|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Jmenuji, odvolávám a přijímám: Pravomoci prezidenta České republiky při jmenování, pádu a rekonstrukci vlády
Skřička, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Práce se zabývá přístupem prezidentů ČR k pravomoci jmenování, odvolávání a rekonstrukci vlády od roku 1993 do současnosti. Na vybraných případech porovnává individuální specifika přístupů a vykládání a aplikaci pravomoci. Ze získaných dat porovnává vývoj přístupu v této pravomoci v čase, tedy i vývoj postavení prezidenta ČR v rámci českého politického systému. Zdrojem práce je především obsahová analýza dobového mediálního pokrytí a dalších souvisejících dokumentů. Teoreticky práce vychází z odborné literatury zaměřené na postavení prezidenta a aplikace jeho pravomocí.
|
|
|
Judicial Review of Executive Orders
Slezáková, Monika ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je soudní přezkum exekutivních nařízení. Práce začíná první kapitulou věnovanou exekutivní normotvorbě se zaměřením na kontext dělby moci. Druhá kapitola pak popisuje exekutivní nařízení jakožto právní akty, pozornost je věnována specifikám jejich právní závaznosti, využití a procesu vydávání. Třetí kapitola rozebírá soudní přezkum těchto aktů, nejdříve vymezuje pravomoc pro přezkum a specifika přezkoumatelnosti, následně analyzuje kontexty přezkumu exekutivních nařízení a nakonec formuluje tzv. směrnici, která má být následována při stanovování platnosti exekutivních nařízení. Poslední kapitola aplikuje tuto směrnici a všechny dosavadní informace na vybrané případy, které jsou analyzovány. Klíčová Slova: Exekutivní nařízení, exekutivní normotvorba, dělba moci, soudní přezkum, pravomoc, doktrína případu práva a spravedlnosti
|
|
|
Česká inspekce životního prostředí
Beranová, Lenka ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice České inspekce životního prostředí a obecné ochraně životního prostředí. Zaměřuji se na historii ochrany životního prostředí, a to na úrovni mezinárodní, evropské i národní. Dále se věnuji vývoji inspekcí na našem území a důvodům vzniku Inspekce, její působnosti (jak věcné tak územní) a jejím pravomocem ve všech hlavních složkách. Pro srovnání se zabývám i ochranou životního prostředí v jiných evropských státech (vybrala jsem si dva západoevropské státy, které mají poměrně dlouhou historii ochrany životního prostředí). Nejvíce se však věnuji výkonu dozoru, a to jak v obecné rovině, tak konkrétně jako jedné z pravomocí Inspekce, kterou má ve všech pěti základních složkách. Na závěr se zabývám poskytováním informací a rozdíly v postupu, dle jednotlivých zákonů. Cílem práce je seznámit čtenáře jak všeobecně s ochranou životního prostředí, tak hlavně s fungování Inspekce a jejím významu.
|
|
|
Delegování kompetencí v mateřských školách
Daňková, Lenka ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá procesem delegování kompetencí k řízení pedagogického procesu v mateřské škole s jedním a více odloučenými pracovišti, jež tvoří jeden právní subjekt. Mapuje problematiku procesu delegování, poukazuje na jeho pozitivní přínos, upozorňuje na některá negativa a možná rizika. Přináší přehled kompetencí, které ředitelka může delegovat na své podřízené pedagogy. Teoretická část se opírá o manažerskou literaturu a výzkumná část vychází z analýzy dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem bylo zjistit, na koho ředitelky nejčastěji tyto kompetence delegují a zda k delegování oslovují i jiné pedagogy než své zástupkyně, na které by mohly přenést další vhodné kompetence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Delegování a jeho realizace v praxi
Tunysová, Alena ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces delegování a jeho realizaci v praxi. Práce se skládá z teoretické části a vlastní práce. Literární rešerše se v úvodní části zabývá definováním obecných pojmů z oblasti managementu. V hlavní teoretické části je rozebírána problematika delegování, co je předmětem, jaké jsou prvky a cíle. Dále jsou uvedeny výhody a nevýhody, bariéry, které brání řídícím pracovníkům delegovat. Detailněji je rozebírána analýza práce, tedy co lze a nelze delegovat, dále plánování delegování, které zahrnuje dílčí části jako cíle, termíny, rozhodnutí, rozsah delegované pravomoci či kontrolu. Nejsou opomenuty ani kapitoly zaměřující se na volbu vhodného pracovníka pro delegování a jak správně delegovat.
Praktická část je primárně založena na technice dotazníkového šetření, ve kterém jsou uvedeny výroky vycházející z literární rešerše. Pomocí grafů jsou vyobrazeny odpovědi dotazovaných manažerů, doplněné o informace získané z nestrukturovaných rozhovorů. Pro získání komplexních informací je využita i metoda strukturovaného rozhovoru s řídícími pracovníky. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky šetření a na jejich základě navrženo opatření, které by mělo zajistit efektivnější využití delegování
ve zkoumaném podniku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Územní samospráva v ČR - přímá volba starostů
Hyšková, Sylva ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce)
Východiskem diplomové práce je diskuse o přímé volbě starostů v České republice. Cílem práce je v této souvislosti posoudit, zda je přímá volba starostů v normativním nastavení územní samosprávy českých municipalit vhodná, a popř. za jakých okolností. Dílčím cílem práce, který má vést ke splnění cíle hlavního, je popis formálního postavení starostů v samosprávě obcí, popis způsobu ustanovení starostů do funkce a dále popis zakotvení postavení a volby starostů obcí ve vybraných zemích Evropy. Dalším dílčím cílem je popis východisek k přímé volbě starostů, které pramení z postojů starostů vybraných municipalit.
Objektem studia bude normativní nastavení pozice starostů v územní samosprávě v ČR a zároveň způsob jejich volby. Objektem studia budou hodnotové postoje vybraných starostů, které se týkají problematiky jejich formálního postavení a volby. Data k hodnotovým postojům starostů budou získána technikou fucus group. Kritériem výběru respondentů bude velikost obce. Smyslem práce je získaná data zobecnit a posoudit na základě převládajícího názoru.
|
|
|
Územní samospráva v ČR - přímá volba starostů
Hyšková, Sylva ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce)
Východiskem diplomové práce je diskuse o přímé volbě starostů v České republice. Cílem práce je v této souvislosti posoudit, zda je přímá volba starostů v normativním nastavení územní samosprávy českých municipalit vhodná, a popř. za jakých okolností. Dílčím cílem práce, který má vést ke splnění cíle hlavního, je popis formálního postavení starostů v samosprávě obcí, popis způsobu ustanovení starostů do funkce a dále popis zakotvení postavení a volby starostů obcí ve vybraných zemích Evropy. Dalším dílčím cílem je popis východisek k přímé volbě starostů, které pramení z postojů starostů vybraných municipalit.
Objektem studia bude normativní nastavení pozice starostů v územní samosprávě v ČR a zároveň způsob jejich volby. Objektem studia budou hodnotové postoje vybraných starostů, které se týkají problematiky jejich formálního postavení a volby. Data k hodnotovým postojům starostů budou získána technikou fucus group. Kritériem výběru respondentů bude velikost obce. Smyslem práce je získaná data zobecnit a posoudit na základě převládajícího názoru.
|
host ::
RSS.