|
|
Místní referendum v evropském prostoru
Svoboda, Marius ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Diplomová práce Místní referendum v evropském prostoru nabízí ucelený přehled právní úpravy institutu místního referenda v jednotlivých evropských státech. Ve čtyřech částech věnovaných střední, jižní, západní a severní Evropě seznamuje s úpravou tohoto institutu v tamních právních řádech i srovnání jednotlivých řešení nejen s úpravou českou, ale mezi evropskými státy navzájem. Detailně se věnuje jednotlivých aspektům místního referenda, mezi nimi jeho vyhlášení, závaznosti či možnosti lidové iniciativy.
|
|
|
Zhodnocení možností využití participativních rozpočtů v ČR
Náplavová, Jana
Náplavová, J. Zhodnocení možností využití participativních rozpočtů v ČR. Diplo-mová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018 Participativní rozpočet je téma, které začíná být známé po celém světě, což bylo podnětem pro výběr tohoto tématu. Mou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část představuje základní informace o participativním rozpočtu, jeho historie, druhy, aktéry a fungování ve světě i v ČR. Hlavní část práce se zaměřuje na projekt "Dáme na Vás", který je novinkou na úrovni města Brna. Budu analyzovat dílčí přípravné procesy, finanční náročnost a implementaci PaR v Brně. V poslední řadě prostřednictvím dotazníkového šetření, zhodnotím, jak navrhovatelé projektů tuto novou aktivitu vnímají.
|
|
|
Přístup českých politických stran k referendu v ČR
Snížek, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
V posledních parlamentních volbách v roce 2017 skončili na třetím a čtvrtém místě strany Piráti a SPD. Tyto strany se ve svých kampaních často zaměřovaly na téma referenda a větší účasti veřejnosti na demokratickém rozhodování. Převážně strana Svoboda a přímé demokracie - Tomio Okamura má v programu celostátní referendum jako prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto strany dohromady získaly přes 20 procent, jsou v jednáních o vzniku vlády důležitými hráči. Předpokládaným cílem tak je ukázat, jak si strany ANO, Piráti, SPD, ČSSD a KSČM představují formu a používání referenda v České republice. Vysvětlit, co vše termín referendum obnáší. Představím základní charakteristické rysy. V práci jsem uvedl, kdy proběhlo c České republice jediné celostátní referendum. Vysvětlil jsem fungování lokálních a krajských referend. Představil jsem návrhy strana hnutí a zaměřil se na body, které mají strany či hnutí v návrzích rozdílné a na kterých se shodují. K práci jsem používal nejvíce sněmovní tisky a jednání z Poslanecké sněmovny. Dále jsem využíval politické debaty, kterých se účastnili členové mnou zvolených politických subjektů. Provedl jsem analýzu předvolebních a dlouhodobých programů a zaměřil se na to, jak se tyto cíle snaží jednotlivé strany naplnit.
|
|
|
Fenomén euroskepticismu na příkladu německé AfD a české SPD
Horáčková, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu euroskepticismu, který je demonstrován na příkladu dvou politických stran. Předmětem analýzy je německá strana Alternativa pro Německo (AfD) a česká Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Práce se euroskepticismem zabývá nejprve v obecné rovině, přičemž sleduje a porovnává míru veřejného euroskepticismu v Německu a České republice. S pomocí tří představených teoretických konceptů následně obě politická uskupení kategorizuje. Zvláštní důraz je kladen na jejich historický vývoj a okolnosti vzniku, které slouží jako východisko ke zkoumání motivace dané euroskeptické subjekty založit. Na základě analýzy a komparace příslušných volebních programů k evropským i národním volbám práce přichází se srovnáním programových východisek obou politických stran s ohledem na jejich postoje k evropské integraci. Součástí práce jsou záznamy osobních rozhovorů se stranickými představiteli, které společně s aktuálními programy k volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 umožňují popsat, jak si AfD a SPD představují ideální formu evropské spolupráce.
|
|
|
Vznik a vývoj české SPD v letech 2015 - 2018.
Režná, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji politického hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Teoretická část se věnuje politickým stranám jako takovým. Prostor je zde dán definici politických stran, jejich vzniku, typologii a funkcím. Část práce se také věnuje systému politických stran. Druhá část práce se věnuje zejména vzniku a vývoji hnutí SPD, přes první hnutí založené Tomiem Okamurou - Úsvit, až po současnou situaci SPD. Prostor je zde věnován zejména programu SPD, voličům hnutí a volebním průzkumům. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, politické hnutí, SPD, Tomio Okamura, přímá demokracie, referendum, elektorát
|
|
|
Místní referendum v ČR - zákonná úprava, aplikační praxe a úvahy de lege ferenda
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu fungování platné právní úpravy se zaměřením především na judikaturu, a vyvodit z provedené analýzy některé návrhy de lege ferenda. Práce se sestává z úvodu, deseti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola pojednává o přímé demokracii a jejích jednotlivých institutech. Druhá kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Třetí kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí, obecně závazné vyhlášky. Čtvrtá kapitola se věnuje oprávněným osobám a přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení a vnitřnímu fungování. Pátá a šestá kapitola popisuje náležitosti návrhu na konání místního referenda a proces jeho přezkumu, a to ze strany obecního úřadu i zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Sedmá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda,...
|
|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Místní referendum
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu právní úpravy zaměřenou především na judikaturu, včetně té nejnovější z podzimu roku 2014. Práce se sestává z úvodu, devíti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Druhá kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí a obecně závazné vyhlášky. Třetí kapitola se věnuje přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení, vnitřnímu fungování, procesu sběru podpisů a náležitostí návrhu na konání místního referenda. Čtvrtá a pátá kapitola popisuje proces přezkumu návrhu přípravného výboru, a to ze strany obecního úřadu a zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Šestá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda, jejich předpoklady, trváním závaznosti z hlediska časového i mechanismy dozoru. Sedmá kapitola...
|
|
|
Přímá demokracie ve veřejné diskuzi v České republice. Političtí aktéři, jejich návrhy a politická praxe
Havlík, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé demokracie ve veřejné diskuzi a politické praxi v České republice. Práce se zabývá politickými aktéry, kteří prosazují zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. K těmto navrhovaným tezím chci v rámci této práce kriticky přistoupit, zhodnotit jejich relevanci a uskutečnitelnost. Po teoretickém představení prvků přímé demokracie jsou představeny konkrétní země, které mají dlouholetou zkušenost s využíváním prvků přímé demokracie, konkrétně se jedná o Švýcarsko a Kalifornii. Taktéž se zabývám referendem o nezávislosti ve Skotsku z roku 2014 a referendem o manželství a rodině na Slovensku z roku 2015. Hlavní část práce se zabývá konkrétními politickými aktéry, kteří prosazují nebo prosazovali zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. Jedná se o Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné, Hnutí za přímou demokracii, Českou pirátskou stranu, o vládní návrh zákona o celostátním referendu Jiřího Dienstbiera nebo o marginální záležitosti typu knihy Úsvit od Pavla Kohouta nebo politického aktivisty Petra Cibulky. V práci se také zaměřuji na využívání prvků přímé demokracie na místní úrovni, z čehož chci vyvodit konkrétní závěry využívání tohoto institutu přímé demokracie. Rovněž musí být zmíněny zásadní náležitosti zákona o...
|
host ::
RSS.