Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pracovní úrazy sester v perioperační péči
Kolmašová, Petra ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Pracovní úrazy sester v perioperační péči" řeší problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci perioperačních sester. Prostředí operačních sálů je velmi specifické a perioperační sestry jsou při své práci vystaveny různým nebezpečím. Cíle: Záměrem práce je zjistit četnost a příčinu pracovních úrazů sester v perioperační péči při výkonu jejich povolání. Metody: K dosažení záměru práce bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílovou skupinou byly všechny perioperační sestry pracující na centrálních operačních sálech pro dospělé a centrálních operačních sálech pro děti ve Fakultní nemocnici v Motole. Do vlastního šetření bylo zařazeno 37 vyplněných dotazníků. Výsledky: Na základě statistického vyhodnocení dat bylo zjištěno, že za poslední rok došlo u 43,24 % respondentů k pracovnímu úrazu. Nejčastěji se jednalo o poranění ostrým nástrojem, specificky o šicí jehlu a skalpel. Nejčastější okolností vzniku úrazu bylo přijímání nástroje od lékaře, a to v důsledku spěchu či nedostatku času. Bolesti pohybového aparátu uvádělo 59,46 % respondentů s nejvyšší prevalencí bederní páteře. Závěr: Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci perioperačních sester je obsáhlá a mohla by být do budoucna více zaměřena na oblast poranění ostrými nástroji. Díky dotazníkovému...
Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení
VÍTKOVÁ, Aneta
Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji kardiochirurgického oboru. Aby mohl kardiochirurgický obor správně fungovat, je zapotřebí perfektní multioborová spolupráce, jejíž součástí jsou i perioperační sestry. Cílem diplomové práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče perioperačních sester na kardiochirurgickém oddělení a současně zjistit, zda jsou tyto sestry motivovány v oblasti celoživotního vzdělávání. Empirická část se skládala z kvalitativního i kvantitativního šetření. Kvalitativní šetření probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s perioperačními sestrami pracujícími na kardiochirurgických operačních sálech. Vybírány byly záměrně, ze tří různých zdravotnických zařízení. Rozhovory byly doslovně přepsány, zpracovány metodou "Tužka a papír" a rozčleněny do kategorií. Pro kvantitativní šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník tvořilo 18 otázek a byl rozšířen mezi perioperační sestry pracující na kardiochirurgických operačních sálech v rámci celé České republiky. Distribuce probíhala také skrze NCO NZO a Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 62 respondentů. Výsledná data byla zpracována v programu MS Excel a doplňku realstatistics, za pomoci grafů, kontingenčních tabulek a statistických výpočtů. Výsledky kvalitativního výzkumu nám umožnily zmapovat činnosti, které vykonává perioperační sestra na kardiochirurgických operačních sálech v roli instrumentující či obíhající sestry. Perioperační sestry vykonávají celou řadu činností před, během i po skončení samotného výkonu. Podstatnou oblastí je také komunikace a správné fungování v rámci celého operačního týmu. Pečlivou přípravou na výkon, dodržováním všech povinností, vhodnou komunikací a dobrými vztahy na pracovišti mohou pacientům poskytnout nejlepší možnou péči. Výsledky kvantitativní části výzkumného šetření poukázaly na to, že neexistuje závislost mezi délkou praxe a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání ani mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání. I navzdory tomu mělo výzkumné šetření pozitivní výsledky. Zjistili jsme, že všechny perioperační sestry našeho výzkumného souboru jsou k celoživotnímu vzdělávání dostatečně motivovány. Diplomovou prací a výsledky výzkumného šetření můžeme přispět nově nastupujícím perioperačním sestrám. Mohou se dozvědět základní informace o práci perioperační sestry na kardiochirurgickém oddělení a také o možnostech týkajících se specializačního či celoživotního vzdělávání. Část o celoživotním vzdělávání může být podporou i pro všechny ostatní sestry.
