|
|
Biologická exkurzní výuka v oblasti Podbořanska
Kantová, Ludmila ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá biologickou exkurzní výukou na Podbořansku. V tomto regionu se vyskytuje celá řada míst, která jsou atraktivní z hlediska přírodovědného vzdělávání. Exkurzní trasy zde mohu být vhodné pro žáky základních škol i středních škol a zaměřené různými směry biologie. Zejména se jedná o botaniku, geologii, zoologii a ekologii. Práce má část teoretickou, jejímž cílem je charakterizovat přírodovědnou exkurzi jako formu výuky, popsat základní charakteristiky přírodovědných exkurzí a vytvořit seznam regionálních lokalit, které jsou vhodné k pořádání přírodovědných exkurzí. Praktická část se zabývá vytvořením návrhů exkurzí na vybrané lokality s výstupy v podobě pracovních listů a ověřením těchto návrhů exkurzí v praxi. Tyto návrhy obsahují kromě konkrétních plánů exkurzí také podklady pro vyučující, což by mohlo být využitelné při plánování exkurzí pro učitele z lokálních i vzdálenějších škol. Součástí práce je také výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření s učiteli a žáky. První šetření se zaměřuje na postoj pedagogů v regionu k exkurzní výuce. Cílem druhého dotazníku, který byl distribuován žákům, bylo zjistit, zda je absolvovaná exkurze motivovala k většímu zájmu o přírodní vědy, či přímo k členství v biologickém kroužku. Třetí část výzkumu se týkala ověření znalostí...
|
|
|
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
|
|
|
Naučné stezky a jejich využití v environmentální výchově
Merglová, Markéta ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
V bakalářská práci se zabývám koncepcí naučných stezek a jejich využitím v environmentální výchově. V teoretické části se zaměřím především na obecnou charakteristiku, která se v publikacích objevuje obdobně. Především se jedná o základní definici naučných stezek, druhy naučných stezek, pravidla pro tvorbu informačních panelů a co by měla obsahovat každá naučná stezka. V práci je popsán přínos a funkce naučných stezek. Vymezení přínosu naučných stezek k environmentální výchově ve srovnání s ostatními nástroji environmentální výchovy podle základní literatury o naučných stezkách. Dále uvádím, jak je Environmentální výchova (EVVO) popsána ve Státním programu EVVO a v Metodickém pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání na středních školách, středních odborných školách nebo na odborných učilištích, který poskytne názorný návod, jak realizovat environmentální výchovu na těchto školách a jak je zakotvena v dokumentech školy. Vycházet budu především z online portálu, konkrétně z atre.cz a mzp.cz. V empirické, praktické části se zaměřím na výsledky environmentálně-výchovné činnosti naučných stezek podle zpráv shrnujících činnost jednotlivých stezek (výběrově podle dosažitelnosti a časových možností zpracování). Přiložím dotazníkové šetření od žáků středních škol pro zjištění, zda mají...
|
|
| |
|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro studium ohrožených druhů - případová studie lindušky luční
Helmbold, Lily Carolin ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Beran, Václav (oponent)
1 Abstrakt Monitoring je nezbytnou součástí a předpokladem pro úspěšné ochranářské zásahy. Již dlouhé desítky let používané metody pro sledování ptáků nám poskytují informace o druhové bohatosti a využívají k tomu částečně i akustické signály živočichů, důležitý komunikační nástroj nejen u ptáků. Unikátní prvky zpěvu umožňují určit jedince, tento poznatek však dosud nebyl klasickými metodami monitoringu podchytitelný, pro hlubší pochopení ekologie sledovaných živočichů je však velmi důležitý. Pro určení jedince na základě individuální vokalizace se tak věda stále častěji uchyluje k metodě zvané individuální akustický monitoring (IAM), založené na jedinečných rozdílech ve vokalizaci. IAM se zatím používá u jednodušších zpěvů, rozšíření na komplexní vokalizace by však byla cenným doplněním k tradičním sledovacím metodám. V této práci se proto zabývám otázkou využitelnosti IAM pro praktickou ochranu přírody. Studie byla provedena na modelovém druhu zpěvného ptáka, lindušce luční (Anthus pratensis), a individualita ve zpěvech byla vyhodnocena na základě subjektivní analýzy slabikových repertoárů jednotlivých zpívajících samců. Jedná se o alternativní přístup, který místo diskrétních hodnot slabik zohledňuje tvarovou podobnost. V rámci výzkumu bylo během sezón 2020-2022 nahráno dohromady 168 zpívajících samců...
