|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
|
|
French Republic and its position in the World
Čupka, Mikuláš ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Účelem této diplomové práce je popsat V. Francouzskou Republiku, její specifický způsob fungování a hlavně postavení prezidenta, jako charakteristický znak poloprezidentských systémů. Úvod práce a první kapitola se věnují historickým předpokladům a okolnostem, které vedly k vzniku V. republiky. Následně práce popisuje základní politické instituce francouzského systému. V druhé části se práce zabývá teoriemi poloprezidentských systémů a pochopením francouzského prototypu v rámci těchto definící. Třetí kapitola následně porovnává politickou praxi ve Spojených státech amerických a ve Francii. Stejně tak porovnává i oba tipy prezidentů v daných zemích. V závěru je tématem práce schopnost francouzského prezidenta vládnout jako novodobý "monarcha" v rámci V. Francouzské Republiky. Klíčová slova V. Francouzská Republika; Poloprezidentský systém; Kohabitácie; Prezident; Premiér; Politická kultúra; Spojené státy americké; Ústava
|
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
|
|
Dopady zavedení přímé volby prezidenta v ČR v teorii a politické praxi
Molíková, Eva ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat kroky našeho přímo voleného prezidenta Miloše Zemana v úřadě skrze nekontrasignované pravomoci a odpovědět na otázku, jestli se naplnily zejména negativní argumenty akademické obce v rámci těchto pravomocí. Druhým cílem práce je snaha zodpovědět, které z těchto pravomocí se naše hlava státu snažila využít šířeji, než mu stanovuje Ústava a výklad české právnické obce.
|
host ::
RSS.