|
|
Mediální obrazy politických lídrů - volby 2010
Šubertová, Sandra ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální obrazy politických lídrů - volby 2010 se zabývá zobrazováním zkoumaných politických lídrů, Vojtěcha Filipa, Jiřího Paroubka, Petra Nečase, Radka Johna a Karla Schwarzenberga, v jednotlivých tištěných denících. Práce obsahuje představení jednotlivých lídrů a politických stran, ve kterých v době voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 působili. Práce poukazuje na rozdílné mediální obrazy lídrů jednotlivých politických stran v různých médiích. Součástí práce je kvantitativní obsahová analýza deníků MF Dnes, Lidových novin, Hospodářských novin, Práva a Blesku v předvolebním období 1. 4. 2010 - 27. 5. 2010, prostřednictvím které je zkoumána četnost informování o jednotlivých lídrech ve zkoumaných denících, rozdíly v prezentaci jednotlivých lídrů a věnované pozornosti každému z nich. Dále je kromě četnosti zkoumáno i vyznění jednotlivých článků. Práce analyzuje jednotlivé deníky z pohledu informování o jednotlivých lídrech v poměru s ostatními tématy. Teoretickým konceptem je mediální komunikace ve vztahu k politice. Na politickou komunikaci práce nahlíží rovněž z pohledu teorie politického paralelismu a vlivu médií na politiku.
|
|
|
Americký mediální systém a politický paralelismus: Od interního k externímu pluralismu
Charvát, Šimon ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce zkoumá měnící se mediální systém ve Spojených státech. Dříve byl americký mediální systém považován jako ten s nevyšší kvalitou žurnalismu a jeho novináři jako největší profesionálové. Americký mediální systém vlivem inovace technologií a stále větší komercionalizace prochází zásadní transformací. Součástí této transformace je přechod z mediálního modelu interního pluralismu k modelu externího pluralismu. Soukromá americká média, která se vyznačovala svou nestranností a politickou vyvážeností, začala v posledních desetiletích zaujímat angažované postoje a přidávat se na stranu politické příslušnosti. Tato práce by měla pomocí rešerše mediálně vědní teorie a politické komunikace a následné strukturované syntézy odpovědět na otázku, proč, kdy a z jakých dílčích důvodů došlo k této transformaci. Tato práce nejdříve popíše chápání systémů demokracie a nedílnou roli mediálního systému v ní, přiblíží v historickém kontextu americký mediální systém a seznámí čtenáře s teoretickými modely mediálních systémů. Popíše aspekty mediálního systému jako politický paralelismus a komercionalizace a následně nabídne možné důvody, které za touto transformací stojí. Tato práce může sloužit jako reference ke studiu změn mediálních systémů a jaké tyto změny mají efekt na demokratické systémy a...
|
|
|
Média a politika - Politické strany ve vybraném českém denním tisku v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
Kocourková, Nikola ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Média a politika - Politické strany ve vybraném českém denním tisku v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 porovnává zastoupení vybraných českých politických stran v obsahu celostátního seriózního českého denního tisku, prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy zpravodajské rubriky deníků Hospodářské novin, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a deníku Právo. Práce zkoumá, jaký prostor byl jednotlivým politickým stranám ve zkoumaných denících věnován, jak často se o nich ve zpravodajství zmiňovaly, zda byl přístup představitelů těchto strany do zpravodajství vyvážený a zda zkoumané deníky prezentovali vybrané politické strany neutrálně. Hlavním cílem práce tak je zjištění zda český denní tisk vykazuje známky politického paralelismu a zda je český tisk objektivní vůči zkoumaným politickým stranám. Teoretickým rámcem, ze kterého diplomová práce vychází, je teorie politického paralelismu, tak jak jej vnímají Daniel C. Hallin a Paolo Mancini a teorie objektivity médií, tak jak ji vnímá Jörgen Westerståhl. Výzkum čerpá ze zahraniční literatury věnující se uvedeným teoriím a také z výzkumů, které v této oblasti provedeny v minulosti v zahraničí.
|
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
| |
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
| |
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
|
Novinář jako politik - případová studie Martina Komárka
Davidová, Adéla ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem přerodu profesionálních novinářů v aktivní politiky. Zkoumáním konkrétního novináře se snaží dojít k obecnému závěru, jaké motivace novináře vedou k tomu, aby se stali politiky. Předmětem práce je i zasazení tohoto fenoménu do kontextu novinářské etiky a hledání odpovědi na to, zda je možné obě profese vykonávat současně - případně jakou formou. Práce je metodologicky vedená jako případová studie a kombinuje hloubkový rozhovor s obsahovou analýzou. Hlavní aktér případové studie Martin Komárek byl dlouholetým komentátorem nejdříve Mladé fronty, později Mladé fronty DNES. V roce 2013 se rozhodl z médií odejít a stal se členem politického hnutí ANO 2011, které založil miliardář Andrej Babiš. Právě Babiše ale Martin Komárek ve svých textech ještě jako novinář několikrát silně kritizoval. Jeho změna názoru na Andreje Babiše byla proto velkým překvapením. Ve třetí části práce jsou ve stručnosti uvedeny další příklady pěti vybraných novinářů, kteří udělali podobné rozhodnutí jako Martin Komárek, a vstoupili do politiky.
|
|
|
Prolínání politické a mediální moci na případu Radka Johna a pořadu Bez cenzury
Štrup, David ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje roli Radka Johna v investigativním pořadu Bez cenzury TV Barrandov. John se jako aktivně působící politik a předseda strany Věci veřejné rozhodl vrátit k novinářské činnosti, přičemž nerezignoval na svou poslaneckou funkci, což můžeme považovat za specifický projev politického paralelismu. Práce popisuje případy, v nichž mohlo být působení Radka Johna v rozporu s normativními novinářskými hodnotami a žurnalistickou etikou. Zvláště se pak soustředí na to, zda se nějaké potenciální politické či mocenské zájmy a názory Radka Johna projevovaly v samotném pořadu. Metodologicky je výzkum veden jako případová studie, která kombinuje kvalitativní obsahovou analýzu, hloubkové rozhovory a další výzkumné postupy. Výzkum pořadu identifikoval v úvodních ohláškách i v některých reportážích bias reflektující antipatii Radka Johna k zavedeným politickým stranám a jejich představitelům, nicméně neodhalil přímou podporu Věcí veřejných nebo jejich politických představitelů. Diplomová práce reflektuje i mediální, odbornou a politickou odezvu na činnost Johna, respektive na jeho návrat k žurnalistice bez složení aktivních politických funkcí a možný střet zájmů.
|
host ::
RSS.