Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
Alterace glykokalyx v kritických stavech a během velkých operačních výkonů a možnosti jeho protekce
Astapenko, David ; Černý, Vladimír (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Úvod: Glykokalyx představuje ochranný buněčný obal na sacharidové bázi. Buňce slouží jako komunikační médium s vnějším prostředí. Glykokalyx se vyskytuje též na apikálním povrchu cév, kde se nazývá endoteliální glykokalyx (EG). Výzkumy z posledních let deklarují jeho centrální roli ve fyziologii a patofyziologii mikrocirkulace. O stavu EG u pacientů v kritických stavech a během velkých chirurgických výkonů je dosud známo velmi málo a stále se vyvíjejí nové metody pro studium této komplexní struktury. Cíle: Cílem disertační práce bylo zhodnotit současnou úroveň znalostí o EG a metody jeho výzkumu. Popsat stav EG v experimentu na praseti domácím během náhlé zástavy oběhu (NZO) a na králíkovi během navozené hypernatrémie. Popsat stav EG u pacientů v perioperačním období při použití rozdílné anesteziologické techniky, dynamiku změny EG u pacientů v intenzivní péči, odezvu EG na tekutinovou výzvu 500 ml fyziologického roztoku (F 1/1) u zdravých dobrovolníků, změnu EG po podání tukové emulze u pacientů v intenzivní péči, kvalitu EG u pacientů s poruchou metabolizmu tuků (dyslipidémie a domácí dlouhodobá parenterální výživa) a kvalitu EG u zdravých dobrovolníků. Práce měla dále za cíl identifikovat ochranné látky a postupy pro EG a nastínit potenciální směr dalšího výzkumu. Metodika: EG byl studován jak v...
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.