|
| |
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
| |
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
| |
|
|
Pojetí politična v politické teorii Hannah Arendtové
Schreib, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojetím politična v politické teorii Hannah Arendtové. Vychází z toho, že Arendtová chápala politično jako prostor svobodného jednání, který v moderní době schází. Základními otázkami je tedy to, jak Arendtová definuje tento prostor a jakým způsobem je podle ní možné jej konstituovat. V první části je Arendtová představena jako politická myslitelka; druhá část se zabývá základními teoretickými distinkcemi, zejména pojmy veřejné a soukromé sféry a trojicí činností vita activa - prací, zhotovováním a jednáním. Následně je za užití pojmové základny z předchozí části vyložen pojem svobody a jeho moderní aktualizace, kterou Arendtová spatřuje ve fenoménu revoluce, a rovněž je představen autorčin návrh konstituce svobodného politického zřízení.
|
host ::
RSS.