|
|
A Hegemonic City: Discursive approach to ideology and dominance in development and planning of post-socialist Prague
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Vacková, Barbora (oponent) ; Naxera, Vladimír (oponent)
Pozdně kapitalistická společnost je dominována specifickými atributy neoliberální ideologie, které se různými způsoby propisují do politik vládnutí v kontextu geografické lokalizace, politického a společenského uspořádání, ekonomické situace, a dalších parametrů. Specifickou roli v rámci reprodukčních a legitimizačních procesů ideologie hraje diskurs. Práce rozpracovává teoretický přístup k ideologické dominanci v tématu územního rozvoje měst, konkrétně post-socialistické Prahy. Ta se jako urbanizovaný prostor, který prošel zásadními proměnami porevoluční transformace, stává specifickou arénou, ve které diskursivní projevy různých aktérů přispívají k tvorbě teorií identifikovaných (i dosud nerozpoznaných) vzorců dominantní ideologie. Ty následně vytvářejí diskursivní pole, v němž dochází k tvorbě reprodukčních a legitimizačních schémat, jež přispívají k tomu, že téma rozvoje města slouží jako jeden z významných prostředků, který posiluje globální hegemonní pozici neoliberálního kapitalismu. Práce staví na teoretickém přístupu Pierra Bourdieu, s jehož pomocí identifikuje aktérské pole, v jehož rámci k procesům reprodukce a legitimizace dochází, a dále pracuje s Bourdieuovou teorií ideologické dominance, kterou rozpracoval s Lucem Boltanskim. V další teoretické kontextualizaci studií post-socialismu...
|
|
|
Kulturní a ekonomický vliv z České republiky působící v rumunském Banátu
Blahota, Kryštof ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kulturního a ekonomického vlivu jdoucího z České republiky a působícího na českou obec Eibentál v rumunském Banátu. Můj výzkum se soustředí na ekonomické činnosti a strategie v Eibentálu a zabývá se tím, kdose jich zúčastňuje a kdoje vytváří. Zároveň se ve výzkumu zabývám tím, jak danéekonomické procesy proměňují celou obec a její obyvatele. Jak krajané přistupují k procesům i k hlavním ekonomickým aktérům, kteří tento vliv vytváří. Na terén práce nahlížím pomocí klíčového konceptu post-socialismu, utvářeného nepřetržitým procesem transformace institucí a praktik, které se postupně vyvíjejí z "údolí" socialismu (Hann 2002). Práce se zaměřuje především na krajany a na obec jako takovou - jak se proměňuje a k jakým propojením dochází ve vztahu s největšími ekonomickými aktéry v oblasti, s Kluky z Banátu, kteří k obci a všem svým projektům přistupují jako k "projektu Eibentál". Ten proměňuje nejen život v obci, ale zasahuje také do tradičních krajanských praxí. Klíčová slova: ekonomický vliv, proměny, post-socialismus, Eibentál, Kluci z Banátu
|
|
|
Alternative economies in rural Russia
Vargolskaia, Virginia ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat způsoby, jakými jsou věci (non-human agents) uváděny a používány jako náhrada sociální reprodukce v rurálním post-socialistickém Rusku. V prostředí farmy, na které jsem prováděla terénní výzkum, se objevuje řada směn a transakcí, mezi nimiž jsou kryptoměny, studované zde jako sociomateriální algoritmy, zapojovány do redistribučních sítí zboží a služeb (favors), které jsou součástí širších praktik v socialistických a post-socialistických ekonomikách. V návaznosti na antropologickou diskuzi o mezním charakteru daru a komodity (gift-commodity dichotomy), do které se významně zapojili i etnografové post-socialistických ekonomik, pojímám kryptoměny jako hybrid, který spojuje vlastnosti připisované darům (autorita, jméno) a zboží, které je předmětem směnárenských spekulacích na burzách s kryptoměnami. Klíčová slova: alternativní ekonomika, post-socialismus, kryptoměny, algoritmy, sociomaterlita
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Alternative economies in rural Russia
Vargolskaia, Virginia ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat způsoby, jakými jsou věci (non-human agents) uváděny a používány jako náhrada sociální reprodukce v rurálním post-socialistickém Rusku. V prostředí farmy, na které jsem prováděla terénní výzkum, se objevuje řada směn a transakcí, mezi nimiž jsou kryptoměny, studované zde jako sociomateriální algoritmy, zapojovány do redistribučních sítí zboží a služeb (favors), které jsou součástí širších praktik v socialistických a post-socialistických ekonomikách. V návaznosti na antropologickou diskuzi o mezním charakteru daru a komodity (gift-commodity dichotomy), do které se významně zapojili i etnografové post-socialistických ekonomik, pojímám kryptoměny jako hybrid, který spojuje vlastnosti připisované darům (autorita, jméno) a zboží, které je předmětem směnárenských spekulacích na burzách s kryptoměnami. Klíčová slova: alternativní ekonomika, post-socialismus, kryptoměny, algoritmy, sociomaterlita
|
|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Crisis and the construction of home: Narrative accounts of the Financial crisis on the Czech housing market
Samec, Tomáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Text prezentuje téma finanční krize (2008) z každodenní perspektivy laického aktéra na českém realitním trhu. V textu je obsažena analýza narativních výpovědí těchto aktérů, kteří měli zkušenost s nákupem nemovitostí v průběhu krize. Teoreticky a konceptuálně text vychází přístupů narativní analýzy. Rozšiřuje tak většinově převládající zkoumání finanční krize o novou dimenzi tím, že vnáší do analýzy koncepty emocí, étosu a symbolických hranic. Text ukazuje, jak se v rámci výpovědí o krizi ukázal jako významný narativ vytváření domova. V textu jsou prezentovány tři hlavní zjištění: a) Krize je vypravěči v narativech využívána jako trope a je nejčastěji chápána jako vnější síla pomocí které je možné vysvětlit určité strukturální podmínky (př. nejistotu na pracovním trhu) b) v narativech se často objevují morální hodnocení, které lze označit jako měšťanskou morálku, a jsou významná pro tvorbu symbolických hranic i expresi identity vypravěče c) v rámci rozhodování o bydlení hrají roli faktory "racionální" a "iracionální" - emoce, morální hodnocení. Interpretace těchto zjištění naznačuje význam narativu vytváření domova pro možnost vyjádření určitých vlastností a schopností: nezávislosti, schopnosti, zodpovědnosti, dospělosti a tedy úspěšnosti. Právě kategorie úspěšnosti na základě toho, že je jedinec a...
|
host ::
RSS.