|
|
Vývoj příjmových nerovností v zemích V4
Borzov, Mikhail
Bc. Borzov, M., Vývoj příjmových nerovností v zemích V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce s názvem "Vývoj příjmových nerovností v zemích V4" se zabývá identifikací relevantních faktorů, které ovlivňují vývoj příjmových nerovností v jednotlivých zemích Visegrádské skupiny v období 2004–2020. Teoretická část práce poskytuje aktuální přehled studií, které se věnují problematice příjmových nerovností. Tato část práce analyzuje teoretické koncepty a různé přístupy, jež jsou v současnosti užívány ke vysvětlení příjmových nerovností. Empirická část práce se zaměřuje na provedení korelační a regresní analýzy s cílem identifikovat konkrétní faktory, jež ovlivňují příjmové nerovnosti. Výsledky regresní analýzy ukazují, že mezi významné faktory patří nezaměstnanost, globalizace, struktura průmyslu a jeho přidaná hodnota a další faktory. Tyto výsledky naznačují, že změny v těchto faktorech mohou mít významný dopad na příjmové nerovnosti v zemích V4
|
|
|
Monetary policy and income Inequality– evidence from Slovakia
Henein, Joseph
Vliv provádění měnové politiky na příjmovou a majetkovou nerovnost je předmětem rozsáhlého výzkumu a po zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky vzbudil nový zájem. Vliv měnové politiky na kanál cen aktiv byl identifikován jako klíčový determinant rozšiřování distribuce bohatství a příjmů. V tomto výzkumu testuji hypotézu, zda existuje vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv Evropskou centrální bankou na příjmovou nerovnost v eurozóně, a to se zaměřením na výsledky pro Slovensko. Rozsah tohoto výzkumu je období od roku 2014 do roku 2018 se zaměřením na efekt příjmové nerovnosti pro 1 % nejlépe vydělávajících osob, 10 % nejlépe vydělávajících osob, a 50 % nejhůře vydělávajících osob. A vliv na Giniho koeficient je testován i pro vliv na celkové rozdělení příjmů. Prostřednictvím analýzy panelových dat studie nezjistila žádný podstatný vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv na příjmovou nerovnost. Koeficient odhadu pomocí několika postupů odhadu nebyl shledán statisticky významným.
|
|
|
Impact of Universal Basic Income on Income and Poverty in Italy: A Multi-Scenario Analysis Using HFCS Data in EUROMOD
Petrus, Tomáš ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Mikrosimulace základního nepodmíněného příjmu v EUROMOD přisprívají probíhající diskusi o sociálních důsledcích a rozpočtové proveditelnosti této politiky. Evropská HFCS data použitá v této práci umožňují zdanění majetku jako způsob financování, aby byl základní nepodmíněný příjem rozpočtově neutrální. Tato práce zkoumá vliv tří unikátních scénářů na redistribuci příjmů a míru ohrožení chudobou na různé části italské populace. Rozmanitost italských regionů a boj s veřejným dluhem mohou vážně ohrozit proveditelnost scénářů v reálném světě. Výsledky práce následují trend radikálního snižování celkové chudoby a nerovnosti pozorovaný v této oblasti výzkumu. Tyto scénáře, spolu s pevnou daní z majetku, mají nepříznivé dopady na starší věkové skupiny, které se spoléhají na starobní důchody. Systém sociálních dávek má ve scénářích různé úrovně náhraditelnosti, které významně ovlivňují dopad na ohrožené skupiny. Práce nastoluje potenciální zmírnění nežádoucích účinků, které lze analyzovat v dalším výzkumu. Mikrosimulace postrádá behaviorální dopad základního nepodmíněného příjmu na jednotlivce, který je zachycen v provedených studiích v Evropě a Severní Americe.
|
|
|
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
|
|
|
Income inequality and its impacts in France, Sweden and the United Kingdom
Šauer, Martin
Moje bakalářská práce se zabývá analýzou stavu příjmové nerovnosti a jejími dopady a následky na populaci ve zvolených státech Evropské Unie: Švédska, Francie a Spojeného Království. Práce prochází příjmovou nerovnost z historické perpektivy od prvních relevantních dat k nýnějším hodnotám z posledních let. Práce taktéž srovnává důsledky nerovnosti v oblastech sociální mobility, vzdělávání a zdravotnictví ve všech zvolených státech. Důraz byl kladen zejména na spolehlivé a relevantní zdroje dat, velká většina aktuálních dat o příjmové nerovnosti pochází z databáze OECD a z evropských insitucí.
|
|
|
Príjmová a spotrebná nerovnosť vo vybraných krajinách
Petrášová, Kristína
Bakalářská práce se zabývá způsoby měření příjmové a spotřební nerovnosti ve světě a jejich vzájemnou souvislostí. První kapitola bakalářské práce obsahuje teoretické přiblížení spotřební a příjmové nerovnosti a jejich dopad na blahobyt lidstva, v této části jsou také uvedeny způsoby měření příjmové nerovnosti a srovnání jejich kvality. Způsob vyčíslení spotřební nerovnosti je vysvětlen v metodice práce, neboť nemáme k dispozici mnoho ukazatelů spotřební nerovnosti. Praktická část je zaměřena na zjišťování závislosti spotřební a příjmové nerovnosti, jak se navzájem ovlivňují. Získané výsledky jsou porovnané s předchozími vědeckými pracemi a jejich výsledky.