|
|
|
Dung beetles of Central Europe: Diversity and conservation
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato disertační práce se skládá ze tří ochranářsky orientovaných studií, které se zabývají zejména faktory určujícími diverzitu koprofágních brouků ve střední Evropě. První studie hodnotila vliv rutinního odčervování hospodářských zvířat ivermektinem na druhovou diverzitu a funkční výkonnost společenstva koprofágních brouků. Druhá studie zkoumala vliv alternativních lesních managementů pařazení a odstranění svrchní vrstvy půdy na druhovou a funkční diverzitu lesních koprofágních brouků a drabčíků. Poslední studie se zabývala environmentálními a managementovými faktory, které určují -diverzitu koprofágních brouků, s cílem identifikovat prioritní oblasti druhové ochrany středoevropských Koprofágů.
|
|
|
Rozšíření a velikost populace bobra evropského (\kur{Castor fiber}) ve VÚ Boletice
SEIDL, Vladislav
V této bakalářské práci jsou shrnuty informace o bobrovi evropském (Castor fiber), jeho historickém a současném rozšíření v České republice včetně možných migračních cest. Je popsán vliv bobra na společenstva vodních i suchozemských organismů a jeho vztah k člověku. Součástí práce je také návrh projektu monitoringu velikosti populace a početnosti teritorií bobra evropského ve Vojenském újezdu Boletice. Jsou diskutovány některé důsledky managementu zaměřené na vojenský újezd.
|
|
|
Problematická místa ve výuce ochrany přírody
ŘÍHOVÁ, Libuše
Cílem diplomové práce je zmapovat problematická místa ve výuce ochrany přírody na základních školách a vytvořit vhodný výukový materiál, který by pomohl žákům tyto oblasti lépe zvládnout. Součástí výzkumu byla analýza školních vzdělávacích programů a učebnic přírodopisu a zeměpisu pro 2. stupeň základních škol. Do analýzy bylo zapojeno 26 školních vzdělávacích programů a 24 učebnic. Z této analýzy vyplynulo, že výuka ochrany přírody na základních školách je vymezena poměrně neurčitě a stroze a nejčastěji je zaměřena na chráněná území, případně chráněné druhy. Ochraně přírody jako takové jsou v učebnicích většinou věnovány pouze dvě strany. V návaznosti na výzkum Říhové (2019), Vodehnalové (2019), Tvrdé (2016) a analýzy ŠVP a učebnic, bylo vybráno několik témat, respektive problematických míst ve výuce ochrany přírody. Tato místa byla posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli 2. stupně ZŠ. Dotazníkového šetření, které proběhlo elektronickou formou pomocí aplikace Office Forms v lednu 2022, se účastnilo 41 respondentů napříč všemi kraji ČR. Většina učitelů překvapivě uvedla, že tato témata považují za důležitá a ve výuce se jim věnují, ovšem nejspíš ne v takovém rozsahu v jakém by bylo potřeba. Někteří totiž uvádějí, že by ocenili vyšší časovou dotaci, aby zvládli pokrýt všechny oblasti této problematiky. Nejméně se učitelé ve výuce věnují eutrofizaci. Z výše zmíněných důvodů byl vytvořen vhodný didaktický materiál, který zahrnuje veškerá důležitá témata ve výuce ochrany přírody na ZŠ. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou JU GAJU 042/2022/S.
|
|
|
Vliv managementu na složení rostlinných společenstev a na ohrožené zájmové druhy NPR Vyšenské kopce
VACEK, Michal
Studie hodnotí vliv na složení rostlinných společenstev a na ohrožené druhy rostlin. Studovali jsme účinek pastvy na (pasené a nepasené kontrolní) trvalé plochy po 20 letech od založení na polopřirozených vápenatých trávnících v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce, a založili jsme nové trvalé experimentální plochy pro zásah kosením. Porovnávali jsme druhové složení a počty druhů mezi managementy a porovnali jsme výsledky založené na monitorování v různých obdobích během jednoho roku.
|
|
| |
host ::
RSS.