|
|
"Jarní noc se dá strávit všelijak...": O fenoménu městských šifrovacích her
Daňhelková, Kateřina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem městských šifrovacích her. Je založena na terénním výzkumu, který proběhl v rámci čtyř městských šifrovacích her v Praze, na polostrukturovaných a neformálních rozhovorech a konečně na analýze internetových zdrojů týkajících se šifrovacích her. Práce představuje šifrovací hry jako postmoderní zábavu, která je charakteristická tím, že klade důraz na zážitek. Práce se zaměřuje především na dva okruhy témat: hru a město. Zkoumá atributy městských šifrovacích her, ptá se, jak hráči hru prožívají, a snaží se zjistit jejich motivace účastnit se hry. Ukazuje, že hráči jsou při hře vystaveni fyzickému i intelektuálnímu vyčerpání, nepohodě a jisté míře nebezpečí. Silný prožitek spojený s překonáváním vlastních limitů je důvodem, proč se ke hře stále vrací. Dalším podstatným důvodem je poněkud neobvyklé spojení typu táborové hry s prostředím města. Město představuje pro hru kulisu, která jí dodává atmosféru. Hráči ve hře město zakouší novým způsobem. Poznávají ho jinak, než jsou zvyklí. Podnikají svého druhu psychogeografickou metodu. Hra tak město nejen využívá, ale vrací mu jeho službu tím, že si k němu hráči budují vztah. Učí se jej znát. V neposlední řadě je třeba zmínit, že hra i město jsou výsostnými arénami pro uplatňování svobody.
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
| |
|
|
Etika dialogu v díle Michela Fabera
Vizina, Petr ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá etické aspekty mezikulturního dialogu v kontextu postsekulární společnosti a myšlení Západu, jak je zachycují povídky, novely a romány nizozemského autora Michela Fabera. Analýzu hodnotových postojů v literárních textech doplňuje dialog s teoretiky dialogu z oblasti filozofie a sociologie náboženství (zejm. Ch. Taylorem, T. Eagletonem, O. Royem a U. Beckem). Literární text Michela Fabera slouží jako příklad aplikace etiky do kontextu osobních a společenských narativů současné kultury. Ačkoliv se nizozemský prozaik nehlásí k náboženské víře, pracuje s náboženskými motivy a vychází přitom z postsekulární situace globalizovaného světa, v němž se náboženské myšlení znovu hlásí do veřejné rozpravy a usiluje o uznání své legitimity. Faber tuto legitimitu náboženství uznává - "etika jinakosti" typická pro jeho literární postavy je pak současně etikou kvality vztahů, základní hodnotové orientace a hledání celkového horizontu smyslu, které korespondují s podstatnými rysy etiky dialogu uvnitř křesťanské tradice.
|
|
| |
|
| |
|
|
Postmodernity's Search for Postgender: Brophy, Winterson and Place
Peková, Olga ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Postmodernita hledá postgender: Brophy, Winterson a Place (Abstrakt) Práce se zabývá třemi formálně velmi odlišnými texty, publikovanými v letech 1969, 1993 a 2013, které tvořivě přistupují ke genderové binaritě a rozvracejí ji: In Transit od Brigid Brophy, Written on the Body od Jeanette Winterson a Boycott Vanessy Place. V návaznosti na koncepci postmodernismu u Jeana-Françoise Lyotarda jakožto modernismu ve stádiu věčného zrodu přichází autorka s hypotézou "postgenderu". Ten nicméně neznačí překonání genderu jednou provždy (jak je termín často chápán, například v díle Rosi Braidotti), ale strukturní pohyb, možnost subverze v jádru každého genderového schématu a v současnosti tedy i genderismu, čili přesvědčení, že gender je nutně dvojí a že aspekty naší genderové identity jsou neoddělitelně spjaté s pohlavím, které nám bylo přiřazeno při narození. Kromě feministické teorie a literární kritiky se práce také dotýká oboru transgenderových studií, psychoanalýzy, filosofie historie a především díla Jacquesa Derridy. Práce se tak snaží formulovat pojem postgenderu jako neodmyslitelnou součást postmoderní situace a završení moderního rozštěpení subjektu, což se odráží v jistém kulturním příklonu ke genderu v průběhu 90. let. Práce nicméně zůstává zakotvena na poli literární kritiky, neboť jejím hlavním zájmem...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.