|
|
Nástroje ochrany životního prostředí v českém právu
Timková, Lucia ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o nástrojích ochrany životního prostředí, které se uplatňují v českém právu. Jde o prostředky, jejichž prostřednictvím se stát a jiné instituce snaží zabezpečit co nejefektivnější ochranu životního prostředí. Tyto nástroje dělíme do dvou základních skupin, a to na nástroje přímého a nepřímého působení. Do první kategorie patří nástroje koncepční, administrativně - právní, sankční a dobrovolné. Druhá pak obsahuje zejména nástroje ekonomické, které dál dělíme na nástroje pozitivní a negativní stimulace. Práce obsahuje také přiblížení jednotlivých základních principů, na kterých je ochrana životního prostředí založena, a také přehled institucí, které tuto ochranu zabezpečují. Každá kapitola obsahuje demonstraci praktického použití jednotlivých skupin nástrojů na konkrétních příkladech z oblasti ochrany přírody a krajiny.
|
|
|
Agroenvironmentální programy, postupy šetrné ke krajině a přírodě
Jarošová, Lucie ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Fišer, Bohumil (oponent)
Zemědělství je významným hospodářským fenoménem. Jeho funkce ale dnes není jenom ve výrobě potravin, ale také v tvorbě a ochraně krajiny. Je to jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících biodiverzitu. V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Nové možnosti podpory zemědělského hospodaření šetrného k přírodě přináší agroenvironmentální programy, soubor titulů přispívajících k zachování harmonické a pestré mozaiky prostředí. Již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Postupně se stávají významným finančním nástrojem pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírody a krajiny. Zemědělcům jsou přidělovány dotace za šetrný způsob hospodaření, kterým chrání přírodu a krajinu nad rámec běžné zemědělské praxe. Cílem práce je shrnout všeobecné poznatky o agroenvironmentálních programech a zjistit, jaký mají vliv na přírodu a krajinu. Pokusím se vytipovat problematické oblasti v ČR a podat přehled o zavádění programů v zahraničí.
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
|
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozemních komunikací
Chaloupková, Alena ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozem- ních komunikací Abstrakt: Vztah mezi ochranou životního prostředí a výstavbou nových pozemních komunikací často vy- volává konflikty ve společnosti. Tato disertační práce přispívá do diskuse tím, že se zaměřuje na analýzu právní úpravy týkající se ochrany přírody a krajiny v procesech plánování a umis- ťování staveb pozemních komunikací v České republice. Jedná se o problematiku dosud uce- leně nezpracovanou. Týká se přitom i těchto významných otázek: Jakým způsobem dochází podle českého práva k vymezování trasy stavby pozemní komunikace v území? Jakým způso- bem jsou do souvisejících procesů začleňovány požadavky na ochranu přírody a krajiny? Jak je v těchto procesech řešena problematika fragmentace krajiny stavbami pozemních komunikací? Jaké dopady pro ochranu přírody a krajiny mohou mít současné trendy ve vývoji právní úpravy? Cílem práce je zejména vytvořit podklad pro formulaci doporučení směřujících ke zlepšení právního rámce ochrany přírody a krajiny při plánování a umisťování staveb pozemních komu- nikací tak, aby byla zajištěna co nejefektivnější ochrana tohoto významného veřejného zájmu i v případě, že je rozhodnuto o realizaci stavby. Disertační práce je rozdělena na osm kapitol: První kapitola obsahuje úvod do proble- matiky a...
|
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny
Víšková, Kateřina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny, která jsou upravena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Diplomová práce je členěná do dvou částí. První část je zaměřena na obecná východiska právní úpravy omezení vlastnického práva k nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny a obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola vymezuje podstatné právní instituty. Druhá kapitola obsahuje prameny právní úpravy na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni. Třetí kapitola pojednává obecně o střetu vlastnického práva s právem na příznivé životní prostředí. Čtvrtá kapitola se zabývá jednotlivými způsoby omezení vlastnického práva. Druhá část rozebírá konkrétní omezení vlastnického práva k nemovitosti a je rovněž rozdělena do čtyř kapitol. Jedná se o stěžejní část této diplomové práce. První kapitola této části se věnuje modifikaci předmětu vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a krajiny. Druhá kapitola pojednává o modifikaci vlastnického práva z hlediska omezení dispozice. Třetí kapitola dělí jednotlivá omezení vlastnického práva podle druhu právního chování. Čtvrtá kapitola se zabývá náhradami za omezení vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a...
