|
|
Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993
Švehlová, Veronika ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993 zkoumá politické myšlení tří zástupců československého disentu Rudolfa Battěka, Václava Havla a Václava Bendy. Hlavním cílem je zjistit, zda československý disent obsahoval politické myšlení a přicházel s vlastními konstruktivními teoriemi na ideální státní uspořádání nebo se omezoval pouze na kritiku soudobého režimu. Diplomová práce z hlediska metodologie pracuje s textovou analýzou primárních zdrojů tří vybraných disidentů. Na základě textové analýzy v závěru využívá komparativní metodu pro porovnání a ucelení politického myšlení vybraných disidentů se zaměřením na lepší či ideální uspořádání budoucího státu. Práce dochází k závěru, že analyzovaní zástupci československého disentu se kromě kritiky režimu zaměřovali také na politické myšlení a hledali budoucí státní uspořádání. Politické myšlení a teorie úspěšného státu nebyly jejich primárním zájmem a nepředstavují systematickou pozitivní teorii. Politické myšlení vychází z jejich celkových filozofických představ a kontextu kritiky komunistického režimu v soudobém Československu. Své představy ohledně budoucího státního uspořádání nenazývají ideálem, pouze prezentují své názory pro podpoření politické debaty.
|
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
|
Role médií při utváření veřejného mínění a politického myšlení v České republice
Mácha, Slavomír ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Titul a jméno autora: Bc. Mácha Slavomír Název katedry a fakulty: Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova Praha Obor: Navazující magisterský, Učitelství pro střední a vyšší odborné školy Základy společenských věd, filosofie a etiky Název diplomové práce: Role médií při utváření veřejného mínění a politického myšlení v České republice Vedoucí diplomové práce: PhDr. Josef Stracený, CSc Počet znaků: 202412 Počet stran: 97 + přílohy Počet příloh: 1 Počet titulů použité literatury: 56 Počet internetových odkazů: 33 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: role médií, politický marketing, politické myšlení, veřejné mínění, mediální manipulace, funkce médií, reklama v politice, učinky zpráv, aktivní a pasivní publikum, volič, občan, sociální sítě, Tato práce si klade za cíl prokázat roli médií při utváření veřejného mínění a politického myšlení v České republice. Metodou práce byla analýza odborné literatury, vztahující se k tématu práce. Role médií při utváření veřejného mínění a názory na významné politické i sociální problémy jsou dlouhodobě předmětem výzkumu. Je všeobecně uznáváno, že vše co víme, co si myslíme a v co věříme, že se děje ve světě, má někdy tvar formovaný dle toho, jak jsou události prezentované v médiích.
|
|
|
Národní idea v pojetí Ivana Iljina
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského myslitele I. A. Iljina s důrazem na sociální a politickou filosofii. Vzhledem k provázanosti a koherenci celého myslitelova díla je prostor věnován rovněž výkladu Iljinovy metafyziky, gnoseologie a etiky a popisu jeho filosofické metody. Je analyzován Iljinův koncept ruské "národní ideje" a jeho místo v kontextu filosofova myšlenkového systému. Analýza zmíněného konceptu má naznačit, nakolik může mít daný koncept univerzální rozměr a potenciál k obecné aplikaci. Práce zpracovává v českém prostředí dosud opomíjené, avšak stále aktuální téma. Nejedná se pouze o Iljinovu kritiku totalitarismu či západního modelu demokracie, ale také o specifické pojetí nacionalismu a důraz na právní vědomí a právní stát.
|
|
|
Liberální politické myšlení v díle Karla Havlíčka Borovského
Jiras, Jakub ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu politického myšlení zakladatele české politické žurnalistiky Karla Havlíčka Borovského. Snaží se prokázat, že má cenu zkoumat Havlíčkovu osobnost jako relevantní součást evropského liberálního myšlení v devatenáctém století. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje dějiny liberálního myšlení do konce devatenáctého století. Druhá část práce charakterizuje Havlíčkův život s důrazem na jeho novinářskou tvorbu. Třetí a zároveň hlavní kapitola analyzuje vybrané prvky Havlíčkovy liberální filosofie. Autor je přesvědčen, že Havlíček může být považován za jednoho z myslitelů, kteří stojí na počátku cesty k sociálnímu liberalismu.
