|
|
Vnímání problematiky školní kázně na 2. stupni ZŠ z pohledu žáků a pedagogů
Cvejn Malá, Sabine ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku kázně a nekázně žáků na 2. stupni vybraných základních škol. Cílem práce je zjistit, jak na kázeň a nekázeň nahlížejí nejen samotní žáci, ale také jejich učitelé. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a je zde popsána kázeň z pohledu několika významných teorií. Práce se soustředí na rozdíl ve vnímání kázně a nekázně očima hlavních aktérů výchovně vzdělávacího procesu, na současné projevy nekázně a její příčiny. Praktická výzkumná část diplomové práce zachycuje výsledky výzkumu a popisuje rozdíly ve vnímání problematiky kázně učiteli a žáky 2. stupně vybraných základních škol. Pro tento kvalitativní výzkum jsem použila metodu polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovory se odehrávaly prezenčně na dvou základních školách - Roztoky u Prahy, Kralupy nad Vltavou. Další rozhovory byly získané distanční podobou skrze online rozhovory. Vzhledem k menšímu výzkumnému vzorku nelze výsledky zobecnit, ale mohou být začátkem rozsáhlejšího a dlouhodobějšího výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Osobnost žáka, osobnost učitele, motivace, kázeň, nekázeň, výchovné problémy, školní pravidla, autorita
|
|
|
Faktory ovlivňující zlepšení vybraných žáků při distanční výuce
Kroupová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
V období protiepidemických opatření byla prezenční výuka nahrazena distanční formou vzdělávání. Tato práce má za cíl poukázat na žáky, kteří se během distančního vzdělávání výrazně zlepšili nejen ve svém prospěchu, ale i v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Teoretická část je věnována problematice distančního vzdělávání a porovnání prezenční a distanční formy vzdělávání. Popsány jsou zde tři fáze uzavření škol (jaro 2020, podzim 2020, leden až duben 2021). Věnuje se složkám klimatu ve třídě, zejména pak rušivým aspektům a jejich vlivu na výuku a soustředění, a dále se věnuje osobnosti žáka a vlivu změny rodičovského stylu na růst osobnosti dítěte. Jedna kapitola je věnována rozvoji klíčových kompetencí v době distančního vzdělávání. Dále je popsána problematika přetěžování dítěte mimoškolními aktivitami na jeho celkový vývoj a učení. Popsána je i vnější a vnitřní motivace k učení. V empirické části jsou zpracovány tři kazuistiky žáků, kteří se během distančního vzdělávání zlepšili v prospěchu, v oblasti koncentrace, motivace a klíčových kompetencí. Jedná se o žáky z malé obce navštěvující 1. stupeň ZŠ. Jsou zde sledovány faktory, které ovlivňovaly učení, ale i rozvoj osobnosti žáka během distančního vzdělávání. Byly vedeny rozhovory s žáky, rodiči a s třídním učitelem formou...
|
|
| |
|
|
Specifičnost pojetí klavírní výuky dětí předškolního věku
Nohová, Vladislava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Diplomová práce se věnuje specifičnosti výuky hry na klavír dětí předškolního věku. Uvádí do souvislostí poznatky vývojové psychologie, hudební psychologie a klavírní metodiky s jejich odrazem v praktické výuce hry na klavír. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které vychází ze stěžejních publikací vývojové a hudební psychologie v České republice, teoretických prací současných klavírních pedagogů, klavírních škol a dotazníkového šetření provedeného v rámci zpracování diplomové práce. První kapitola se zabývá úrovní psychického vývoje dítěte předškolního věku a jejím odrazem v klavírní výuce. Druhá kapitola pojednává o úrovni hudebních schopností dítěte v témže věkovém období. Kapitola třetí pak nastiňuje další specifika ve výuce předškolního dítěte, věnuje se osobnostem žáka a učitele jakožto hlavním tvůrcům vyučovacího procesu, zmiňuje se o metodách používaných při výuce a v neposlední řadě i o úloze rodičů při hudebním vzdělávání jejich dítěte. Čtvrtá kapitola shrnuje metodické postupy vybraných klavírních výukových materiálů vhodných pro výuku žáků předškolního věku. Závěrečná kapitola doplňuje práci o názory pedagogů klavírní hry na problematiku výuky dětí předškolního věku.
|
|
| |
|
|
Posouzení vlivu osobnosti učitele praxe na úroveň osvojených praktických dovedností žáků
Desortová, Renáta ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Hrušková, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,Posouzení vlivu učitele praxe na úroveň osvojených praktických dovedností žáků SZŠ" zkoumá a posuzuje vliv učitele praxe (jeho osobnosti, pedagogické znalosti a schopnosti, praktické dovednosti) k utváření vztahu žáků ke studiu, práci, k osvojování praktických dovedností během výuky a vytváření pozitivního vztahu k profesi. Učitel praxe je jeden z pilířů vzdělávání a důležitým článkem, který spojuje teorii s praxí a usnadňuje tak hladký nástup do zaměstnání. Osobnost a pedagogické schopnosti učitele praxe zásadně ovlivňuje postoj žáků k praktické výuce a k budoucí práci vůbec. Pozornost je věnována především aspektům osobnosti učitele a jejího vlivu na motivaci žáku ke zdokonalování praktických dovedností a získání kladného vztahu k profesi. Bakalářská práce je členěna dle zadání, v teoretické části je přehledně zpracována problematika jednotlivých součástí osobností učitele a obecných pedagogických znalostí na základě odborné literatury. Tyto poznatky jsou následně ověřeny v praktické části práce, která se opírá o hodnocení anonymního dotazníkového průzkumu mezi žáky 2. a 3. ročníku SZŠ, kteří mají osobní zkušenost s minimálně dvěma učiteli praktického vyučování. Výzkum byl zaměřen především na vztah žáků k praktické výuce a k práci - k budoucímu povolání a na vztah k učiteli praktického vyučování.
|
|
|
Partnerství mezi učitelem a žáky na ZŠ
DUŠKOVÁ, Barbora
DUŠKOVÁ, Barbora. Partnerství mezi učitelem a žáky na základní škole. České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky a psychologie, 2011, 85 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Marta Franclová. Diplomová práce se věnuje tématu vzájemného vztahu mezi učitelem a žáky na základní škole. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává o změnách v českém školství po r. 1989 a zaměřuje se na vznik nových výchovně ? vzdělávacích cílů. Dále se teoretická část zabývá osobností učitele a jeho temperamentem, volbou učitelského povolání a požadavky na profesi učitele. V další řadě se pak věnuje vzájemnému vztahu mezi učitelem a žáky. V praktické části se autorka zaměřuje na výsledky výzkumu interakčního stylu učitele, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.