|
| |
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
|
|
Regulovaná produkce polyhydroxyalkanoátů bakterií Ralstonia eutropha s využitím různých typů substrátů
Šnajdar, Ondřej ; Duroňová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí polyhydroxyalkanoátů (PHA) bakterií Ralstonia eutropha. Ke snížení nákladů na vstupní surovinu byla studována produkce PHA s využitím různých typů substrátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se nejdůležitějšími typy PHA, produkčními kmeny a možností kultivace bakterie Ralstonia eutropha na různých typech nutričních zdrojů. V praktické části byla studována produkce PHA na různých rostlinných olejích, včetně využití odpadních olejů z různých zdrojů (restaurace, domácnosti, potravinářské podniky). Dále byla v těchto olejích studována inkorporace prekurzorů za účelem řízené produkce kopolymerů. Nejvyšších výtěžků poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB) bylo dosaženo použitím odpadních olejů. Z ekonomických a ekologických důvodů jsou tyto oleje velmi vhodným substrátem. Při použití odpadního řepkového oleje z menzy o koncentraci 20 g/l bylo v 84. hodině kultivace získáno 13,32 g/l biomasy s obsahem P3HB 58,63%. Při studiu inkorporace prekurzorů bylo nejvyšších výtěžků dosaženo aplikací 1% propanolu ve 24. hodině, kdy došlo k navýšení výtěžku PHA o 97 %. Vniklý PHA obsahoval 91% 3HB a 9 % 3-hydroxyvalerátu.
|
|
|
Porovnání zastoupení mastných kyselin u přírodních a bio jedlých rostlinných olejů
Pevná, Markéta
Ve své bakalářské práci se zabývám zejména složením olejů. Věnuji se jejich významu v lidském těle a procesu jejich výroby. Popisuji také strukturu mastných kyselin a roli lipidů v metabolismu. Pro analýzu v experimentální části jsem si vybrala pět různých BIO a nebio olejů, které porovnávám z hlediska složení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Z výsledků celkového obsahu mastných kyselin lze konstatovat, že mandlový olej obsahoval v bio i nebio variantě 0,97g/g, olej z hroznových jader v bio i nebio variantě 0,99 g/g, kokosový olej v bio variantě 0,33 g/g a v nebio variantě 0,64 g/g, pupalkový olej v bio variantě 0,92 g/g a v nebio variantě 0,96 g/g a arganový olej v bio variantě 0,91 g/g a v nebio variantě 0,98 g/g.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
|
|
Srovnání účinnosti vybraných esterifikačních metod
Jagoš, Slavomír ; Mahdalová, Martina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá optimalizáciou metódy pre stanovenie mastných kyselín. V teoretickej časti sú stručne charakterizované lipidy, mastné kyseliny a ich stanovenie pomocou plynovej chromatografie s plameňovo-ionizačnou detekciou. Cieľom experimentálnej časti práce bolo vyskúšať a porovnať tri typy esterifikačných metód: bázickú s metanolickým roztokom KOH a kyslú s metanolickým roztokom HCl alebo bortrifluoridom. Na základe zhodnotenia metód z hľadiska výťažku, dostupnosti a bezpečnosti chemikálii, na jednoduchosti a rýchlosti prevedenia bola vybraná metóda s použitím metanolického roztoku bortrifluoridu.
|
host ::
RSS.