|
|
|
John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA
Jáč, Marek ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Abstrakt Bakalářská práce "John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA" pojednává o dvou amerických prezidentech, kteří stáli u založení Spojených států amerických. Časově a tematicky se práce věnuje zakladatelskému období USA. Cílem práce bylo porovnat politické osobnosti druhého a třetího amerického prezidenta. Metoda práce byla založena na komparaci obou osobností podle třech kritérií - politické názory na formu a charakter vlády, politické činy při výkonu prezidentské funkce a osobnostní kvality obou politiků. Čerpáno bylo jak z vybraných primárních zdrojů, tak i ze sekundární literatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá politickým životopisem a vzájemným vztahem obou státníků. Druhá a třetí kapitola analyzují důležité texty, ve kterých John Adams a Thomas Jefferson vyjádřili své názory ohledně charakteru vlády v počátcích USA. Čtvrtá kapitola je věnovaná porovnání jejich politických koncepcí a také porovnání jejich politických činů při výkonu prezidentského úřadu. Práce dospěla k závěru, že v koncepci Johna Adamse došlo na rozdíl od Thomase Jeffersona od počátků americké revoluce k určitému posunu, což vedlo k ideové diferenciaci obou amerických státníků. Klíčová slova John Adams, Thomas Jefferson, Spojené státy americké, charakter vlády, politické myšlení
|
|
|
Spis Bernarda Bolzana " O nejlepším státě " v kontextu politického utopismu 16. - 19. století.
Jiras, Jakub ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na v dnešní době poněkud opomíjenou část díla významného filosofa a matematika Bernarda Bolzana, kterou je jeho utopický spis O nejlepším státě. Cílem práce je zjistit, prostřednictvím analýzy vybraných nejvýznamnějších představitelů utopického žánru od šestnáctého do poloviny devatenáctého století a jejich následného srovnání s Bolzanovou utopií, kam je možné knihu O nejlepším státě zařadit v kontextu evropského utopického myšlení. Domácí odborná literatura zahrnuje Bolzanovo pojednání mezi utopie osvícenského racionalismu, ovšem nedokládá toto tvrzení hlubší komparativní analýzou. Proto se moje diplomová práce pokusí tuto tezi důkladněji přezkoumat a buď ji potvrdit, nebo naopak vyvrátit a nově vymezit postavení Bolzanova díla v dějinách politického utopismu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře se základními profesními i osobními mezníky Bolzanova života, které jsou nezbytné pro úplnější pochopení jeho politického myšlení. Druhá část práce přináší rozbor významných evropských utopií období renesance, osvícenství a první poloviny devatenáctého století. Hlavní částí práce je třetí kapitola, v níž jsou analyzovány vybrané politické, ekonomické a sociální aspekty spisu O nejlepším státě. Závěrečná kapitola je věnována vztahu mezi...
|
|
| |
|
|
Victor Mirabeau a jeho koncepce lidských práv
JÍROVCOVÁ, Stanislava
Předmětem této bakalářské práce jsou lidská práva v pojetí fyziokrata Victora de Mirabeau. Pro uvedení do širších souvislostí autorka prezentuje fyziokratickou školu v kontextu francouzského osvícenství, představuje čelní představitele školy a jejich hlavní myšlenky. Stěžejním cílem práce je vylíčit fyziokratické pojetí lidských práv a povinností, jak je sepsal Victor de Mirabeau ve svém spise La Science, ou Les droits et les devoirs de l'homme publikovaném v roce 1774.
|
|
| |
host ::
RSS.