení probíhajícího před Úřadem průmyslového vlastnictví. Skrze tyto důvody vlastník starší ochranné známky chrání svoji známku především před zápisem pozdějšího označení, které by bylo na újmu rozlišovací způsobilosti jeho známky nebo které by z ní nepoctivě těžilo, do rejstříku ochranných známek. Pokud již došlo k zápisu...
|
|
|
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí
Vévoda, Jan ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Soukromoprávní nástroje ochrany životního prostředí Abstrakt Soukromé právo se věnuje především úpravě vztahů mezi jednotlivci a ochraně jejich individuálních práv, ať již osobnostního nebo majetkového charakteru. Cílem této disertační práce je proto zjistit, zda a jakými způsoby mohou být takto koncipované nástroje soukromého práva využity k ochraně životního prostředí. Za tímto účelem byla provedena analýza příslušných soukromoprávních institutů, přičemž k bližšímu zkoumání byly vybrány ochrana osobnosti, sousedské právo a prevence a náhrada škod, které jsou nejdůležitějšími prostředky ochrany práv jednotlivce, ať již v rovině jeho osoby, tak jeho majetku. Ochrana osobnosti má v soukromém právu chránit především život, zdraví a soukromí člověka, je však využitelná k nepřímé ochraně životního prostředí před vlivy, které tyto hodnoty stejně jako životní prostředí ohrožují, což ostatně dokládá i rozsáhlá rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Právo žít v příznivém životním prostředí je v českém občanském právu novým institutem, který by mohl mít pro účely environmentální ochrany nemalý potenciál, avšak zatím mu chybí podrobnější úprava a k dispozici není ani judikatura. Sousedské právo slouží k ochraně vlastnictví nemovitostí, jejichž vlastníkům je poskytována ochrana především proti rušivým...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti v soukromém právu
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Co je to odpovědnost? Na této "velké" otázce si v posledních 60 letech vylámal zuby nejeden český právní teoretik. Dominujícím přístupem k odpovědnosti je u nás v současnosti tzv. teorie sankce, podle které je odpovědnost sekundární sankční povinností, která nastupuje jako sankce za nedodržení povinnosti primární. Zároveň bývá ale paradoxně odpovědnost koncipována jako tzv. aktivní odpovědnost, tedy odpovědnost za dodržení povinnosti. Tím vzniká specificky "český" problém odpovědnosti: člověk odpovídá, protože je sankcionován, a zároveň je sankcionován, protože je odpovědný. Odpovědnost se takto tváří jako vnitřně rozporný a nesmyslný koncept, neboť obě koncepce mají ambici popisovat odpovědnost v témže rozsahu (jsou koextenzivní). Nejnovějším trendem české teorie práva je proto skeptický přístup, který se snaží problematickému pojmu odpovědnosti úplně vyhnout. Na druhé straně, podíváme-li se do zahraniční literatury, smysluplná debata o odpovědnosti dnes stojí v základu analytických i normativních přístupů k právu a ovlivňuje další rozvoj právního myšlení a právní regulace v Evropě. Běžně se tu přitom, na rozdíl od české literatury, rozlišuje mezi odpovědností (Verantwortung/responsibility) a zavázaností (Haftung/liability). Ale proč? Odkud se "český" problém odpovědnosti vzal? Kde začal? Odkud se...
|
|
| |
|
|
Horizontální účinky lidských práv
Schreiberová, Jarmila ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je pokusit se vypořádat s otázkou horizontálních účinků lidských práv, tedy zda a případně jak působí základní práva a svobody jednotlivce v soukromoprávních vztazích. S vývojem společnosti spojeným s rozšiřováním katalogu lidských práv a posilováním jejich ochrany jsme svědky pronikání lidských práv i do jiných právních oblastí, než ve kterých působila doposud. To vyvolává mnohé otázky o jejich působení, především o nositelích z těchto práv plynoucích povinností. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V úvodní kapitole se autorka věnuje teoretickým východiskům lidských práv, jejich pojmu, vývoji a především jejich specifické povaze a funkci oproti klasickým právním normám, což je relevantní pro následné správné pochopení jejich fungování v rámci působení v horizontálních vztazích, jež je tématem druhé kapitoly práce. Ve druhé kapitole se autorka zaměřuje již na samotný horizontální účinek lidských práv. Kapitola popisuje horizontální působení, poté se věnuje horizontálním právním vztahům a adresátům lidských práv, jakožto nositelů z těchto práv vyplývajících povinností. Hlavní náplní druhé kapitoly je analýza jednotlivých modelů horizontálního působení lidských práv. V této souvislosti se autorka zabývá čtyřmi základními modely, a to modelem přímého účinku, modelem nepřímého...
|
|
|
Služebnosti
Hensel, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Cílem této práce je pokusit se poskytnout analýzu právní úpravy služebností obsažené v občanském zákoníku, zohlednit jak judikaturu k Obecnému zákoníku občanskému, tak i recentní rozhodování soudů a vyjádřit polemiku nad některými aspekty, které nová právní úprava přináší. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první kapitola je věnována stručnému vymezení pojmu služebnosti a představení druhů služebností. Druhá kapitola rozebírá historický vývoj služebností. V první části kapitoly je pojednáváno o služebnostech v římském právu, které jako první institut služebnosti upravilo. Dále se kapitola zabývá vývojem služebnosti v období středověku, kdy se služebnostem připojil institut reálných břemen. Ve třetí části kapitoly je rozebírána právní úprava služebností v Obecném zákoníku občanském, na který v mnohém navazuje i současná právní úprava; není opomenuta relevantní judikatura. Konečně je v kapitole obsažena část zabývající se právní úpravou služebností v tzv středním občanském zákoníku z roku 1950 a právní úpravou služebností v občanském zákoníku z roku 1964. Třetí kapitola, která tvoří hlavní část práce, je věnována detailní analýze aktuální právní úpravě služebností obsažené v občanském zákoníku. Kapitola je rozdělena na části, které se věnují jednotlivým institutům v právní úpravě obsažených. V...
|
host ::
RSS.