|
|
Inkluze žáka s poruchou chování na 1. stupni ZŠ
Lešková, Denisa ; Mottlová, Jana (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce řeší téma inkluze žáků s poruchou chování na prvním stupni základní školy. Cílem práce bylo popsat přístup učitelek na prvním stupni běžné základní školy k těmto žákům. Teoretická část práce popisuje problematiku poruch chování, inkluze a současnou situaci v českém školství. Praktická část je zaměřena na dvě české základní školy, kde jsem během školního roku 2016/2017 prováděla výzkum. V řešení zkoumaného problému je použita forma kvalitativního výzkumu a metody pozorování, rozbor textů a dokumentů, rozhovor a poznámkování. Ze získaných informací je vypracována celková kazuistika žáků s poruchami chování a popsané pedagogické přístupy jejich třídních učitelek. Provedeným výzkumem je zjištěno, že téma školní inkluze je aktuální a u učitelek známý pojen, který se jim ale někdy plete s pojmem integrace. Dále je zjištěno, že učitelky mají zkušenosti s dětmi s poruchou chování, ale ne vždy s nimi dokážou správně pracovat. Za hlavní je považováno zjištění, že učitelkám chybí vzdělání v speciálně pedagogické tématice, které by jim mohlo pomoct líp pracovat s dětmi s poruchou chování. Na základě toho je v závěru doporučeno zařadit do studia Učitelství na prvním stupni více předmětu týkajících se speciální pedagogiky a zvýšit počet speciálních pedagogů na běžných základních školách.
|
|
|
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy
Hlaváčková, Kateřina ; Veselá, Věra (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy. Abstrakt: Diplomová práce se zabývala problematikou poruch chování u dětí mladšího školního věku. Jejím hlavním cílem bylo zjistit rozsah poruchového chování žáků 1. st. základní školy z pohledu učitelů a zmapovat, jaké symptomy poruch chování se nejčastěji projevují u žáků v několika pražských základních školách. Dále pak analyzovat vliv těchto projevů, resp. poruchového chování na školní prospěch, vztahy s vrstevníky a vztahové postoje učitelů k žákům s problémovým chováním. Posledním cílem bylo zmapovat a posoudit spolupráci školy a rodiny, projevený zájem a ochotu rodiny ke spolupráci na případné nápravě či navržených výchovných opatřeních ze strany školy. Tato práce má zcela praktický charakter, jelikož mapuje skutečný pedagogický terén a jejími jedinými respondenty byli třídní učitelé, u kterých se předpokládala znalost jejich třídních kolektivů. V teoretické části diplomové práce jsou s pomocí odborných zdrojů popsány jednak poruchy chování, které mají výchovně, sociálně či osobnostně podmíněný základ, ale také poruchy, za jejichž příčinu je považováno organické poškození CNS a které jsou laické veřejnosti známé pod názvem ADHD. Zmíněny jsou také tzv. symptomatologické poruchy chování. Část praktická...
|
|
|
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy
Jánský, Miloš ; Šotolová, Eva (oponent) ; Mottlová, Jana (oponent)
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy. Abstrakt: Rigorózní práce se zabývala problematikou poruch chování, jejich etiologií, prognózou a prevalencí a vychází ze současného stavu v ČR. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký je vztah mezi poruchami výchovně či sociálně podmíněnými a poruchami, které také někdy nazýváme poruchy specifické, resp. poruchy vycházející z orgánového oslabení (v našem případě hyperkinetické poruchy - ADD/ADHD). Následně je zjišťováno, jak tuto problematiku vnímají učitelé v pedagogické praxi. Práce ověřovala, nakolik jsou jedinci s poruchami hyperkinetického spektra náročnější ve vzdělávacím procesu a v oblasti výchovy oproti jedincům s poruchou výchovně - sociálně podmíněnou. Autor práce vycházel z názoru pedagogického "terénu", že děti s hyperkinetickou poruchou jsou pro pedagogickou, resp. učitelskou práci náročnější. Rigorózní práce se proto poměrně podrobně zabývá hyperkinetickým syndromem - ADD/ADHD, a to v souvislosti s navazujícími sekundárními projevy. Jako jeden z nejvýrazněji rušivých symptomů této poruchy je ve školním prostředí vnímána např. impulzivita, ale také agresivita, která je pojednána v teoretické části. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisuje a...
