|
|
China's Outward FDI in Central and Eastern Europe
Li, Wenjie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Korosteleva, Julia (oponent)
Vzestup Číny jako jednoho z největších zdrojů přímé zahraniční investice přilákal celosvětovou pozornost. Existuje mnoho výzkumů jak studovat vlivy a charakteristiky Číny z hlediska vnější přímé zahraniční investice, al e existuje jen málo výzkumů o čínské vnější přímé zahraniční investici v zemích střední a východní Evropy (SVE). Na základě datového souboru, který obsahuje údaje o jedenácti členských zemích střední a východní Evropy EU v období 2003-2014, se tato práce zabývá determinanty a zákonitostmi vnější přímé zahraniční investice Číny v 11 SVE EU zemích, pomocí techniky datového panelu. Výsledky ukazují, že resgreesion na vzorcích odebíraných v cély intervalu, kultura blízkost a existující obchodní vztah mají výrazně pozitivní dopad na Číny PZI ve SVE-11 a Číny PZI ve SVE-11 je negativně spojeno s institucí prostředí hostitelské země. Výsledky také ukazují, že determinanty Číny v přímé zahraniční investici ve SVE-11 se mění v průběhu času. Kromě toho politický vztah je také důležitým významným faktorem a tvůrci politik by měly vynaložit větší úsilí na posílení bilaterální spolupráce.
|
|
|
Politicko-ekonomické vztahy Španělska a Maroka: vzájemná závislost, nebo bezpečnostní otázka?
Chmaitilliová, Dina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce "Politicko-ekonomické vztahy Španělska a Maroka: vzájemná závislost, nebo bezpečnostní otázka?" pojednává o politicko-ekonomických vztazích Španělska a Maroka od konce 50. let do současnosti. Tento vztah obou zemí je založen nejen na vzájemné spolupráci a podpoře, ale také na vzájemné rivalitě. Citlivou oblastí je po téměř celé analyzované období rybolovná politika, a také územní spory o Západní Saharu, Ceutu a Melillu, Sidi Ifni a ostrov Isla de Perejil (arabsky Leila). Hlavní hypotézou práce je, že vztah Španělska a Maroka odpovídá neoliberální teorii, a tedy prioritou ve vzájemných vztazích jsou ekonomické cíle a zajištění prosperity, a neodpovídá neorealistické teorie, kdy jsou prioritou bezpečnostní cíle. Tuto hypotézu jsme dokazovali metodou shody (Congruance Method) a komparativní metodou jednotlivých sledovaných období a závislých a nezávislých proměnných. Závislou proměnnou byly politické a ekonomické vztahy a nezávislými proměnnými byly ekonomická reforma v Maroku, vzájemná bilaterální spolupráce, rybolovná politika, politika jednotlivých španělských vlád směrem k vládě marocké a vybrané spory o území. Ve výsledku jsme hypotézu potvrdili ve všech sledovaných obdobích. Marocko- španělské vztahy odpovídají neoliberální teorii a jejich základem je úzká ekonomická spolupráce,...
|
|
|
China's Outward FDI in Central and Eastern Europe
Li, Wenjie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Korosteleva, Julia (oponent)
Vzestup Číny jako jednoho z největších zdrojů přímé zahraniční investice přilákal celosvětovou pozornost. Existuje mnoho výzkumů jak studovat vlivy a charakteristiky Číny z hlediska vnější přímé zahraniční investice, al e existuje jen málo výzkumů o čínské vnější přímé zahraniční investici v zemích střední a východní Evropy (SVE). Na základě datového souboru, který obsahuje údaje o jedenácti členských zemích střední a východní Evropy EU v období 2003-2014, se tato práce zabývá determinanty a zákonitostmi vnější přímé zahraniční investice Číny v 11 SVE EU zemích, pomocí techniky datového panelu. Výsledky ukazují, že resgreesion na vzorcích odebíraných v cély intervalu, kultura blízkost a existující obchodní vztah mají výrazně pozitivní dopad na Číny PZI ve SVE-11 a Číny PZI ve SVE-11 je negativně spojeno s institucí prostředí hostitelské země. Výsledky také ukazují, že determinanty Číny v přímé zahraniční investici ve SVE-11 se mění v průběhu času. Kromě toho politický vztah je také důležitým významným faktorem a tvůrci politik by měly vynaložit větší úsilí na posílení bilaterální spolupráce.
|
|
|
Ekonomické důsledky rozdělení Československa v roce 1993.