Perioperační nutriční péče u pacientů podstupující radikální cystektomii pro onkologické onemocnění močového měchýře
Slanařová, Barbora ; Staník, Michal (vedoucí práce) ; Furdek, Michal (oponent)
Perioperační nutriční péče je nedílnou součástí managmentu a programu urychlené rekonvalescence po radikální cystektomii. V současné době je omezená literatura zabývající se problematikou perioperační nutriční péče u pacientů podstupující radikální cystektomii pro onkologické onemocnění močového měchýře. Cílem praktické části bylo zjistit vliv předoperační imunomodulační výživy typu ONS na pooperační komplikace a délku hospitalizace u 25 pacientů podstupující radikální cystektomii pro onkologické onemocnění močového měchýře v Masarykově onkologickém ústavu v roce 2022 ve srovnání s 32 nemocnými bez předoperační imunomodulační výživy, kteří podstoupili radikální cystektomii v roce 2021. Dílčím cílem praktické části bylo prozkoumat proces specializované perioperační nutriční péče probíhající podle specializovaného protokolu zahrnující nemocné podstupující radikální cystektomii pro onkologické onemocnění močového měchýře a navrhnout modifikaci procesu za účelem zlepšení kvality poskytované nutriční péče v perioperačním období. V našem výzkumu předoperační imunomodulační výživa typu ONS významně neovlivnila pooperační komplikace a délku hospitalizace ve srovnání s retrospektivní kontrolní skupinou bez předoperační imunomodulační přípravy. Pro vylepšení perioperační nutriční péče jsou zapotřebí další...
Perioperační ošetřovatelská péče o pacientku při operaci v gynekologické poloze
Šebestová, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Tématem práce je ošetřovatelská perioperační péče o pacientku, které byla na našem pracovišti provedena vaginální hysterektomie a poševní plastiky pro prolaps rodidel v gynekologické poloze. Prevence komplikací z imobilizace je zásadním ošetřovatelským úkolem perioperačních sester a malá pracoviště nebývají vždy adekvátně vybavena. Sledované komplikace jsou sice vzácné a objevují se častěji u operačních výkonů delších než tři hodiny, ale každá operace se může z mnoha důvodů zkomplikovat, operační čas znásobit. Potom nedostatečné vybavení a tím pádem neposkytnutí adekvátní prevence může vést ke vzniku např. dekubitu, periferní neuropatie, kompartment syndromu a k poškození pacienta. Hlavním cílem práce bylo pomocí odborné literatury představit doporučené evidence-based ošetřovatelské postupy, které zajištují bezpečí pacienta na operačním sále při polohování k operaci a napomáhají v prevenci vzniku komplikací z imobilizace. Získané poznatky jsem využila k vypracování brožury s podrobným popisem správného postupu při polohování a poskytování preventivních opatření při polohování pacienta na operačním sále pro sálové sestry a sanitáře. Volila jsem kvalitativní metodu případové studie, ve formě kazuistiky zpracované podle modelu Marjory Gordon a představila ošetřovatelskou péči po celou dobu...
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
Etické problémy v perioperační péči a jejich dopad na bezpečí pacienta
Wichsová, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Munzarová, Marta (oponent) ; Fontánová, Anna (oponent)
Předložená dizertační práce se zabývá etikou aktérů perioperační péče. Cílem práce bylo provést analýzu pochybení, k nimž dochází v průběhu operačních výkonů, určit účastníky perioperační péče, kteří se těchto pochybení dopouštějí a analyzovat důvody pro které k chybám dochází. V teoretické části jsem se zabývala pojmem bezpečí z různých hledisek, bezpečností pacienta v chirurgii a mezinárodními programy, které ji sledují. Dále je popsána situace v české republice z hlediska péče o bezpečnost pacienta v chirurgii. Jedna kapitola se zabývá stáží na švédských operačních sálech. Empirická část dizertace pomocí výsledků pozorování analyzuje skutečné chování aktérů perioperační péče v průběhu operačních výkonů v porovnání se závaznými dokumenty pro zajištění bezpečné perioperační péče. Vymezuje důvody, které jsou příčinou nedodržování zásad hygieny a bezpečnosti na operačních sálech. V závěru práce navrhuji opatření, jejichž přijetí by tento stav pomohlo zlepšit. Klíčová slova perioperační péče, bezpečí, bezpečnost, bezpečnost pacienta, lékařská etika, ošetřovatelská etika
Úloha perioperační sestry v multidisciplinárním týmu
VOTOČKOVÁ, Nikola
