|
|
Sídlo Karla Löwa v Heleníně
PÝCHOVÁ, Alice
Bakalářská práce na téma Sídlo Karla Löwa v Heleníně popisuje nejen historii továrního komplexu a jeho reprezentativní části z roku 1919, ale i současnou podobu budovy, o kterou se dnes stará a kterou využívá Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava. V práci jsou zkoumány rovněž proměny tohoto objektu, které byly přizpůsobovány vždy aktuálním potřebám. Vedle stavební historie se věnuje také stylovým a formálním znakům, intelektuálnímu rozhledu a vkusu stavebníka. Přestože se k reprezentativním prostorům v Heleníně nedochovaly žádné plány, práce zde zmiňuje okruh možných architektů.
|
|
|
Květinový detail v tvorbě významných zahradních tvůrců poloviny 19. a počátku 20. století
Andrlová, Hana
Bakalářská práce se věnuje květinovému detailu v tvorbě významných zahradních tvůrců poloviny 19. a počátku 20. století. Pozornost je věnována stylům zahradně architektonické tvorby tohoto období a jeho tvůrcům. Práce je zaměřena na květinový detail, neboli na různé způsoby použití bylin nejenom v soukromých zahradách, ale i parcích, lázeňských městech či hřbitovech. Dále se tato práce soustředí na život a tvorbu konkrétní osobnosti zahradního umění, Josefa Kumpána, který významným způsobem ovlivnil tehdejší zahradní a krajinářskou tvorbu na našem území. Získané informace jsou následně aplikovány na modelovém objektu zahrady v České Skalici. Na základě zjištěných výsledků z terénního průzkumu, historických fotografií a map, původních plánů zahrady a skic je sestavena rekonstrukce původních květinových záhonů. Získané informace doprovází bohatá obrazová dokumentace.
|
|
| |
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Osudy matičních školy a jejich učitelů; Ústřední matice školská v jižních Čechách 1880-1918
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním soukromých menšinových škol Ústřední matice školské a osudy jejich učitelů v oblasti jižních Čech v letech 1880-1918. První kapitoly zachycují okolnosti vzniku Ústřední matice školské a školní zákony druhé poloviny 19. století, které pro fungování škol a pro jejich učitele byly důležité. Těžištěm práce jsou kapitoly o matičních školách a učitelích, kteří na nich působili. V této části práce vychází hlavně z pramenů uložených v Národním Archivu v Praze a Státních okresních archivech v jižních Čechách (školní kroniky, spisový materiál). Kapitola týkající se matičních škol zachycuje tyto školy od jejich vzniku až po převedení do správy obce a pozdější podporu ÚMŠ svým veřejným českým školám. Kapitola o matičních učitelích mapuje jejich problémy jako zaměstnanců soukromého spolku, platové a životní podmínky a zajištění v případě stáří a nemoci. Klíčová slova: Ústřední matice školská, jižní Čechy, národní menšinové školy, učitelé, přelom 19. a 20. století
|
|
|
Výstava Augusta Rodina v Praze 1902, její okolnoti a vlivy
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K základním cílům této bakalářské práce patří zejména sled událostí, které zapříčinily konání výstavy Augusta Rodina v Praze roku 1902, s jejich následnými dopady na soudobou uměleckou scénu v Čechách. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá vývojem složitých a dlouholetých vztahů mezi Prahou a Paříží, jež bezprostředně souvisely s pražskou výstavou. Následující kapitola pojednává o přípravách, které předcházely konání výstavy samotné. V této části práce jsou zmíněny kroky, které Spolek výtvarných umělců Mánes podnikl k tomu, aby se celá kulturní událost mohla v Praze uskutečnit (vzájemná korespondence Stanislava Suchardy s Augustem Rodinem, speciální vydání dvojčísla Volných směrů, návštěva delegace pražské radnice u Rodina v Paříži, zapojení se Josefa Mařatky do organizace výstavy apod.). Námět další kapitoly velmi těsně navazuje na předchozí část a představuje praktické záležitosti, jež bylo nutné zvládnout před slavnostním otevřením Rodinovy výstavy veřejnosti. V pořadí pátá kapitola vystihuje Rodinův příjezd do Prahy a nejdůležitější body bohatého programu, který byl pro významného francouzského sochaře připraven. Zásadní druhá část této bakalářské práce se zabývá podněty, které Rodinova návštěva Prahy i jeho tvorba představily a s nimiž se musela domácí scéna následně vyrovnat prostřednictvím...
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Působení národních obranářských organizací na jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá fungováním českých národních obranných organizací na Jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století. V prvních kapitolách popisuje politickou a společenskou situaci v období vzniku obranných organizací (80. léta 19. století), školské zákony druhé poloviny 19. století a obecně vznik obranných organizací a jejich nástroje na přesvědčování společnosti. Těžištěm práce je pak vznik místních odborů Ústřední matice školské a Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci a jejich následná činnost do první světové války. Práce mapuje získávání financí hradeckých odborů obou organizací (sbírky a dary) a jejich další použití na podporu českých menšin a získávání českých dětí do českých škol. Popisuje také snahu o zřizování matičních škol na Jindřichohradecku. Klíčová slova: Národní obranné organizace, Ústřední matice školská, Národní jednota Pošumavská, Jindřichohradecko, Přelom 19. a 20. století
|
|
|
Obnova zahrady Bratmannovy vily ve Valašských Kloboukách
Mikuličáková, Marie
Tématem bakalářské práce je obnova vilové zahrady vzniklé koncem 19. a počátkem 20. století v našich zemích. Pro získání znalosti o podobě vilových zahrad tohoto období je práce soustředěna na literární přehled, studuje knihy zahradních architektů daného období, jejich tvorbu i současné publikace zahradních architektů a historiků architektury. Za účelem vyhodnocení aktuálního využití a stavu péče o vilové zahrady u nás bylo osobně navštíveno devatenáct zahrad a tyto jsou v práci představeny. U 4 z nich je navíc předveden přístup k obnově vilové zahrady. Na podkladě těchto studií a analýz k objektu zahrady Bratmannovy vily ve Valašských Kloboukách byla provedena zahradně architektonická studie. Studie reflektuje možnou původní podobu zahrady, tvorbu referenčních vilových zahrad v dané době, ale také současné funkční využití zahrady Bratmannovy vily.
|
|
| |
host ::
RSS.