|
|
|
Illegal expansion of forested land estates illustrated by the example of thep rotected landscape area Žďárské Vrchy
Dvořáková, Aneta
Cílem práce je upozornit na nárůst zalesněných ploch v CHKO Žďárské vrchy v nedávné době a poukázat na rizika, která zejména z nelegálního zalesňování plynou pro ochranu přírody. Práce kvantifikuje ztrátu přírodních biotopů v důsledku zalesňování v rámci CHKO od roku 2001 a jakožto ekologickou újmu ji oceňuje. V závěru dále nastiňuje a zamýšlí se nad efektivitou jednotlivých preventivních, nápravných, náhradních a represivních opatření k minimalizaci negativních dopadů na předměty ochrany přírody a krajiny, jimiž disponují orgány státní správy. Práce obsahuje literární rešerši zaměřenou na problematiku biologických a právních aspektů zalesňování s důrazem na specifika CHKO Žďárské vrchy.
|
|
|
Ochrana historických krajinných struktur v plánech rozvoje území
Kříčková, Kristýna
Tato práce se zabývá tématem historických krajinných struktur se zaměřením na jejich identifikaci, rozdělení a ochranu. První část bakalářské práce se obecně zaobírá teoretickým základem, jejich formami, způsoby identifikace, vazbami na kulturní krajinu a aktuální platnou legislativu ohledně jejich ochrany buď v rámci ochrany přírody a krajiny nebo v rámci památkové péče. V další části se nacházejí výsledky z průzkumu starých mapových podkladů, literárních zdrojů a terénního průzkumu zájmového území, které se nachází v okolí města Rosice, jejichž výstupem je katalogizace místních historických krajinných struktur. Dále pak byla prostudována plánovací dokumentace města s důrazem na případné ohrožení nalezených historických struktur. Hlavním výsledkem bakalářské práce je návrh územní studie s optimálním řešením ochrany nalezených historických a jejich obnovy. Zároveň se návrh zabývá doplněním doprovodných vegetačních prvků a krajinného kontextu a také respektuje udržitelný rozvoj území města Rosice.
|
|
|
Mapování významných krajinných prvků na území ORP Kyjov
Strmisková, Klára
Diplomová práce se zabývá registrovanými významnými krajinnými prvky v ORP Kyjov. Literární rešerše je zaměřena na ochranu přírody a krajiny v České republice, která je následně srovnávána se zahraničím. Nedílnou součástí je představení významného krajinného prvku jakožto obecného nástroje ochrany přírody a krajiny. Teoretická část okrajově pojednává také o environmentálním vzdělávání v ochraně přírody a krajiny. Následuje charakteristika řešeného území, která se zaměřuje především na přírodní poměry a ochranu krajiny. Hlavní náplní práce je zhodnocení aktuálního stavu významných krajinných prvků v řešeném území. Pro naplnění tohoto cíle bylo provedeno terénní šetření, jehož výsledky shrnuje vytvořený katalog významných krajinných prvků doplněný o vlastní fotografie. V návaznosti na péči o významné krajinné prvky byla provedena analýza jejich financování v posledních letech. V praktické části bylo dále vytvořeno několik map v programu ArcGIS. Dále proběhlo dotazníkové šetření o povědomí občanů o významných krajinných prvcích. Na závěr byly stanoveny možnosti, jak zvýšit povědomí občanů o tomto institutu ochrany.
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Závazná stanoviska jako nástroj ochrany přírody a krajiny
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem předložené rigorózní práce je právní instrument závazného stanoviska. Autorka práce se zaměřuje na vymezení jeho klíčové role v rámci ochrany přírody a krajiny. Z hlediska toho, že autorka má za to, že stavební činnost je aktivita, při níž dochází k největším zásahům do přírody a krajiny, se předložená práce zaměřuje kromě jiného na důkaz tvrzení, že účelem vydávání závazných stanovisek je právě regulace výstavby. Práce sestává z úvodu, závěru a pěti kapitol členěných do podkapitol dle logické a přehledné struktury. První kapitola pojednává o roli dotčeného orgánu při ochraně veřejného zájmu, kterým ochrana přírody a krajiny dle zákona je. Druhá kapitola strukturovaná do několika podkapitol se věnuje analýze předmětného právního nástroje, konkrétně jeho definičními znaky a jeho právní povahou, jeho obsahovými náležitostmi a procesem jeho vydávání. Dále se autorka zaměřila na přezkumný mechanismus závazných stanovisek, a to konkrétně na jeho právní úpravu ve správním řádě, soudním řádě správním, včetně odchylky od obecného režimu stanovenou stavebním zákonem. Čtvrtou kapitolu autorka práce věnovala vymezením jednotlivých dotčených orgánů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato část navazuje na již velmi konkrétní úsek práce analyzující jednotlivá závazná stanoviska vydávaná orgány...
|
host ::
RSS.