|
|
|
Vybraný žák se specifickou poruchou chování ve vzdělávacím procesu
Solničková, Marie ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifických poruch chování. V teoretické části autorka vymezuje pojem poruchy chování, klasifikuje poruchy chování a detailněji popisuje jednotlivé poruchy chování tak, jak je definuje Mezinárodní klasifikace nemocí. Dále se autorka práce snaží obsáhnout možné příčiny a faktory, které se podílejí na vzniku nebo rozvoji poruch chování. Závěr teoretické části je věnován specifice vzdělávání dětí s poruchami chování a průběhu socializace u takových jedinců. Praktická část je vypracována na základě kazuistiky vybraného žáka a strukturovaného pozorování. Tato část se snaží, na základě dlouhodobějšího pozorování, popsat vybrané aspekty, na které může mít specifická porucha chování značný vliv. Jedná se o vliv na třídní kolektiv a samotný průběh vyučování. Praktická část je realizována formou dlouhodobého zúčastněného pozorování a analýzy dostupných dokumentů vztahujících se k diagnóze žáka. Informace jsou získány i formou rozhovoru s vyučujícím žáka a s asistentem pedagoga. Praktickou částí autorka práce poskytuje přehled konkrétních projevů specifické poruchy chování u vybraného žáka v různých situacích vyučovacího procesu s důrazem na příčiny těchto projevů a následnými opatřeními. Za účelem získání ucelenějšího pohledu na chování žáka, srovnává...
|
|
|
Využití hiporehabilitace u dětí s poruchami chování a ADHD
Lukáš, Martin ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Hiporehabilitace se stává stále více oblíbenou terapeutickou metodou a nejrozšířenější formou animoterapie. Pojem hiporehabilitace je široký a zahrnuje v sobě čtyři základní podobory. Nejčastěji využívaným avšak nejméně popsaným je obor, který se do roku 2011 nazýval léčebné pedagogicko-psychologické ježdění a nyní je rozdělen na dva obory s názvy psychoterapie pomocí koní (PPK) a aktivity s využitím koní (AVK), které se však stále mísí a jsou realizovány souběžně. PPK a AVK se v případě dětí školního věku využívá především u poruch chování a ADHD. Diplomová práce má za cíl zhodnotit míru efektivity hiporehabilitačního programu u dětí s těmito diagnózami. Výzkum byl realizován ve Středisku hiporehabilitace Pirueta, které působí v rámci Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Hlavní metodou výzkumu bylo pozorování pěti probandů v rámci jednoho uceleného hiporehabilitačního programu. Na začátku a na konci programu byla zadána vyučujícím pěti probandů posuzovací škála, která byla doplňující technikou výzkumu poskytující vstupní a výstupní diagnostiku z pohledu třídního učitele. Data z vlastního pozorování se přibližně z 90% shodovaly s výsledky, které poskytlo srovnání vstupních a výstupních posuzovacích škál. V průběhu programu všichni klienti dosáhli zlepšení v oblasti sebejistoty, dodržování...
|
|
| |
|
|
Výchovná opatření ukládaná dětem a mladistvým s poruchami chování
Syslová, Petra ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na výchovná opatření ukládaná dětem a mladistvým s poruchami chování. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se norem ve společnosti, psychosociálního vývoje dítěte a poruch chování u dětí a dospívajících. Dále jsou představeny možnosti sociálně pedagogické práce s dětmi a dospívajícími s poruchami chování a jednotlivá výchovná opatření ukládaná dětem a mladistvým s poruchami chování. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum zaměřený na zhodnocení účinnosti uložených výchovných opatření v konkrétních případech mladistvých s poruchami chování. Klíčová slova dítě, mladistvý, výchova, porucha chování, výchovné opatření, kurátor pro děti a mládež, ústavní výchova, ochranná výchova, dohled nad výchovou
|
|
|
Využití běžeckého lyžování ve výchovném procesu v DDŠ Vrchlabí
Marková, Zuzana ; Polášková, Marcela (vedoucí práce) ; Finková, Dana (oponent)
Název práce: Využití běžeckého lyžování ve výchovném procesu v DDŠ Vrchlabí. Cíl práce: Cílem bakalářské práce je vytvoření filmu, ve kterém zdokumentuji výuku běžeckého lyžování a s ní spojenou účast žáků Dětského domova se školou ve Vrchlabí na Zimních olympijských hrách pro DDŠ a VÚ. Metodika práce: Při tvorbě bakalářské práce byla použita metoda pozorování, řízeného rozhovoru a zpracování videozáznamů přípravných tréninků a průběhu účasti žáků DDŠ Vrchlabí na ZOH v běžeckém lyžování pro VÚ a DDŠ podle připraveného scénáře. Výsledky: Výsledný videodokument z lyžařského výcviku a ze ZOH pro DDŠ a VÚ ukazuje v první části v praxi použitý postup výuky běhu na lyžích. V druhé části zaznamenává průběh ZOH, jejich atmosféru a závodní disciplíny. Klíčová slova: běžecké lyžování, lyžařský výcvik, výchovné zařízení, porucha chování, videozáznam, socializace, výchovné působení
|
|
|
Adoptované předškolní dítě s ADHD
STAŇKOVÁ, Iveta
Bakalářská práce je psána na základě osobních zkušeností a praxí s rodinou, ve které je předškolní dítě se syndromem ADHD. Cílem této práce je poskytnout rady mnoha rodičům. Tato práce může sloužit jako návod na hledání účinných strategií v péči o dítě s poruchou pozornosti a hyperaktivity. Dalším cílem je předání zkušeností a výchovných metod u adoptovaného dítěte, kterému byl diagnostikován syndrom ADHD ve třech letech. Práce je účinným návodem rodinám, které vyhlíží do budoucnosti s obavami a mohou mít pocit nezdaru a neúspěchu při výchově dítěte. V teoretické práci je definován syndrom ADHD. Dále jsou zde zmíněny možné příčiny, projevy a terapie dětí se syndromem ADHD.
