|
|
Diagnostika ložisek s využitím strojového učení
Zonygová, Kristýna ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá použitím metod umělé inteligence za účelem klasifikace poruch ložiska. Jsou zde popsány klasifikační metody SVC (Support Vector Classification), KNN (K-Nearest Neighbors Classifier), RFC (Random Forest Classifier) a CNN (Convolutional Neural Network), které jsou testovány na datech vibračního signálu kuličkového ložiska ze dvou různých datasetů. Všechny metody dosahují poměrně dobrých výsledků klasifikace (od 94,1 % do 99,8 %). Součástí jsou také skripty v programovém prostředí Python, které využívají knihovny s volnou licencí. Ty poskytují možnost natrénování klasifikačních metod (SVC, KNN, RFC nebo CNN) na vlastních datech, nebo využití již natrénovaných modelů.
|
|
|
Bezeztrátová komprese videa
Polák, Michael Adam ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá bezstratovou kompresiou videa. Sú v nej uvedené niektoré farebné modely a konverzie medzi nimi. Ďalej sa zaoberá prediktormi a ich implementáciou. Posledná teoretická časť obsahuje popis kontextovej kompresie a entropického kódovania s podrobnejším rozborom aritmetického kódovania. Nasleduje popis implementovaného kompresného postupu vo forme kodeku a detaily o vnútornej štruktúre. Tento kodek je potom otestovaný a porovnaný s aktuálne používanými kodekmi FFV1 a Huffyuv. Ukázalo sa, že zvýšením počtu kontextov sa zvýši kompresný pomer, avšak sa nepodarilo prekonať kodek FFV1, kodek Huffyuv bol vždy prekonaný.
|
|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
|
Diagnostika ložisek s využitím strojového učení
Zonygová, Kristýna ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá použitím metod umělé inteligence za účelem klasifikace poruch ložiska. Jsou zde popsány klasifikační metody SVC (Support Vector Classification), KNN (K-Nearest Neighbors Classifier), RFC (Random Forest Classifier) a CNN (Convolutional Neural Network), které jsou testovány na datech vibračního signálu kuličkového ložiska ze dvou různých datasetů. Všechny metody dosahují poměrně dobrých výsledků klasifikace (od 94,1 % do 99,8 %). Součástí jsou také skripty v programovém prostředí Python, které využívají knihovny s volnou licencí. Ty poskytují možnost natrénování klasifikačních metod (SVC, KNN, RFC nebo CNN) na vlastních datech, nebo využití již natrénovaných modelů.
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Bezeztrátová komprese videa
Polák, Michael Adam ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá bezstratovou kompresiou videa. Sú v nej uvedené niektoré farebné modely a konverzie medzi nimi. Ďalej sa zaoberá prediktormi a ich implementáciou. Posledná teoretická časť obsahuje popis kontextovej kompresie a entropického kódovania s podrobnejším rozborom aritmetického kódovania. Nasleduje popis implementovaného kompresného postupu vo forme kodeku a detaily o vnútornej štruktúre. Tento kodek je potom otestovaný a porovnaný s aktuálne používanými kodekmi FFV1 a Huffyuv. Ukázalo sa, že zvýšením počtu kontextov sa zvýši kompresný pomer, avšak sa nepodarilo prekonať kodek FFV1, kodek Huffyuv bol vždy prekonaný.
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
|
Ideal and non-ideal predictors in estimation of Bellman function
Zeman, Jan
The paper considers estimation of Bellman function using revision of the past decisions. The original approach is further extended by employing predictions coming from an imperfect predictor. The resulting algorithm speeds up the convergence of Bellman function estimation and improves the results quality. The potential of the approach is demonstrated on a futures market data.
|
|
|
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena ; Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku.
|
host ::
RSS.