Práce na operačním sále je náročná a na všechny členy operačního týmu jsou kladeny vysoké požadavky jak na odbornou kvalifikaci, tak na osobnostní stránku. V multidisciplinárním týmu spolupracují odborníci různých profesí. Nedílnou součástí týmu je perioperační sestra, která jako každý z členů zaujímá v týmu nenahraditelnou roli a společně s ostatními členy týmu usiluje o dosažení společného cíle. Tato bakalářská práce přibližuje práci perioperační sestry v multidisciplinárním týmu na operačním sále. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělena do několika oblastí. Práce začíná charakteristikou jednotlivých časových období perioperační péče a popisuje jakou úlohu plní perioperační sestra v každém z těchto období. Dále tato práce přibližuje prostředí operačního sálu a přípravu operační skupiny. Informuje o kvalifikačním a specializačním vzdělání, které je potřeba absolvovat pro výkon profese perioperační sestry. Teoretickou část práce uzavírá oblast, která se zabývá složením multidisciplinárního týmu a komunikací mezi jeho členy. Empirickou část této práce tvoří výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu má perioperační sestra v multidisciplinárním týmu. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké jsou kompetence perioperační sestry? 2. Jaké jsou možnosti vzdělávání pro perioperační sestry? 3. Jakou roli má perioperační sestra v rámci multidisciplinárního týmu? Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou. Výzkumná data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů s deseti perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Rozhovor obsahoval třináct předem připravených otázek a další otázky byly doplněny dle situace při samotném rozhovoru. Otázky byly rozděleny do třech oblastí. První oblast otázek se týkala identifikačních údajů a vzdělání perioperačních sester, druhá oblast otázek se zajímala o činnosti, které provádějí perioperační sestry na operačním sále a třetí oblast se soustředila na interpersonální vztahy a komunikaci v týmu. Veškerá získaná data byla analyzována a rozdělena do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že hlavní náplň práce perioperační sestry závisí na tom, zda sestra momentálně zastává roli pomocné sestry, tzv. "obíhající" sestry, nebo jestli právě instrumentuje. Obě z těchto rolí zastávají během operačního výkonu svou specifickou úlohu, ale také navzájem spolupracují. Aby se všeobecná sestra stala perioperační sestrou a mohla práci vykonávat bez odborného dohledu je nutné absolvovat specializační studium. Z těchto výsledků vyplývá, že sestry mají zájem se dále vzdělávat, aby mohly samostatně vykonávat práci perioperační sestry. Pacienti jsou pro členy operačního týmu na prvním místě a ačkoli během operačního výkonu nepanují mezi členy vždy přátelské a vřelé vztahy, většina členů se vzájemně respektuje. Výsledky šetření mohou pomoci studentům a sestrám, které mají zájem o obor perioperační péče. Plánovaným výstupem této práce je publikace získaných výsledků v odborném periodiku.
Centralizace operačních sálů z pohledu sestry
DRAŽANOVÁ, Monika
Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobně informovat o organizaci a provozu dnešních operačních sálů z pohledu sestry. Operační léčba vyžaduje vysoké nároky na technické a materiální vybavení, speciální vzdělávání personálu, dokonalé dodržování asepse, antisepse, sterility a také speciální organizaci práce. Diplomová práce má rovněž poukázat na nejpalčivější problémy současné situace managementu operačních sálů. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody jsou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko pro perioperační sestry. Metoda: Pro diplomovou práci bude použita metoda kvalitativní šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, společně s metodou sněhové koule snowballig. Sledovaný soubor: Výzkum tvoří respondentky s ukončenou specializací v oboru instrumentování na operačním sále a stále aktivně pracující v daném operačním oboru. Současný stav: Organizace a provoz dnešních operačních sálů je koncipován do dvou fungujících modelů. Jedná se o model tzv. přísálové sterilizace versus centrální operační sály. Oba způsoby mají své klady a zápory, a to jak na provoz, pracovní vytíženost, vzdělávání všeobecných sester i na vedení operačních sálů. Přitom nejméně výhodnou variantou je kombinace obou perioperačních provozů. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na centralizaci a management operačních sálů vyplývá, že typ přísálové sterilizace je brán jako způsob zastaralého modelu sterilizace nástrojů určené pro operační sály. Z výsledků dále vyplývá, že model centrálních operačních sálů se spojením centrální sterilizace je metodou modernější, hospodárně výhodnější, a to jak po stránce ekonomické, materiální tak i pracovní, a to ne jen pro sestry, ale pro veškerý zdravotní personál. Závěr: V souladu s cílem této práce je poukázat na problematiku centralizace operačních sálů, a to jak v rámci výstavby s nutností dodržování veškerých známých postupů v rámci dodržování aseptických podmínek, tak i nutností dobrého managementu či vzdělaností sester v daném oboru. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací pro nelékařské zdravotní obory, hlavně perioperační péči.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.