|
|
|
Postoje rodičů a žáků k záškoláctví
VESECKÁ, Nela
Záškoláctví charakterizujeme jako poruchu chování, kdy žák ze své vlastní vůle zameškává školní vyučování, bez řádného omluvení. Absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy. Záškoláctví je vážný přestupek, kterým žák úmyslně neplní povinnou školní docházku, a tím porušuje školní řád a zároveň školský zákon. Zmíněný sociálně patologický jev není v současné době ojedinělým problémem školní praxe, stal se nedílnou součástí základního, i středního vzdělávání. Vzhledem k jeho závažnému charakteru, aktuálnosti a možným negativním důsledkům si zasluhuje hlubší prozkoumání. Předkládaná bakalářská práce Postoje rodičů a žáků k záškoláctví se snaží odhalit pohled současných žáků 9. tříd základní školy na problematiku záškoláctví na základě analýzy jednotlivých složek postojů. Jejím cílem je tedy mapování názorů, emocionálních reakcí a sklonů k chování žáků k danému předmětu postoje. Zároveň nastiňuje, jaká stanoviska ke zmiňované problematice vnímají žáci u svých rodičů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část shrnuje poznatky o problematice záškoláctví. První z kapitol se zabývá záškoláctvím v obecné rovině, tedy především vymezením pojmů a definicí záškoláctví. V následujících kapitolách je věnována pozornost typologii záškoláctví, podrobné analýze různorodých příčin záškoláctví, řešení a v neposlední řadě velmi důležité prevenci zmiňovaného sociálně patologického jevu. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, a pro naplnění cíle práce byla zvolena technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Respondenty se stali žáci ZŠ Vltava v Českých Budějovicích, s nimiž byl po uzavření klasifikace realizován rozhovor, týkající se předem připravených oblastí otázek, vycházející z vymezeného cíle práce. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že současní žáci 9. třídy se staví k problematice záškoláctví negativně. Ukázalo se, že respondenti odmítají skutečnost, že by se záměrně dopouštěli zmíněného sociálně patologického jevu, i když většina z nich přiznává, že mnohdy simulují zdravotní potíže, aby mohli zůstat doma a zameškat školní vyučování. Tento paradox vzniká proto, že žáci nemají žádné informace o typologii záškoláctví, stejně tak jako si neuvědomují možné důsledky tohoto fenoménu, a nevědí tak, že i takové zmiňované předstírání zdravotních komplikací se řadí mezi záškoláctví. Výzkum dále potvrdil, že i rodiče mají záporné postoje k dané problematice, i když mnohdy tento sociálně patologický jev podporují svým počínáním, a to tím, že mnohdy nechávají své ratolesti bez závažného důvodu doma, v době, kdy by měli být přítomni ve škole. Tato situace vzniká také právě z důvodu, že si neuvědomují důsledky svého konání. Nutno dodat, že výsledky průzkumu mohou být značně zkreslené, jelikož postoje k záškoláctví ovlivňuje spousta faktorů. Předkládaná bakalářská práce by měla přinést ucelený pohled na problematiku záškoláctví. Výsledky výzkumu by mohly být využity jako podklad pro pedagogické pracovníky, kteří jsou ve své praxi v kontaktu se zmiňovaným sociálně patologickým jevem, dále zejména pro rodiče a širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá.
|
host ::
RSS.