|
|
Pavel Jan Souček O.Praem. (1877-1943)
Lajčák, Ján ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o významné osobnosti premonstrátské kanonie v Nové Říši, opatu Pavlovi Janovi Součkovi, který zahynul se skupinou svých spolubratří v roce 1943 v koncentračním táboře v Osvětimi. Cílem této práce je předložit rekonstrukci historicko- kritického životopisu Pavla Jana Součka a prostřednictvím jeho písemností, zejména osobní korespondence a promluv, vstoupit do jeho myšlenkové reflexe a zhodnotit význam této osobnosti pro církev v Čechách.
|
|
| |
|
|
František Norbert Hrachovský, O.Praem (1879-1943)
Severin, Pavel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
ThDr. František Norbert Hrachovský, O.Praem (1879-1943) byl řeholním knězem z kláštera premonstrátů v Nové Říši a je zařazen do beatifikačního procesu Pavel Souček a druhové premonstráti z Nové Říše. Předkládaná práce pojednává o životě a především o díle českého řeholního kněze, filosofa a překladatele. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola seznamuje s použitými prameny při sestavování této práce. Druhá kapitola předkládá jeho kritický životopis. Třetí kapitola nese název Bibliografie a předkládá kompletní soupis jeho děl: monografií, překladů, příspěvků do sborníků a novinových článků. Čtvrtá část obsahuje souhrn jeho bibliografie v časové souslednosti, ve které ThDr. František Norbert Hrachovský, O.Praem žil. Práce se snaží podat podklady pro ocenění díla a zhodnotit jeho život.
|
|
|
Oficium ke sv. Norbertovi a jeho vývoj
Sojka, Václav ; Tichý, Radek (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměří na řádovou premonstrátskou liturgii, konkrétně na oficium sv. Norberta, jeho vznik, vývoj, strukturu a uplatnění v rámci řádového liturgického roku. Tuto liturgickou úctu charakterizuje spojení již s počátkem řádu, v průběhu vývoje norbertinské úcty se však setkáváme od 12. do 17. století se značnou proměnlivostí zaměření jednotlivých liturgických oslav (připomínka, triumf, přenesení). Slavení vlastního norbertinského oficia se posléze odráží na vzniku tzv. oficia votiva a antifony ke svatému Norbertu. Základem pramenného bádání budou jednotlivá vydání římského a premonstrátského breviáře a zvláště pozdější vydání breviáře od 16. do 19. století. Pro celkové srovnání práce budou zohledněny také první životopisy sv. Norberta (Vita A, B) s jejich specifiky. Tato diplomová práce by měla přispět k hlubšímu poznání problematiky oficia v premonstrátském kontextu a také poukazuje na širší tradici, z níž vychází dnešní slavnost sv. Norberta, svátek Přenesení sv. Norberta a připomínka v podobě votivního oficia ke svatému Norbertu. Klíčová slova Svatý Norbert Premonstráti Breviář Liturgie
|
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
|
|
Diplomatika a správa kláštera Teplá ve 2. polovině 15. století.
Trnka, Pavel ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlinomaz, Milan (oponent) ; Kubín, Petr (oponent)
Práce se zabývá písemnostmi tepelské kanonie a správními aspekty souvisejícími s klášterem ve středověku se zaměřením na období opata Zikmunda Hausmanna (1459-1506). Vedle úvodní kapitoly je práce rozdělena do tří hlavních částí na středověké dějiny kláštera, jeho písemnosti a správu. V rámci úvodu je představena základní literatura a prameny k tématu. Dále je zde nastíněna struktura práce s metodickými východisky. První část přináší dějiny kanonie od jejího založení až do roku 1526. Vnitřní periodizace je provedena na základě následujících mezníků: 1420, 1459 a 1507. Výklad je založen převážně na pramenech a jeho těžiště spočívá v pozdním středověku. Druhý úsek věnovaný středověké diplomatice kláštera začíná typologií diplomatického materiálu premonstrátských kanonií v Čechách a na Moravě. Vlastní pojednání o tepelských písemnostech je členěno podle dochovaných druhů (listiny, otevřené listy, missivy, kopiáře, registra a ostatní úřední knihy). U každého diplomatického typu jsou sledovány vnější a vnitřní znaky ve třech časových obdobích: do roku 1458, v letech 1459-1506 a 1507-1526. Patřičná pozornost je věnována v rámci samostatné kapitoly také tepelským pečetím ve středověku. Po úvodním stanovení typologie pečetí u premonstrátských kanonií v Čechách a na Moravě jsou popsány jednotlivé tepelské...
|
|
|
Premonstrátský klášter a kostel sv. Jiljí v Milevsku
Zelenková, Pavla ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na stavební a architektonický vývoj premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku ve středověku. Vychází ze starší umělecko historické literatury a vyhodnocuje poznatky archeologických výzkumů v lokalitě a stavebně historických průzkumů jednotlivých jeho objektů, které proběhly v souvislosti s navrácením komplexu řádu premonstrátů v 90. letech minulého století. Práce podává obraz milevského areálu a jeho stavebního i architektonického vývoje od vzniku předklášterního osídlení v 8. století do husitských válek. Věnuje se existenci dvorce s kostelem s apsidou, kamenným románským domem a trojlodní bazilikou. Charakterizuje zakladatelskou osobnost Jiřího z Milevska i význam prvního opata Jarlocha. Zevrubně hodnotí architekturu románského tribunového kostela sv. Jiljí a pokouší se interpretovat postup jeho výstavby. Zabývá se podobou klášterní baziliky a popisem románských konventních budov s ohledem na komparaci komplexu s dalšími románskými klášterními areály u nás. Popisuje architektonický rozkvět opatství v době rané gotiky i neméně významnou výstavbu kapitulní síně, paláců a kostela sv. Jiljí v době lucemburské. Výjimečnou architekturu archeologicky doložených i stojících staveb dává do kontextu se stavebním vývojem u nás i ve střední Evropě a hodnotí vliv...
|
|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.