|
| |
|
|
Deprivační syndrom u dětí, jeho interpretace a možnosti nápravy v prostředí školy a ústavní péče
Ječmínek, Jakub ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat základní charakteristiku a problémy týkající se deprivačního syndromu u dětí, poskytnout pedagogickým pracovníkům informace potřebné k efektivní orientaci v problematice, rozpoznání deprivačního syndromu, zdůraznit význam souvislostí, které přesahují pedagogické prostředí a mají celospolečenský charakter a nabídnout nástroje a mechanismy vedoucí k efektivní prevenci a možné nápravě syndromu. Tato práce je tematicky dělena do dvou hlavních oddílů. První vymezuje základní termíny oblasti a pojednává o podmínkách vzniku deprivačního syndromu a jeho symptomech. Poukazuje na charakteristiky zdrojů deprivačního syndromu a to, jak se syndrom promítá do chování dětí. Druhá část se potom zaměřuje na možnosti prevence a nápravy deprivačního syndromu. Důraz je kladen na význam propojenosti mnoha životních a společenských oblastí. Důležitá je také provázanost vlivu rodiny a pedagogických pracovníků v optimalizaci prevence a nápravy.
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni ZŠ
Řeháková, Lenka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce se zabývá problematikou, která je podle mého názoru stále více aktuální. Dětí, které jsou speciálně vzdělávány, neustále přibývá. Škola, ve které jsou vzdělávány, jim buď vypracovává individuální vzdělávací plán (dále IVP), nebo jejich práci toleruje, to znamená, že jim není vypracován IVP, ale škola a učitel o žácích ví. Přibývá počet žáků nejenom se specifickými poruchami učení a ADHD, ale také s Aspergerovým syndromem, poruchami řeči, tělesným postižením, diabetem nebo epilepsií a další. Ovšem v závislosti na jejich problému také práce s nimi. Důležité pro dítě je, aby byla porucha správně diagnostikována a zajištěna dobrá práce s těmito žáky. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část především specifikuje, co jsou to specifické poruchy učení, Aspergerův syndrom, a vývojová dysfázie. Praktická část se zaměřuje na práci žáků se specifickými poruchami učení, Aspergerovým syndromem a vývojovou dysfázií. Cílem práce je zjistit metodami rozhovorem a pozorováním, jak probíhá edukace integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni různých základních škol. Zajímám se o to, jak žáky vnímá jejich učitel, jak s nimi pracuje, jestli byl o problematice vůbec informován a získal si o ní nějaké informace. Dále, jestli vidí u žáků nějaké pokroky, jak s nimi...
|
|
| |
|
| |
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni ZŠ
Řeháková, Lenka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce se zabývá problematikou, která je podle mého názoru stále více aktuální. Dětí, které jsou speciálně vzdělávány, neustále přibývá. Škola, ve které jsou vzdělávány, jim buď vypracovává individuální vzdělávací plán (dále IVP), nebo jejich práci toleruje, to znamená, že jim není vypracován IVP, ale škola a učitel o žácích ví. Přibývá počet žáků nejenom se specifickými poruchami učení a ADHD, ale také s Aspergerovým syndromem, poruchami řeči, tělesným postižením, diabetem nebo epilepsií a další. Ovšem v závislosti na jejich problému také práce s nimi. Důležité pro dítě je, aby byla porucha správně diagnostikována a zajištěna dobrá práce s těmito žáky. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část především specifikuje, co jsou to specifické poruchy učení, Aspergerův syndrom, a vývojová dysfázie. Praktická část se zaměřuje na práci žáků se specifickými poruchami učení, Aspergerovým syndromem a vývojovou dysfázií. Cílem práce je zjistit metodami rozhovorem a pozorováním, jak probíhá edukace integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni různých základních škol. Zajímám se o to, jak žáky vnímá jejich učitel, jak s nimi pracuje, jestli byl o problematice vůbec informován a získal si o ní nějaké informace. Dále, jestli vidí u žáků nějaké pokroky, jak s nimi...
|
|
| |
|
|
Deprivační syndrom u dětí, jeho interpretace a možnosti nápravy v prostředí školy a ústavní péče
Ječmínek, Jakub ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat základní charakteristiku a problémy týkající se deprivačního syndromu u dětí, poskytnout pedagogickým pracovníkům informace potřebné k efektivní orientaci v problematice, rozpoznání deprivačního syndromu, zdůraznit význam souvislostí, které přesahují pedagogické prostředí a mají celospolečenský charakter a nabídnout nástroje a mechanismy vedoucí k efektivní prevenci a možné nápravě syndromu. Tato práce je tematicky dělena do dvou hlavních oddílů. První vymezuje základní termíny oblasti a pojednává o podmínkách vzniku deprivačního syndromu a jeho symptomech. Poukazuje na charakteristiky zdrojů deprivačního syndromu a to, jak se syndrom promítá do chování dětí. Druhá část se potom zaměřuje na možnosti prevence a nápravy deprivačního syndromu. Důraz je kladen na význam propojenosti mnoha životních a společenských oblastí. Důležitá je také provázanost vlivu rodiny a pedagogických pracovníků v optimalizaci prevence a nápravy.
|
|
| |
host ::
RSS.