Ječmeň, Tomáš ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské a politické aspekty rozpadu Československa v roce 1993 v kontextu měnové odluky a dále analyzovat její vliv na monetární ukazatele v České republice a Slovenské republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj vztahů v rámci Československa po roce 1989 a měnovou odluku v roce 1993. Nejprve je pozornost zaměřena na deskripci a analýzu hospodářských a politických vztahů mezi oběma národy, které jsou demonstrovány na ilustrativních příkladech z vývoje Československa mezi lety 1989 až 1993. Poté práce analyzuje přípravu, průběh a vliv měnové odluky na vývoj míry inflace, platební bilance, úrokové míry a devizových rezerv a následně jsou komparovány makroekonomické ukazatele obou nově vzniklých států. Práce je psána za s použitím deskripce, analýzy a komparace. Na základě analýzy lze konstatovat, že rozpadu státu již nebylo možné v roce 1993 zabránit. Dále lze usuzovat, že měnová odluka neměla bezprostřední zásadní vliv na zkoumané monetární ukazatele. Na základě komparace vybraných makroekonomických ukazatelů daných států se podařilo prokázat, že v prvních letech po rozpadu federace se ekonomika České republiky vyvíjela lépe a stabilněji. Provedení a výsledky rozdělení Československa a s tím související měnová odluka je možné považovat za podklad pro řešení aktuálních problémů např. v oblasti případného dělení společné měny v Evropské unii nebo případného rozpadu více národnostních států. Správně provedená měnová odluku v roce 1993 neměla negativní vliv na vývoj monetární veličin zkoumaných států.
|
|
|
Československo-polské hospodářské vztahy po roce 1945 se zaměřením na zahraniční obchod
Pekárková, Dana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Československo-polskými hospodářskými vztahy po roce 1945 a především se zaměřuje na zahraniční obchod. Zkoumá období od druhé světové války, po rok 1989, tedy rozpad Východního bloku. Vzájemné vztahy byly ovlivněny některými předešlými situacemi, které práce také zmiňuje. Hlavní spolupráce začíná od podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci 10. března 1947. Ta byla pak několikrát prodloužena, nebo byly podepsány nové dlouhodobé smlouvy a vzájemná spolupráce se od této doby stále prohlubovala. Nakonec se Polsko stalo naším třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Práce je členěna na tři části, kde v první části se zabývám vývojem Československa a v druhé části vývojem Polska. Tyto dva okruhy jsou spíše teoretickou částí práce. K praktické části se dostávám v třetím tematickém okruhu, čímž je vzájemná hospodářská a politická spolupráce a vývoj zahraničního obchodu. V závěru pak hodnotím, zda se mi podařilo potvrdit, či vyvrátit hypotézy, které jsem si v úvodu položila.
|
|
|
Japonsko-čínské vztahy: převáží ekonomické zájmy nad politickými přístupy?
Košťál, Michal ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi Japonskem a Čínou. Snaží se zodpovědět, do jaké míry ovlivňují vzájemné politické vztahy jejich ekonomickou spolupráci, a jestli jsou tyto dvě oblasti silně propojeny nebo spíše odděleny. První kapitola se snaží identifikovat kulturní a historické faktory, které mají na dnešní vztahy Japonska a Číny největší vliv. Zvláštní prostor je věnován teritoriálnímu sporu o souostroví Senkaku ve Východočínském moři. Druhá kapitola popisuje vývoj japonsko-čínských politických a ekonomických vztahů od druhé světové války do současnosti. Třetí kapitola se věnuje perspektivám budoucích politických a ekonomických vztahů Japonska a Číny a změnám v postavení těchto zemí v asijsko-pacifickém regionu.
|
|
|
Zahraniční politika Evropské unie vůči Číně po roce 2000
Weselá, Petra ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy Evropské unie a Čínské lidové republiky po roce 2000; nastíněn je však i předchozí vývoj. Práce zkoumá politické a ekonomické vazby, ale i další oblasti spolupráce; od roku 2003, kdy bylo oběma stranami deklarováno strategické partnerství, se kooperace rozvinula ve více jak 50 sektorových dialogů. Na druhou stranu partnerství mezi Evropskou unií a Čínou naráží na různé problémy, jmenovitě: evropskou kritiku stavu lidských práv v ČLR, evropský zájem o dění v problematických oblastech Tibetu a Sin-ťiangu, otázku Tchaj-wanu, dále existují ekonomicko-obchodní spory a stále trvá zbrojní embargo, které bylo na vývoz zbraní a vojenské techniky ze zemí EU uvaleno po masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Práce hledá odpověď na aktuální otázku, jestli jsou pro vztah EU-Čína důležitější ekonomicko-obchodní zájmy, jak tvrdí realismus a marxismus, nebo evropské hodnoty, zejména lidská práva, což je v souladu s konstruktivistickým pohledem na mezinárodní vztahy.