|
|
|
Globalization, Rule of Law and Wealth Inequality
Svěchotová, Anežka ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme determinanty majetkové nerovnosti za pomocí nově sestaveného a rozsáhlého datasetu. Součástí tohoto datasetu je 39 nezávislých proměnných včetně měřítka právního státu a 6 dimenzí globalizace. Kvůli velkému počtu proměnných a nejistotě ohledně podoby ideálního modelu jsme použili metodu zvanou "Bayesian Model Averaging (BMA)". Tato metoda je schopná vyhodnotit velký počet potencionálních proměnných a pomocí hodnoty "posterior model probability (PMP)" vybrat determinanty majetkové nerovnosti. Metodou BMA jsme identifikovali pět determinantů - tři ukazatele finančního rozvoje, růst HDP a "dummy" proměnnou pro země z regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Ačkoli dimenze globalizace nejsou determinanty majetkové nerovnosti, úzce spolu souvisejí. Klasifikace C33, E21, G51 Klíčová slova Globalizace, majetková nerovnost, Bayesian Model Averaging (BMA) Název práce Globalizace, měřítko právního státu a majetková nerovnost
|
|
|
Distributional impacts of meal vouchers
Röhryová, Lenka ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat distribuční dopady stravenkového systému v České republice a to zejména v souvislosti s příjmovou nerovností mezi jednotlivými příjmovými skupinami. V první části práce se zabýváme rysy stravenkového systému v České republice, příslušným legislativním rámcem a nabízíme srovnání českého stravenkového systému s jinými evropskými zeměmi. V druhé části této práce provádíme rozbor redistribučních efektů stravného na jednotlivé příjmové decily, vyčíslujeme dopady daňového zvýhod- nění stravného na státní rozpočet a podle několika scénářů simulujeme nahra- zení současné podoby stravného rovným příspěvkem na stravování. Na zák- ladě naší analýzy představuje daňové zvýhodnění stravného pro státní roz- počet zátěž 1.3 mld Kč. Naše zjištění naznačují, že současná podoba stravného rozšiřuje příjmovou propast mezi příjemci a nepříjemci, a to jak v rámci jed- notlivých decilů, tak napříč nimi. Majetnější domácnosti dostávají stravné častěji, navíc v nominálně i poměrně vyšších hodnotách. Věříme, že nahrazení současného systému systémem s rovným příspěvkem na stravování (využíva- jícího současný rozpočet) by podpořilo příjmovou rovnost. Nižší decily by benefitovaly, díky vyššímu podílu jedinců oprávněných pobírat stravné, za- tímco domácnosti z vyšších decilů by zaznamenaly pokles ve...
|
|
|
Three Essays on Financial Development
Mareš, Jan ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Belke, Ansgar (oponent) ; Čihák, Martin (oponent) ; Geršl, Adam (oponent)
Dizertační práce je souborem tří empirických článků o dopadech rozvoje finančních trhů. První článek zkoumá vliv charakteristik finančního zprostředkování na dlouhodobý ekonomický růst. S využitím metody Bayesiánského průměrování identifikuje efektivitu finančního zprostředkování jako klíčový prorůstový faktor. Druhý a třetí článek se zabývají činiteli ovlivňujícími rozdělení příjmů a bohatství. Mezi ekonomickými, politickými, institucionálními a geografickými faktory ukazují na důležitou roli finančního rozvoje při formování obou nerovností.
|
|
|
Změny v distribuci příjmů v USA a dekompozice Giniho koeficientu
Roček, Tomáš
Roček, T. Změny v distribuci příjmů v USA a dekompozice Giniho koeficientu. Di-plomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Od 80. let minulého století došlo ve Spojených státech k podstatnému růstu pří-jmové nerovnosti. Práce se zabývá vlivem jednotlivých příjmových zdrojů na cel-kovou příjmovou nerovnost, zhodnocuje jejich význam a formuluje nástroje, ja-kými lze tyto zdroje ze strany vlády ovlivňovat. V práci byla provedena dekompo-zice Giniho koeficientu, ze které vyplynulo, že nejvyšší podíl na celkové nerovnosti mají platy a mzdy. K růstu celkové nerovnosti ve sledovaném období od roku 2000 do roku 2014 nejvíce přispíval prodej aktiv. Tento příjmový zdroj má také nejvyšší potenciál pro další růst nerovnosti příjmů. V diskuzní části jsou debato-vány hlavní příčiny tohoto vývoje a relevance zkoumání tohoto problému. Na zá-kladě postupů v této práci je možné provést dekompozici Giniho koeficientu pro kterýkoliv stát nebo oblast a tímto způsobem zkoumat původce nerovnosti. Práce také vytváří ucelený pohled na celou problematiku.
|
host ::
RSS.