|
|
E-learning a jeho používání z pohledu výuky společenských věd.
Růžanská, Hana ; Beneš, Milan (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent) ; Pančocha, Karel (oponent)
Disertační práce přináší komplexní pojednání o současných moderních metodách výuky včetně e-learningu. V úvodu práce, který přibližuje její obsah, smysl, východiska a cíle, je za hlavní cíl práce stanoven záměr analyzovat a zhodnotit nejnovější vývojové trendy e-learningu, moderních forem vzdělávání a využívání informačních technologií v organizaci studia. Dílčí cíle práce souvisejí se strukturou hlavního cíle a korespondují se členěním práce na jednotlivé kapitoly, ve kterých text zasazuje historii e-learningu do kontextu historie věd a institucionálního vzdělávání, zhodnocuje postavení e-learningu a dalších moderních forem vzdělávání v rámci politických a legislativních priorit Evropské unie a České republiky, prezentuje několik klíčových strategických a právních dokumentů upravujících tuto oblast mimo jiné v souvislosti s konceptem celoživotního učení. Ve stěžejní teoretické části práce je podán podrobný pohled na hlavní teoretické otázky související s e-learningem a s dalšími moderními formami vzdělávání v současné domácí i zahraniční odborné literatuře. Tato část popisuje e-learning v souvislosti s konceptem celoživotního učení, podává základní definice e-learningu a rozbor dalších souvisejících pojmů, stručnou historii e-learningu, e-learningových nástrojů a forem, porovnává výhody a nevýhody...
|
|
|
Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií
Petiška, Eduard ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent) ; Feberová, Jitka (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v kontextu environmentálních studií. Práce je koncipována jako soubor čtyř tematicky navazujících studií, jež byly publikovány ve formě recenzovaných článků v relevantních odborných časopisech. Úvodní část práce je věnována širšímu kontextu problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů a objasnění tematických souvislostí jednotlivých publikací. První studie diskutuje problematiku otevřených vzdělávacích zdrojů, hodnocení jejich kvality a možnosti využívání v environmentálních oborech; zároveň analyzuje různé typy zdrojů, jež jsou dostupné pro environmentální vzdělávání v českém prostředí. Na tomto základě je založen design výzkumu provedený mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách na vzorku 233 respondentů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve druhé studii zaměřující se na hodnocení kvality a ve třetí studii, v níž jsou řešeny obecné způsoby využívání OER. Ze zjištění plyne, že nejvyužívanějším zdrojem je pro studenty Wikipedie, kterou zároveň považují za poměrně kvalitní zdroj. V další studii je proto řešena problematika Wikipedie, přičemž je navržena ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji jako indikátor kvality pro využívání Wikipedie v rámci environmentálního vzdělávání na vysokoškolské...
|
|
|
Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií
Petiška, Eduard ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent) ; Feberová, Jitka (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v kontextu environmentálních studií. Práce je koncipována jako soubor čtyř tematicky navazujících studií, jež byly publikovány ve formě recenzovaných článků v relevantních odborných časopisech. Úvodní část práce je věnována širšímu kontextu problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů a objasnění tematických souvislostí jednotlivých publikací. První studie diskutuje problematiku otevřených vzdělávacích zdrojů, hodnocení jejich kvality a možnosti využívání v environmentálních oborech; zároveň analyzuje různé typy zdrojů, jež jsou dostupné pro environmentální vzdělávání v českém prostředí. Na tomto základě je založen design výzkumu provedený mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách na vzorku 233 respondentů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve druhé studii zaměřující se na hodnocení kvality a ve třetí studii, v níž jsou řešeny obecné způsoby využívání OER. Ze zjištění plyne, že nejvyužívanějším zdrojem je pro studenty Wikipedie, kterou zároveň považují za poměrně kvalitní zdroj. V další studii je proto řešena problematika Wikipedie, přičemž je navržena ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji jako indikátor kvality pro využívání Wikipedie v rámci environmentálního vzdělávání na vysokoškolské...
|
|
|
E-learning a jeho používání z pohledu výuky společenských věd.
Růžanská, Hana ; Beneš, Milan (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent) ; Pančocha, Karel (oponent)
Disertační práce přináší komplexní pojednání o současných moderních metodách výuky včetně e-learningu. V úvodu práce, který přibližuje její obsah, smysl, východiska a cíle, je za hlavní cíl práce stanoven záměr analyzovat a zhodnotit nejnovější vývojové trendy e-learningu, moderních forem vzdělávání a využívání informačních technologií v organizaci studia. Dílčí cíle práce souvisejí se strukturou hlavního cíle a korespondují se členěním práce na jednotlivé kapitoly, ve kterých text zasazuje historii e-learningu do kontextu historie věd a institucionálního vzdělávání, zhodnocuje postavení e-learningu a dalších moderních forem vzdělávání v rámci politických a legislativních priorit Evropské unie a České republiky, prezentuje několik klíčových strategických a právních dokumentů upravujících tuto oblast mimo jiné v souvislosti s konceptem celoživotního učení. Ve stěžejní teoretické části práce je podán podrobný pohled na hlavní teoretické otázky související s e-learningem a s dalšími moderními formami vzdělávání v současné domácí i zahraniční odborné literatuře. Tato část popisuje e-learning v souvislosti s konceptem celoživotního učení, podává základní definice e-learningu a rozbor dalších souvisejících pojmů, stručnou historii e-learningu, e-learningových nástrojů a forem, porovnává výhody a nevýhody...
|
|
|
Možnosti aplikace konceptu otevřeného vzdělávání na českých univerzitách
Bušek, Kamil ; Eger, Ludvík (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
4 Abstrakt: V bakalářské práci je na úvod pojednáno o teoretických a filozofických východiscích, které se týkají specifik vzdělávání v postmoderní společnosti. Následuje vymezení historického vývoje distančního vzdělávání. Stěžejními body práce jsou charakteristika The Open University a iniciativy Open Educational Resources. V obou případech je použita SWOT analýza, v níž je zahrnuto rovněž obecné zhodnocení výhodnosti užití e-learningu. Konkrétně v případě The Open University je nejprve shrnut historický vývoj v souvislostech společenských změn 60. až 90. let 20. století. Následuje zhodnocení aktuálního stavu z více hledisek. Stěžejním úkolem je seznámení se s aktuální vzdělávací nabídkou a novými trendy, které tato instituce nastoluje. V případě OER je nejprve kladen důraz na definiční vymezení a konkrétní výstupy inciativy jak v oblasti institucionálního zázemí, tak konkrétních realizovaných projektů neziskového i soukromého sektoru. Závěrečná část práce je věnována průzkumu aktuálního stavu českých univerzit, konkrétně nabídce distančního vzdělávání, e-learningových kurzů a míře otevřenosti přístupu ke studijním materiálům. Autor bakalářské práce si všímá konkrétních předností a slabin a navrhuje možná vylepšení stávajícího stavu. V samotném závěru práce, kromě shrnutí zjištěných poznatků, nabízí...
|
|
| |
host ::
RSS.