|
|
|
Obchodní a politické vztahy mezi Českou republikou a zeměmi Latinské Ameriky
Rýcová, Zuzana ; Urban, Traian (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit obchodní a politické vztahy mezi Českou republikou a vybranými zeměmi Latinské Ameriky (vybrány budou země s nejsilnějšími vazbami na Českou republiku). Hypotéza: Vzájemné obchodní a politické vztahy mezi Českou republiou a zeměmi Latinské Ameriky se v průběhu času vyvíjejí pozitivně. Latinsko-americký region nabízí velký potenciál pro další spolupráci. Diplomová práce se pokusí zhodnotit míru tohoto potenciálu a budoucí směřování vzájemných vztahů. Součástí výzkumu bude dotazník pro české obchodníky, kteří působí v Latinské Americe. Vzhledem k tomu, že toto téma není zmapováno v knižních publikacích, hlavním zdrojem informací budou zejména databáze, statistické informace publikované státními institucemi (Poslanecká sněmovna, Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, ad.) Bibliografie: [1] AGUIAR DE MEDEIROS, C. (2011): The Political Economy of Institutional Change and Economic Development in Latin American Economies. Journal of Economic Issues, Vol. XLV, No. 2 (June 2011), DOI: 10.2753/JEI0021-3624450205, pg. 289 - 299 [2] Chairman of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic: Report on Relationships between the Czech Republic and Latin American Countries and the Role of the Chamber of Deputies in this Process (2010). [3] CHRISTIAN, S. (1997): Latin American Trade Relations. Journal of Interamerican Studies and World Affairs, Vol. 39, No. 1, Special Issue: US-Latin American Relations (Spring, 1997), pp. 71 - 83 [4] GÓMEZ-MERA, L. -- BARRETT, B. (2012): The Political Economic of Preferential Trade Agreements: Latin America and Beyond. DOI: 10.1111/j.1548-2456.2012.00147.x. Available at: http://miami.academia.edu/LauraGomezmera/Papers/35945 /The_Political_Economy_of_Preferential_Trade_Agreements_Latin_America_and_Beyond [5] GRINBERG, N. (2010): Where Is Latin American Going? FTAA or "Twenty-first-Century Socialism"?. Latin American Perspective 2010. DOI: 10.1177/0094582X09351713, pg. 185 - 202 [6] SHADLEN, K.C. (2006): Latin American Trade and Development in the New International Economy. Latin American Research Review, Vol. 41, No.3 (2006), pg. 210 - 267
|
|
|
Čína a EU ako aktéri medzinárodných vzťahov: analýza vzájomných vzťahov
Köszegy, René ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práca sa zaoberá analýzou vzájomných vzťahov Číny a EÚ a je rozdelená na dve časti. Prvá časť je zameraná na politické vzťahy. Pokrýva rozvoj a postupné rozširovanie oblastí vzájomného partnerstva spolu s problémami a odporúčaniami smerujúcimi k posilneniu kooperácie. Samostatnú kapitolu v rámci politických vzťahov venujem zbrojnému embargu. Druhá, ekonomická časť sa zaoberá čínskym ekonomickým rozvojom, rastúcim obchodným partnerstvom medzi Čínou a EÚ a vybranými problémami, ktoré stále pretrvávajú v obchodnom vzťahu. Následne sa venujem životnému prostrediu ako predmetu hlbšej analýzy.
|
|
|
Specifika politických a ekonomických vztahů Estonska a Ruské federace
Pohunek, Jiří ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Trejbal, Václav (oponent)
V první kapitole práce nabízí stručný teoretický pohled na vztahy mezi malými a velkými státy. Druhá kapitola se zabývá politickými vztahy Estonska a Ruska. Rovněž popisuje vznik nezávislé estonské politické scény včetně ruské reakce na nastalou situaci. Třetí kapitola nahlíží na bezpečnostní dimenzi estonsko-ruských vztahů. Ve čtvrté kapitole dochází k nahlédnutí na problematiku národnostních menšin v Estonsku s důrazem na menšinu ruskou. Celý problém je zasazen do politické, ekonomické, diplomatické a bezpečnostní roviny. Pátá kapitola popisuje vzájemné konflikty mezi Estonskem a Ruskem v nedávné době a jejich důsledky na vnitrostátních i mezinárodních politických scénách. Ekonomické vztahy Estonska a Ruska jsou popsány v šesté kapitole, a to včetně porovnání makroekonomických agregátů a kvantifikace vzájemného obchodu. Součástí je rovněž analýza konkurenceschopnosti daných zemí. Sedmá kapitola popisuje realitu vzájemné preshraniční spolupráce mezi Estonskem a Ruskem.
|
host ::
RSS.