|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
|
|
Kvalita života a materialistická hodnotová orientace
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Výsledky empirických výzkumů shodně ukazují, že důraz na materialistické hodnoty negativně koreluje s kvalitou života jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společnosti. Cílem této dizertační práce je přispět k hlubšímu porozumění tohoto vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje koncepty kvality života a materialismu a současné přístupy k jejich zkoumání a měření. Zvláštní pozornost je věnována konceptu eudaimonického štěstí vztahujícího se k optimálnímu fungování člověka a konceptu postmaterialismu jako hodnotové orientace, která zdůrazňuje sebevyjádření a kvalitu života. Práce vychází ze dvou tezí týkajících se vztahu mezi kvalitou života a materialistickou hodnotovou orientací. Na jedné straně materialismus facilituje ekonomický rozvoj a tržní ekonomiku dané společnosti. Na určité úrovni ekonomického rozvoje nastává tendence k posunu směrem k hodnotám postmaterialistickým, spojeným s autonomií, seberealizací a osobním růstem. Podle druhé teze tento posun není snadný. Konzumní kultura, jako produkt moderní ekonomiky, materialistické hodnoty podporuje. Tvrdí, že cestou ke štěstí a osobní pohodě je více materiálních statků, sociální úspěšnost a přitažlivý vnější vzhled. V okamžiku, kdy začne konzumní kultura dominovat, materialistické aspirace...
|
|
|
Teorie Ronalda Ingleharta a jejich přínos historické sociologii se zřetelem na publikace od roku 2000.
Zelenka, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat dílo, které Ronald Inglehart vydal po roce 2000 a zařadit ho do konceptu historické sociologie. V práci se zabývám celkem sedmi knihami, které podrobuji kritické reflexi a zároveň komparuji s jinými autory, kteří se k daným tématům vyjadřovali. Práce se bude dotýkat teorií modernizace, demokratizace, sekularizace a v menší míře i civilizační analýzy. Připojím i poznámky a postřehy z hlediska kvantitativní metodologie, jelikož Inglehartovy teorie vycházejí z velkého množství kvantitativních dat na základě dotazníkových šetření. První část mé práce se zabývá modernizační teorií, další část se zabývá sekularizací a třetí část se orientuje na civilizační analýzu. U modernizace a sekularizace nejprve představím verze teorií, které Inglehart se spoluautory publikoval během první dekády 21. století. Poté budu vždy reflektovat i tvorbu nedávnou (2017-2021). U civilizační části, která je nejkratší, shrnu jeho poznatky napříč jeho dílem. Inglehart se v závěru svých pouští i do predikcí budoucí společnosti. I tyto poznatky hodlám v diplomové práci rozebrat. V závěru práce hodnotím přínos díla historické sociologii.
|
|
|
Impact of Modernization on Consumption in Russia
Kalinichev, Klim ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Pertold-Gebicka, Barbara (oponent)
This study examines the various effects of socioeconomic indicators related to modernization on four different shares of consumption expenditures in Russia at the household level over 2004-2018 using fixed-effects, random-effects, and GMM panel data estimators. The results present that socioeconomic indicators have an impact on the level of household expenditures, although this effect is not very strong for some variables. It was found that urbanization has a positive impact on the household expenditures on restaurants, and education is positively linked with expenses on recreation and culture. Unanticipated outcomes are associated with the effect of income on expenditures on education and consumption of food. Additionally, more significant effects have been discovered that influence the shares of household expenditures. The evidence obtained from this research contributes to the existing literature on modernization and socioeconomic indicators that influence final household consumption.
|
|
|
Kvalita života a materialistická hodnotová orientace
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Výsledky empirických výzkumů shodně ukazují, že důraz na materialistické hodnoty negativně koreluje s kvalitou života jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společnosti. Cílem této dizertační práce je přispět k hlubšímu porozumění tohoto vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje koncepty kvality života a materialismu a současné přístupy k jejich zkoumání a měření. Zvláštní pozornost je věnována konceptu eudaimonického štěstí vztahujícího se k optimálnímu fungování člověka a konceptu postmaterialismu jako hodnotové orientace, která zdůrazňuje sebevyjádření a kvalitu života. Práce vychází ze dvou tezí týkajících se vztahu mezi kvalitou života a materialistickou hodnotovou orientací. Na jedné straně materialismus facilituje ekonomický rozvoj a tržní ekonomiku dané společnosti. Na určité úrovni ekonomického rozvoje nastává tendence k posunu směrem k hodnotám postmaterialistickým, spojeným s autonomií, seberealizací a osobním růstem. Podle druhé teze tento posun není snadný. Konzumní kultura, jako produkt moderní ekonomiky, materialistické hodnoty podporuje. Tvrdí, že cestou ke štěstí a osobní pohodě je více materiálních statků, sociální úspěšnost a přitažlivý vnější vzhled. V okamžiku, kdy začne konzumní kultura dominovat, materialistické aspirace...
|
|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
|
|
Strana zelených v České republice a ve Spolkové republice Německo
BLAŽKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá teoretickým vymezením stran zelených v České republice a Spolkové republice Německo mezi lety 1990 a 2013. Na základě vypracovaného teoretického rámce budou obě politické strany komparovány. Práce se zaměří především na aspekt historických souvislostí, vývoj jednotlivých stran, jejich původ, typologii, politickou orientaci, základní program, organizační strukturu, členskou a voličskou základnu a prezentaci stran v nových médiích. Cílem je komparace dvou odlišně se vyvíjejících politických stran s podobnou ideovou základnou a analýza jejich odlišností ve zvolených aspektech.
|
host ::
RSS.